Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama

Nebezpečná šikana: Co když se týká i vašeho dítěte?

Záměrná snaha někomu ublížit neboli šikana je zejména mezi dětmi noční můrou každého rodiče i učitele. Rodiče se bojí, že nedokážou své dítě ochránit, a pedagogové doufají, že se tento negativní fenomén právě jejich třídě vyhne. Nejde ale jen o šikanu fyzickou nebo psychickou, ale čím dál víc i o kyberšikanu. Často se mluví jen o přímých aktérech, ale účastníky šikany jsou i ti, kteří jen mlčky přihlížejí.
Vydáno: 30.04.2019
Nebezpečná šikana: Co když se týká i vašeho dítěte?
Autor: iStock Nebezpečná šikana: Co když se týká i vašeho dítěte?
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Škádlení, nebo šikana?

Často je velmi obtížné šikanu rozpoznat od nevinného dětského škádlení. Při škádlení jde jen o legraci, a pokud už škádlení překročí určitou mez a jednomu z dětí se přestane líbit, pak to druhé dítě cítí lítost a omluví se svému kamarádovi. U šikany je to naopak. Nejenže agresor chce své oběti záměrně ublížit, ale navíc ho to těší a rozhodně se neomlouvá, naopak své násilné chování a zastrašování opakuje a stupňuje.

Rafinovaná psychická šikana versus fyzické násilí

Šikana může mít různou podobu, od drobných zlomyslností pro zpestření školního dne, přes vyčlenění jedince z kolektivu, nadávání, manipulaci, až po fyzickou agresi. Způsob šikany se výrazně liší podle toho, zda je agresorem dívka nebo chlapec. Dívky jsou velmi rafinované a šikana bývá promyšlená. Více pomlouvají, manipulují a svou oběť se snaží před ostatními maximálně znemožnit, a tak ji vyloučit z kolektivu. Dokážou se velmi dobře přetvařovat, dokonce často hrají kamarádku „na oko“, přitom svou oběť za zády pomlouvají a ostatní manipulují proti ní. Uvědomit si, že dívka, která se zdá být kamarádkou, je ve skutečnosti skrytý agresor, který nepřímo šikanuje, může chvíli trvat. Jejich oběť velmi trpí uvnitř, cítí se ponížená a sama. U kluků má šikana spíše fyzickou podobu, od ničení osobních věcí oběti, přes drobné fyzické ataky, až po opakované fyzické týrání. Tento typ šikany je daleko snazší rozpoznat, u psychické šikany si dlouho učitelé a rodiče nemusí ničeho všimnout.

Šikana
Autor: iStock Šikana

Šikana v online prostoru

Kyberšikana je ještě „sofistikovanější“, odehrává se totiž v online prostoru, oběť mnohdy ani nezná jejího původce, navíc může probíhat nepřetržitě. Kvůli online prostředí kyberšikana pozměňuje i charakter a velikost přihlížejícího davu, který šikanu vidí, ale často nezasáhne. Mezi projevy kyberšikany patří například verbální útoky, průnik na účet, vyhrožování a zastrašování, obtěžování prozváněním, vydírání, ztrapňování šířením fotografií, videa
a zvukového záznamu.

„Kybernetická šikana je fenoménem, který opravdu masivně zasahuje populaci dětí a který má na dětskou oběť prokazatelný dopad. Zahrnuje celé spektrum projevů různé intenzity – od běžných verbálních útoků až po útoky destruktivní, například intenzivní vydírání a vyhrožování dítěti. Základem řešení kyberšikany v prostředí škol je především náprava školního klimatu – zajištění dobrých vztahů mezi žáky, učiteli, ale také rodiči,“ říká doc. Mgr. Kamil Kopecký, Ph.D., vedoucí projektu E-Bezpečí, z Univerzity Palackého v Olomouci.

Šikanované může být každé dítě

Počet dětí volajících na Linku bezpečí stoupá a s ním i podíl dětí čelících šikaně a kyberšikaně. Nejčastějším důvodem je právě odlišnost. Jen za loňský rok přijali pracovníci Linky bezpečí 159 481 telefonátů, 2707 e-mailů a 2167 chatů. Denně pak Linka přijme cca 430 kontaktů od dětí, z toho 5–6 ohledně šikany. V roce 2018 se jednalo o 2182 kontaktů, což značí nárůst o 100 oproti roku 2017.

„Problém šikany tvoří 7 % veškerých kontaktů, které děti učiní s Linkou bezpečí, ať už prostřednictvím telefonátů, e-mailů, či skrze chat,“ uvádí Regina Jandová z Linky bezpečí. „S kyberšikanou se minulý rok děti radily cca v 1 % dovolání, samotnou kyberšikanu řešíme se zhruba 5 dětmi měsíčně,“ dodává s tím, že tato čísla nemusí vypovídat o reálné situaci. Relativně malé procento telefonátů totiž patrně nevypovídá o počtu dětí, které problém neřeší. „Ne každý, kdo je obětí nějaké formy šikany, si o pomoc řekne, protože se buď potýká se strachem z reakce okolí, pociťuje stud či vinu, že si za vzniklou situaci může sám,“ vysvětluje Regina Jandová a dodává, že se šikanou se pojí i další problémy, kvůli kterým děti volají primárně, a až v průběhu telefonátu se dopracují k primární příčině – šikaně. 

