Rodinná tragédie herce Petra Štěpánka dodnes nepřebolela. Bratr Martin se zastřelil
Byli skoro jako dvojčata. Narodili se pouhý rok po sobě. Oba se stali úspěšnými herci. Život Martina Štěpánka, který později umění vyměnil za politiku, a dokonce to dotáhl až na post ministra kultury, vyhasl za velmi tragických okolností. Zemřel dobrovolně v třiašedesáti letech. Letos 11. ledna by mu bylo 75 let.
O rok starší bratr Petra Štěpánka poslední čtyři roky svého života bojoval s rakovinou. A vytrpěl si své. „Nejdříve mu operovali rakovinový nádor na krku, při druhé operaci mu vzali ledvinu. Ty dvě operace překlenul poměrně dobře. Nakonec Martina trápily nejvíce nohy. Do svých potíží mě příliš nezatahoval, nesvěřoval se. Jen tu a tam si postěžoval, že má silné bolesti, které šly od nervů a kyčlí. Nechtěla jsem ho svou lítostí oslabovat. Jeho to ale trápilo asi silně. Byl bez pohybu, nemohl toho už mnoho dělat. Ani věci, na které se obvykle moc těšil. Kvůli nohám ležel na neurologické klinice, pustili ho domů, ale nic se nezlepšilo,“ přiblížila po jeho smrti v rozhovoru pro MF DNES manželka, herečka Jaroslava Tvrzníková.
Strach z pomalého umírání ho dohnal k sebevraždě
Štěpánek se zřejmě domníval, že má metastáze v celém těle. Strach z pomalého umírání, z bezmoci a krutých bolestí ho dohnal k sebevraždě. V podvečer 16. září 2010 si ve svém bytě prostřelil hlavu. Zvolil stejný odchod ze světa jako například hudební skladatel Karel Svoboda nebo herec Vlastimil Brodský.
„Bratrova smrt mě velmi překvapila, jsem z toho v šoku. Nedokážu pochopit, proč se to stalo, i když zdravotně si prodělal své. Ale od něho bych takové řešení nepředpokládal,“ prohlásil tehdy pro server novinky.cz zdrcený Petr Štěpánek. Smrt sourozence je pro něj dodnes velmi citlivé téma. „Trápím se tím, že se nikdy nedozvím, proč svůj život ukončil tímhle způsobem,“ svěřil se nedávno v rozhovoru pro MF DNES.
Bratři Petr a Martin byli jako voda a oheň
Petr Štěpánek přidal i osobní vzpomínky z dětství. „My jsme se dost rvali. Kvůli všemu. Většinou jsem vyhrál. Věkově jsme byli skoro jako dvojčata. Ale jeden byl oheň a druhý voda. Brácha mě třeba naučil vyrábět střelný prach. Bavila ho chemie. Občas jsme společně něco vyhodili do povětří. Na Šumavě nám neodolal třeba kus hřbitovní zdi,“ odhalil herec, co všechno s bratrem jako malí prováděli.
„Taky si pamatuju, jak nás táta (Zdeněk Štěpánek – herec, dramatik režisér a scenárista, pozn. red.) učil střílet ze vzduchovky. On byl vynikající střelec. Trénovali jsme doma na pendlovkách. Kdo dřív trefil jejich pohybující se kyvadélko, vyhrál. Oběma nám to šlo. Táta byl myslivec, měl brokovnice. Na začátku 60. let mu pak komunisté zbraně sebrali. A po čase jsem s myslivostí začal já. Když se Martin po revoluci vrátil z emigrace (v roce 1981 s manželkou a dětmi uprchli do Rakouska, po dvou letech se pak usadili v Německu, pozn. red.), pokračoval v tátových mysliveckých šlépějích i on,“ zavzpomínal Petr Štěpánek i na společnou zálibu ve zbraních, která bohužel v kontextu způsobu smrti jeho bratra zanechává velmi hořkou pachuť.