Mozek hledá klid i offline přestávky. Digitální detox má smysl pro každého
Ilustrační foto Zdroj: iStock
Neustálé scrollování, notifikace a záře displejů se pomalu, ale jistě podepisují na naší psychice i tělesné pohodě. Podle odborníků z lékařské fakulty Harvardovy univerzity může dlouhodobé používání obrazovek narušovat mozkové funkce, ovlivňovat spánek i schopnost soustředění. A jak varuje americký pediatr Michael Rich, problém není v délce času, který na telefonu trávíme, ale v tom, co se přitom děje v našem mozku. A to platí jak pro dospělé, tak pro děti.
Mozek potřebuje pauzu, i když o ni neříká nahlas
Podobně jako si potřebujeme někdy odpočinout od lidí, i mozek volá po přestávce, ideálně bez modrého světla, notifikací a sociálních sítí. Jen málokdy mu ho však dopřejeme. Při každém pípnutí telefonu mozek dostává malou dávku dopaminu, podobně jako při konzumaci cukru nebo hazardu.
Harvard Health Publishing upozorňuje, že časté vystavování se těmto podnětům posiluje takzvaný odměňovací okruh v mozku, který si postupně začne žádat víc a víc. A čím víc těchto mikrozásahů za den zažíváme, tím méně prostoru zůstává pro přirozené uklidnění nebo soustředění.
Závislost skrytá za každodenními zvyky
Jenže kde je ta hranice, kdy by si měl člověk říct, že už má problém se závislostí na digitální technologii? „Hlavní měřidlo je, že pokud strávíte více času na digitálních technologiích než spánkem, už je to první závažná známka nadužívání digitálních technologií,“ prozrazuje CNN Prima News expert na digitální minimalismus a psychoterapeut Matěj Krejčí.
Čtěte také: Léto, horko a baterie. Jak vhodně pečovat o chytrá zařízení? Experti varují před výbuchem
Podle něj je dobré sledovat i to, kolikrát za den telefon zvedneme. „Další věc, kterou můžete sledovat a váš telefon vám to většinou i změří, je, kolikrát za den ten mobil držíte v ruce nebo ho otevřete. To znamená, kolikrát během dne jsme vyrušeni právě v rámci svého běžného fungování. A to nám může ukázat, že můžeme mít problém,“ upozorňuje Krejčí.
Jak dodává, závislost na obrazovkách může mít velmi podobné rysy jako jiné formy závislostí, například na alkoholu, nikotinu nebo třeba hazardu. A proto je důležité ji nepodceňovat a přistupovat k ní zodpovědně. To může znamenat nejen změnu každodenní rutiny, ale i úpravu prostředí, vztahových návyků nebo celkového přístupu ke svému duševnímu zdraví.
Dětský mozek pod tlakem digitálních podnětů
A pokud mají s digitálními technologiemi problém dospělí, u dětí může být dopad ještě výraznější. Jejich mozek se teprve vyvíjí, a proto je mnohem citlivější na nadměrné podněty i rychle se měnící obsah. Pediatr a specialista na digitální zdraví Michael Rich z lékařské fakulty Harvardovy univerzity varuje, že nadměrné používání obrazovek může u dětí narušit schopnost soustředění, regulace emocí i zdravého spánku. Podle něj není klíčové jen to, kolik času dítě na zařízení stráví, ale především jakým způsobem technologie používá a co to s jeho vnímáním světa dělá.
Mohlo by vás zajímat: Slovo „přítel“ přepíše na „soudruh“ a screenshot každých pět minut. Jaké mají telefony v KLDR?
Zvlášť u mladší generace pak hraje roli i takzvané FOMO, tedy fear of missing out – strach, že nám něco unikne. „V dnešní době je to opravdu velmi těžké. Tento fenomén popisuje strach, že o něco přijdeme. Mnozí lidé dneska už prakticky ani nevypínají telefon. Když přednáším na středních a základních školách, někteří studenti ani netuší, že jejich mobil má tlačítko na vypnutí,“ vysvětluje psychoterapeut Matěj Krejčí. Podle něj se za tím často skrývá nejen potřeba být neustále ve spojení, ale i hlubší vnitřní nejistota nebo úzkost.
Digitální závislost tak už dávno není problémem jen dospělých. „Myslím, že je to i velké téma, co se týče dětí. Zvlášť teď o prázdninách. Zatímco já pracuju, dcera neustále kouká do mobilu a neumí se skoro zabavit jinak. Zároveň vím, že já to mám podobně. Takže se kvůli tomu často hádáme. Má limit tři hodiny, což je podle mého názoru dost, ale občas prodlužuju, když jde o naučné aplikace,“ popisuje maminka Gabriela. Její zkušenost odráží běžnou realitu mnoha domácností, kde se technologie stávají nejen pomocníkem, ale i zdrojem konfliktů a frustrace.
Přečtěte si také: Muž si civěním do mobilu zničil život. Mladého Japonce postihl syndrom spadlé hlavy
Digitální detox tak není jen trendem, ale čím dál častěji i nezbytnou součástí péče o duševní hygienu celé rodiny. Podle odborníků není cílem technologie úplně vypnout, ale naučit se s nimi žít vědomě. Všímat si, jak ovlivňují naše nálady, vztahy, soustředění nebo třeba kvalitu času s dětmi.
Někdy možná stačí málo. Nechat telefon v jiné místnosti, vypnout notifikace, odložit scrollování na později nebo si nastavit hodinu bez telefonu před spaním. I malá změna totiž může znamenat velký rozdíl. Nejen pro naše mozky, ale i pro každodenní klid.
Zdroj: Harvard Medical School, The Guardian
V Ostravě uvažují o úplném zákazu mobilů ve školách. Souhlasí i samotní žáci:
Autor článku
Tamara Fränzlová
Tamara Fränzlová je redaktorka webu Prima ženy. Její doménou jsou celebrity.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
