Margaret, mladší sestru Alžběty II., lid miloval. Proč se jí říkalo buřičská princezna?

„Lilibet je moje hrdost, Margaret je moje radost,“ řekl kdysi král Jiří VI. o svých dvou dcerách, budoucí královně Alžbětě II. a princezně Margaret Rose. Jednou větou tak zcela vystihl jejich rozdílný charakter. „Alžběta byla spořádaná, Margaret umělecky založená; Alžběta diskrétní, Margaret hledající pozornost; Alžběta poslušná, Margaret neposlušná; Alžběta ukázněná, Margaret divoká,“ popisuje obě sestry Craig Brown v knize Devadesát devět letmých pohledů na princeznu Margaret. Přestože si obě sestry byly celý život velmi blízké a oddané, jejich vztah byl poměrně komplikovaný a neobešel se bez problémů. Ono také není vůbec jednoduché žít ve stínu své starší sestry a být navíc její poddanou.

Princezna Margaret si za svůj život vysloužila mnoho nálepek. Tou nejznámější byla bezpochyby „party girl“. Margaret ale nebyla jen rebelka s velmi pestrým společenským životem. Mladší sestra Alžběty II. byla velmi pracovitá a zastávala i aktivní roli ve veřejné činnosti královské rodiny. Byla patronkou nebo předsedkyní řady (více než 80) institucí a organizací, především dobročinných či uměleckých. A není pochyb o tom, že se zasloužila o modernizaci některých do té doby neměnných a přísných pravidel, která do té doby například zakazovala rozvod.

Původně se měla jmenovat jinak

Princezna Margaret, v plném znění Princezna Margaret Rose Windsor, hraběnka ze Snowdonu, se narodila 21. srpna 1930 v rodném sídle své matky na zámku Glamis. Po asi 300 letech byla první členkou královské rodiny, která se narodila ve Skotsku. Ačkoli rodiče doufali, že jí budou říkat Ann, její dědeček král Jiří V. toto jméno zamítl. Nakonec tedy dostala jméno Margaret Rose, které bylo později jejími blízkými láskyplně zkráceno na „Margot“.

Malá Margaret byla vychovávána v přísném aristokratickém prostředí. Na její vzdělání dohlížela matka, jinak se o obě sestry staraly vychovatelky. Jedna z nich, Marion Crawford, která pracovala jako vychovatelka v královské rodině 17 let, napsala v biografii s názvem The Little Princesses , že to byly „dvě úplně normální a zdravé“ malé holčičky, mezi kterými vládla občas rivalita. „Lilibet [Alžběta] byla rychlá s levým hákem. Margaret byla spíše bojovnice zblízka, o které se ví, že občas kousne.“

Už v dětství projevila Margaret zájem o hudbu a od čtyř let chodila na hodiny klavíru. Láska k hudbě a umění půvabné Margaret zůstala až do dospělosti, kdy se k ní navíc přidala láska k nočnímu životu.

Zakázaná láska s rozvedeným důstojníkem

Krásná Margaret milovala zábavu a chtěla si užívat života. Na rozdíl od své sestry Alžběty nebyla pod žádným bezprostředním tlakem, aby se vdala. Když jí bylo necelých 20 let, zamilovala se do spolupracovníka svého otce, o 16 let staršího leteckého důstojníka Petera Townsenda. Přestože byl podle královských měřítek považován za prostého občana, díky blízkému vztahu s králem byl přijat do kruhu královské rodiny. Pro mladou princeznu to byla první romantická láska. Jejich románek se provalil během korunovace Alžběty ve Westminsterském opatství v roce 1953, když byla Margaret viděna, jak láskyplně odstraňuje jakousi nečistotu z Townsendova saka. Ještě téhož roku požádal Townsend tehdy 22letou princeznu o ruku. Jenže byl rozvedený a k jejich sňatku byl potřebný souhlas královny Alžběty II.. Ta tehdy požádala svou sestru, aby se svatbou počkala, až jí bude 25 let. Townsend byl navíc vyslán na dva roky do Bruselu jako atašé a tiše se doufalo, že jejich láska dlouhé odloučení nevydrží. A také to tak vlastně dopadlo.

Přestože Margaret měla zlomené srdce, v říjnu 1955 veřejně oznámila, že si Townsenda nevezme. Důvod byl prostý. Margaret by sňatkem s rozvedeným mužem přišla o právo na následnictví, tituly a veškeré příjmy. Jak sám Townsend uvedl ve své autobiografii Time and Chance z roku 1978: „Mohla si mě vzít, jen kdyby byla připravena vzdát se všeho – svého postavení, prestiže, peněz. Věděl jsem to, prostě jsem neměl cenu, která by vyvážila všechno, co by ztratila.“

Zlomené srdce vyléčila po boku známého fotografa

Po bolestivém rozchodu se Margaret vrhla ještě víc do víru společenského života. Byla stálým hostem londýnských nočních klubů a ráda se objevovala ve společnosti rockerů, se skleničkou tvrdého alkoholu a dlouhou cigaretovou špičkou v ruce. V té době se začala tajně vídat se známým fotografem Antonym Armstrong-Jonesem. Oznámení o jejich zasnoubení v únoru 1960 mnohé zaskočilo. Margaret krátce předtím přišla zpráva o tom, že se její bývalá láska Peter Townsend bude ženit s devatenáctiletou Belgičankou a spekulovalo se o tom, že právě to byl důvod, proč tak náhle přijala žádost o ruku.

