Alžběta II. 70 let na trůnu: Nejdéle vládnoucí britská královna, ale i průkopnice kojení

Ačkoli dnes už víme, že mateřské mléko je pro děti mnohem lepší než všelijaké náhražky, dříve tomu tak nebylo. Alespoň v urozených kruzích. Kojení bylo považováno přinejmenším za nepříjemnost, v horším případě přímo za škodlivé. Ještě v 18. století měli lékaři k mateřskému mléku podezřívavý postoj a radili matkám, aby se mu pokud možno vyhýbaly. První mléko, takzvané kolostrum, se považovalo za škodlivé a mělo se za to, že ke krmení by vůbec nemělo docházet, dokud neskončí poporodní krvácení. Kojné byly tedy hojně využívány. Mělo to výhody pro obě strany. Matky z urozených a majetných rodin nepřišly o své mladistvé tvary a pevné poprsí a matky z chudých poměrů si mohly díky kojení vydělat celkem slušné peníze a zabezpečit rodinu.

Královny měly rodit, na kojení nebyl čas

V minulých staletích byly královny především panovnicemi a udržovatelkami rodu. Jejich role matek ale byla spíš symbolická. Měly rodit jedno dítě za druhým, ideálně syny, aby zajistily pokračování dynastie. V dobách, kdy byla vysoká kojenecká a dětská úmrtnost, to bylo obzvlášť důležité. Panovnice se ovšem musela po porodu co nejdříve vrátit ke svým pracovním povinnostem a pokud možno zahájit proces početí dalšího dědice. Protože ale kojení představuje i určitou formu antikoncepce, nemohla o něm být vůbec řeč. Navíc se věřilo, že se mateřské mléko srazí, když rodička opět zahájí sexuální život. Královská miminka tak po porodu putovala rovnou do rukou kojných a ošetřovatelek.

Kojné byly pečlivě vybírány

U každého královského dvora byl celý tým kojících žen, aby byl zajištěn dostatek „zdrojů“ mateřského mléka. Pro tuto práci byly vybírány zdravé a dobře rostlé ženy a ideální bylo, když byly urozeného původu. Například budoucí král Jakub I. byl v roce 1566 kojen lady Reres, dvorní dámou jeho matky. Výběr kojné byl velmi důležitý. Věřilo se totiž, že děti dokážou vstřebat prostřednictvím mléka temperament osoby, která je kojí. Kojné měly také zakázáno pít alkohol nebo jíst kořeněná jídla. Aby měly dostatek mateřského mléka, často využívaly různé bylinky či lidové prostředky, například nosily mezi prsy ocelový řetízek nebo recitovaly kouzelná zaříkávadla.

Také praprababička Ažběty II. královna Viktorie, která vládla Anglii téměř 64 let až do roku 1901 a porodila devět dětí, měla ke kojení odmítavý postoj. Považovala ho za odpudivé a za „zkázu“ vzdělaných a kultivovaných mladých dam. Dokonce tvrdě odsoudila i své vlastní dcery, které před ní zatajily, že kojí své děti.

Alžběta II. kojila, ale bez chův se neobešla

Královna Alžběta II., která je na britském trůnu už neuvěřitelných 70 let, a stala se tak nejdéle vládnoucím britským monarchou, si ale šla svou vlastní cestou a tradici svých předchůdkyň nechala minulosti. Ona sama byla po svém narození v roce 1926 kojena a stejně to udělala i se všemi svými dětmi. Naopak její sestra, princezna Margaret, se rozhodla opačně, protože jí kojení údajně připadalo nechutné.

To, že své děti Alžběta kojila, ale neznamená, že se obešla bez chův. Královnou se stala ve svých 25 letech, když zemřel její otec (oficiálně korunována byla ale až o rok později, 2. června 1953). V té době už měla se svým manželem Philipem tříletého Charlese a rok a půl starou Annu. Skloubit královské a mateřské povinnosti pro ni vůbec nebylo lehké a role matky musela jít na nějakou dobu částečně stranou.

I když tedy Charlese i Annu stihla ještě odkojit, po nástupu na trůn převzaly jejich výchovu z velké části chůvy. Především proto, že královna řadu měsíců v roce trávila cestováním po různých, často vzdálených zemích. Děti jí ale samozřejmě chyběly. Mezi její nejoblíbenější momenty prý patřilo, když mohla večer chůvy poslat domů, vykoupat malého Charlese s Annou a něco jim číst v postýlce. S Annou ji navíc pojilo jako s jedinou dcerou silnější pouto.

Až po několika letech, kdy už byla v roli královny sebejistější, se Alžbětě podařilo rozvrhnout povinnosti tak, aby se mohla víc věnovat rodině. Se syny Andrewem a Edwardem, kteří se narodili v 60. letech, tak trávila už mnohem víc času. Dokonce si vzala volno na 18 měsíců, aby se mohla malým chlapcům více věnovat a být s rodinou.

Jít ve stopách královny se rozhodla i její snacha princezna Diana a později vévodkyně z Cambridge Kate. „Princezna Diana trvala na tom, že bude Williama a Harryho kojit sama,“ napsala před lety královská historička Amy Licence v článku pro The Guardian. Bylo to v době krátce před narozením prvního syna prince Williama a vévodkyně Kate a spekulovalo se o tom, zda i Kate bude následovat své předchůdkyně. Oba už předtím zmiňovali, že by chtěli k výchově dětí zaujmout „praktický přístup“. A zdá se, že královna v tomto směru udělala na Kate dobrý dojem, protože nakonec kojila všechny své tři děti – prince George, princeznu Charlotte i malého prince Louise.

ZDROJ: The Guardian, Cosmopolitan, Wikipedia