Důvodem k šikaně může být podle Reginy Jandové takřka cokoliv. „Šikanované může být bohužel každé dítě, důvod se vždycky najde. Spouštěčem může být cokoliv od ´špatného´  oblečení, po ´špatnou´ reakci na cokoliv. Patrně neexistuje přesný návod na to, jak šikaně předejít, důležitou roli v jejím řešení ale hraje sebevědomí a nebát se říct si o pomoc,“ doplňuje Regina Jandová.

Zlomená sebedůvěra obětí

Pokud se dítě začne chovat jinak než obvykle, tak je třeba zbystřit a sledovat varovné signály. Nechce vaše dítě chodit do školy? Je smutné? Přestalo se vám svěřovat? Došlo ke zhoršení známek ve škole? Ze školy se vrací se zraněním, v potrhaném oblečení nebo se zničenými věcmi? Pokud ano, v žádném případě není vhodné situaci jakkoli zlehčovat. Nejdůležitější je, aby dítě mělo možnost se svěřit někomu, komu důvěřuje a kdo nebude zesměšňovat jeho pocity.

U dětí, které jsou obětí šikany, dochází k závažné změně vnímání sebe sama. Mají pocit viny a pocit odlišnosti od ostatních. „Může dojít k obrácení agrese proti sobě, k sebezraňujícímu jednání, depresím, někdy mohou mít oběti šikany i sebevražedné tendence. Jindy se otočí agrese u oběti směrem ven a šikanovaný může následně začít sám šikanovat,“ upozorňuje na vážné důsledky šikany psycholožka a garantka Projektu sebedůvěry Dove Šárka Kučerová.

Jak se postavit šikaně?

Při odhalení šikany je důležité nepodlehnout panice a neřešit situaci ukvapeně. Projevte zájem a snažte se naslouchat bez rychlých soudů. Není to vždy jednoduché, ale je nutné si najít čas to v klidu probrat. Dítě musí vědět, že jej celou dobu pozorně posloucháte a chcete mu pomoci. Ujistěte ho o vaší podpoře, snažte se rozptýlit jeho obavy, že řešení šikany může jeho situaci jen zhoršit. Je také velmi důležité dítěti vysvětlit, že nikdo nemá právo mu ubližovat, že za šikanu ono samo nemůže a že pokud se problém nebude řešit, může se stupňovat. Společně následně hledejte možnosti řešení od samotného postavení se agresorovi po oznámení učitelce, výchovnému poradci nebo vedení školy. „Rozhodně není vhodné, aby rodiče řešili situaci za zády dítěte, pouze mu tak potvrdí jeho vnitřní obavy a pocity bezmoci. Raději by si spolu měli sednout a detailně si popsat několik způsobů řešení této situace. Dítě by mělo dostat možnost se rozhodnout, na co se cítí a do jaké míry se do řešení mají zapojit jeho rodiče," doporučuje psycholožka Šárka Kučerová.

Kovy: Buď kámoš a postav se šikaně

Youtuber Kovy v kampani proti šikaně

Odborníci se shodují, že základním kamenem řešení šikany je její prevence. „Se všemi dětmi je potřeba o šikaně mluvit jako o jevu, který se v naší společnosti vyskytuje a může se stát komukoliv a neznamená to, že je ten dotyčný špatný nebo divný,“ radí psycholožka. Posílením vnitřní odolnosti dětí jakožto prevencí proti šikaně se zabývá například Projekt sebedůvěry Dove pro školy. Šikaně se věnuje i úspěšná osvětová kampaň dětského televizního kanálu Cartoon Network, která spojuje své síly v České republice
s Linkou bezpečí a youtuberem Kovym a pod názvem Buď kámoš, postav se šikaně má za cíl ukázat dětem, že„být jiný“ není na překážku, ale právě naopak. Karel Kovář alias Kovy se stal ambasadorem projektu a upozorňuje hlavně na takzvanou mlčící většinu. „Se šikanou jsem se v dětství setkal v různých podobách ve většině kolektivů. Když se o tomto jevu mluví, často slyšíme příběhy šikanovaných, odvážlivců, kteří se za šikanované postavili, nebo těch, kteří šikanují. Suverénně největší skupinu ale tvoří přihlížející. Okolí, které má pocit, že se ho situace netýká. Právě to jsem chtěl v českém pojetí kampaně akcentovat. Aby si i ti, kteří nejsou přímými účastníky šikany, uvědomili, že mají zodpovědnost, jsou součástí problémů a mají šanci pomoci.“

Anna Kopečková

Článek je zařazen v: šikana, násilí, kyberšikana, Kovy, youtuber
Reklama