Velkolepá svatba, kterou poprvé vysílala televize

O tři měsíce později, 6. května 1960, se konala svatba ve Westminsterském opatství. Byla to první britská královská svatba, která byla vysílána v televizi, a sledovalo ji přibližně 300 milionů lidí. Pozváno bylo asi 2000 hostů, včetně bývalého premiéra Winstona Churchilla, dánské královny Ingrid a švédského krále a královny. Ve srovnání se svatbou Alžběty II. a prince Filipa, která se konala během poválečných „hubených“ let v roce 1947, byla svatba Margaret opravdu velkolepá a spolu s šestitýnenními líbánkami na královské jachtě Britannia vyšla hodně draho.

Manželé se přestěhovali do Kensingtonského paláce, v roce 1961 se jim narodil syn David a o dva a půl roku později dcera Sarah. Přestože Margaret s manželem spojovala láska k umění a zábavě a nějakou dobu spolu opravdu byli šťastní, jejich manželství začalo postupem času skomírat. Přišly hádky, podvádění, Antony Margaret údajně ponižoval a ona si raději užívala společnosti herců, spisovatelů, tanečníků a dalších umělců a spoustu času také trávila se svým novým milencem, o 17 let mladším zahradníkem Roddym Llewellynem na karibském ostrově Mustique (mimochodem stejný ostrov si oblíbili i princ William a jeho žena Kate). Právě tam je načapali novináři a přestože královna svou sestru přemlouvala, aby románek ukončila, Margaret odmítla. S manželem se rozešli a o dva roky později se rozvedli.

První královský rozvod po 400 letech

I v tomto případě drží Margaret prvenství, byl to totiž první rozvod v královské rodině po dlouhých 400 letech (naposledy se rozvedl v roce 1533 král Jindřich VIII. s Kateřinou Aragonskou). Rozvody v královské rodině byly podle protokolu neakceptovatelné a Margaret tím v podstatě vydláždila cestu budoucím rozvodům dětí své sestry - princ Charles se rozvedl s lady Dianou v roce 1996, princezna Anna se rozvedla v roce 1992 po 19 letech s manželem kapitánem Markem Phillipsem a princ Andrew, vévoda z Yorku, který si vzal Sarah Fergusonovou v roce 1986, se s ní rozvedl po deseti letech. Veřejnost ale rozvod princezny Margaret nevzala příliš dobře. Přestože rozvodovost v 70. letech v celé zemi rostla, královská rodina byla posuzována úplně jinak. „Velká část popularity monarchie za Margaretina života byla založena na jejím obrazu šťastné, sjednocené rodiny chodící do kostela, s královnou a princem Philipem, kteří byli považováni za příkladné rodiče,“ napsal historik Dominic Sandbook. A Margaretin rozvod tento ideál narušil.

Po rozvodu se Margaret už znovu nevdala, nicméně pár milostných aférek ještě měla. O žádnou velkou lásku ale nešlo. „Někteří z jejích následných milenců byli téměř za hranicí parodie,“ říká historik Dominic Sandbrook – možná s odkazem na fámy o jejím přátelství s notoricky známým gangsterem Johnem Bindonem.

S padesátkou přišly zdravotní problémy

Princezna Margaret po celý svůj dospělý život hodně kouřila a pila, což se jí nakonec vymstilo. Vážnější zdravotní problémy se u ní objevily počátkem 80. let. V lednu 1985 jí lékaři odstranili část plic. Obávali se možné rakoviny, na kterou zemřel její otec. I když se nakonec ukázalo, že nejde o zhoubný nádor, princezna se z obavy o své zdraví pokusila přestat kouřit. Úplně se jí to nepodařilo, jak ale tenkrát informovaly BBC News, alespoň snížila počet cigaret z 60 na 30 denně. Dva roky před sedmdesátkou, v roce 1998, měla slabou mozkovou mrtvici, další následovaly v letech 2000 a 2001.

Alžběta na jejím pohřbu plakala

Naposledy se veřejně ukázala v prosinci roku 2001 na oslavách stých narozenin své tety Alice, vévodkyně z Gloucesteru. Zemřela o dva měsíce později, 9. února 2002 ve věku 71 let v nemocnici King Edward VII Hospital poté, co utrpěla další mrtvici a selhalo jí srdce. Nejvíc zasáhla její smrt královnu Alžbětu, která spolu se svou sestrou ztratila i svou nejdůvěrnější společnici. Nestává se moc často, aby panovnice na veřejnosti projevila své emoce, nicméně na pohřbu Margaret královna plakala. „Když toho dne pár minut stála u schodů kaple svatého Jiří na hradě Windsor a sledovala, jak odnášejí rakev své sestry, její oči ji prozradily,“ popsal poslední rozloučení pro Vanity Fair blízký přítel královské rodiny Reinaldo Herrera.

Zdroje: Britannica, Vogue, History Extra