Duben: Proč se mu vlastně říká měsíc bláznů? Kvůli aprílu to není!

Sebevražedné období

O tom, jak je duben rizikový, svědčí nejlépe to, že dlouhodobě vykazuje (nejen u nás) vyšší počet sebevražd či pokusů o ně než v ostatních měsících i nárůst pacientů v ordinacích psychologů a těch, kteří musí být hospitalizovaní na psychiatrických klinikách.

Zatím přesně neznáme všechny příčiny tohoto stavu. Některé ovšem ano. Například nestálé počasí, kdy slunce a teplo za pár hodin střídá déšť či sníh. Negativní vliv má i změna času. Jen co si lidé zvykli vstávat za světla, opět se kvůli němu vracejí do tmy. „Zřejmě ale působí i další faktory. Jedním nich je, že začátek nového přírodního cyklu ne všichni radostně vítají. Projevuje se u nich otrava životem, pocit bezcílnosti, vyhoření, vliv má zvýšená tělesná ‚jarní‘ únava,“ tvrdí psycholog Michal Florian. „Letos lze navíc kvůli lockdownu očekávat enormní vzestup případů, zejména u seniorů. Zažívali nucenou samotu, jejich potomci je nesměli navštěvovat. Do toho se přidají Velikonoce, které jsou rodinným svátkem a jejich atmosféra na ně doléhá mnohem tíživěji, když je nemají s kým oslavit,“ dodává psycholog.

Zhroucené děti

Stejně jako důchodci jsou ohroženi ti, o které nám jde nejvíc, děti. Kvůli distanční výuce neměli dennodenní kontakt se spolužáky, a i když jsou zvyklé na internetová „přátelství,“ školní atmosféra jim scházela. Fatálně na ně působilo i zastavení činnosti sportovních či turistických oddílů. To vše ještě zhorší, pohyb a tělesná činnost mají pozitivní účinky na psychiku, hodinové cvičení je stejně účinné jako denní dávka antidepresiv.

Podle psychologa mohou za psychické problémy dětí kromě dědičnosti převážně rodiče. Tím, že neodhadnou potenciál svých potomků a chtějí po nich výsledky, kterých nejsou schopny, u nich vyprovokují komplex méněcennosti. Ještě horší je příliš přísná prudérní výchova, která postrádá toleranci. Zejména se to týká vztahu k menšinám. Za vysokým procentem nevyjasněných sebevražd stojí zřejmě nezvládnutý coming out – smíření se s homosexualitou a její přijetí jak sebou samým, tak okolím. „Dnes se vše podřizuje úspěchu. Rodiče nevytvářejí podmínky pro bezproblémové dětství, přednost má ukojení jejich ambicí. Organizují dětem čas, prospěch je pro ně vším. Ty jsou pak přetěžované, hroutí se, nejsou vůbec psychicky odolné, špatné známky prožívají traumaticky,“ říká Michal Florian.

Pozor na antidepresiva!

Antidepresiva jsou bohužel v kurzu, a to i pokud jde o děti. Jenže právě jim mohou naopak ublížit. Podle rozsáhlé vědecké studie Oxfordské university na děti většina přípravků zabírá zcela minimálně – nebo naopak škodí. Antidepresiva jsou totiž zaměřená na fungování mozku dospělého člověka, u děti zabírají minimálně, v krajních případech mohou způsobit autismus. Riziko spočívá i v negativních vedlejších účincích. Podle vědců by antidepresiva měly děti brát jen v případech těžkých duševních onemocnění, zcela určitě ne poruch chování (na ně jsou ale právě nejvíc indikována). „U poruch chování bývá příčina dohledatelná, jde o konflikty doma, prospěch ve škole, šikanu. Pro některé lékaře je ale zbytečná námaha zpovídat dítě a snažit se najít kámen úrazu, předepíší mu lék na uklidnění a hotovo,“ říká psycholog.

Mnohem vhodnější metodou je tzv. interpersonální terapie. „U ní antidepresiva nahradí rozhovory mezi malým pacientem a psychiatrem. Ten se zaměří i na poznávací procesy dětského mozku. Zároveň zkoumá příčiny poruch chování. Může jít o konflikty doma, prospěch ve škole, šikanu, nešťastnou lásku, v pubertě jsou milostné city a touhy abnormálně intenzivní,“ vysvětluje psycholog Florian.

Diagnózy dnešní doby

Před pár desetiletími byly ordinace (nejen dětských) psychologů poloprázdné, dnes praskají ve švech. Častou diagnózou jsou neurózy, což souvisí nejen s pandemií, ale i s tím, že dnešní doba klade enormní požadavky na výkon, úspěch, kariéru. U mnoha lidí se projevuje obava ze ztráty zaměstnání, toho, že nedostojí závazkům, objevují se frustrace. Ty mohou vyvrcholit až agresí jak vůči okolí, tak i vůči sobě samému. „Psychicky labilní jednici se obvykle cítí nejhůř po probuzení, zvlášť při zatažené obloze, což je na jaře časté. Nemají motivaci, nic je nebaví, nechtějí nic řešit. Místo aby nový den vítali jako šanci, je to pro ně další ztracený čas nebo trest za to, že jsou naživu, protože nemají odvahu se zabít,“ smutně podotýká PhDr. Florian.

Běžte to vyběhat

Jeden z nejlepších „léků“ je zadarmo, běh. Od doby kamenné máme v sobě zakódováno utíkat v případě ohrožení. Strach a stres se s každým dalším krokem, kdy na nás nikdo neútočí, vytrácí a vystřídá ho uvolnění. Běh vede až k euforii, která může přetrvávat hodiny. Funguje ale jen v přírodě. Na ulici plné aut opravdu ne, vdechování výparů navíc škodí plicím.

Radujte se z maličkostí

Vliv na depresi má i to, že se vytratil pocit radosti z maličkostí. Z toho, že netrpíme nouzí, máme lékařskou péči, o které se předkům ani nesnilo, všechny předpoklady ke spokojenému životu, který si sami kazíme nebo si ho nevážíme. Dřív se říkalo, že chudáci žijí spokojeně, protože jim stačí uspokojit základní životní potřeby a všechno ostatní pouští z hlavy. Dnes materiální problémy téměř neznáme, přesto postrádáme obyčejné lidské štěstí, hledáme ho v hromadění majetku. „Dochází k únavě životem, zvlášť u bohatých lidí, kteří mají vše – a přitom nemají nic. Honí se za přepychem, bydlí v palácích s desítkami místností, které nevyužijí, obklopují se přepychem. Nicméně vše se jednou přejí, pozlátko zmizí a zbude jen nekonečná prázdnota,“ uzavírá Michal Florian.