Jana Šulcová dojemně vzpomíná na Marii Poledňákovou. Čím ji zesnulá režisérka ohromila?
Smrt Marie Poledňákové, která zemřela 8. listopadu ve věku 81 let, rozplakala i Janu Šulcovou (75). Nejenže si lidsky velmi rozuměly, ale herečka díky ní také získala dvě životní role, které jí zajistily věčnou slávu. Dodnes je za to úspěšné režisérce vděčná.
V roce 1980 svěřila režisérka a scenáristka Marie Poledňáková herečce Janě Šulcové hlavní roli televizní hlasatelky Magdy v rodinné komedii Kotva u přívozu. Padly si do oka, brzy zjistily, že jsou naladěné na stejnou vlnu a staly se z nich kamarádky. Od prvního momentu měly pocit, že se znají celý život.
Jak na Marii Poledňákovou vzpomíná dětská hvězda filmu Líbáš jako bůh?
O tři roky později, když Poledňáková připravovala film S tebou mě baví svět, už Šulcové psala roli rehabilitační sestry Kateřiny, matky tří malých dětí, přímo na tělo. „Marie byla úžasná žena, úžasná scenáristka a režisérka. Spolupráce s ní byla vždycky perfektní,“ zavzpomínala herečka pro web Prima Ženy.
Neuvěřitelné vzpomínky z natáčení
Smrt Poledňákové ji hluboce zasáhla. „Marii vděčím za mnohé. Kotva u přívozu mě uvedla ve známost, díky komedii S tebou mě baví svět, která se pravidelně reprízuje v televizi, mě zná celá země – i ta nejmladší generace. Její filmy si diváci zamilovali. Byla to výjimečná osobnost,“ uvedla dojatě Jana Šulcová.
Poledňáková podle ní vždy uměla na place navodit báječnou atmosféru. „Během natáčení S tebou mě baví svět to probíhalo tak, že když část herců zrovna neměla záběr, stejně jsme všichni stáli za kamerou, dívali se na ostatní a řvali při tom smíchy. Na ten film mám neuvěřitelné vzpomínky,“ přiblížila Šulcová, která na režisérce obdivovala mimo jiné i to, že měla vždycky velký cit pro herecké obsazení. Ve zmíněné komedii ji dala dohromady se slovenským hercem Júliem Satinským (61), který hrál manžela postavy ztvárněné Šulcovou.
A podle jejích slov to byl nejlepší parťák neustále sršící energií. „Nikdy jsem neviděla, aby byl třeba nevrlý nebo rozčílený. Vždy byl nesmírně noblesní. A měl velký smysl pro humor. Asi rok po natáčení jsme se v pět hodin ráno potkali na letišti v Ostravě. Měl na sobě šaty ještě z toho filmu, které si odkoupil, aby pak nemusel stát někde u krejčího, a v ruce svíral igelitovou tašku. Ptala jsem se ho, co v tom má, a on že dárek pro manželku Olgu,“ začala vyprávět historku.
„Nahlédla jsem do ní a tam byla jeho latexová hlava – k nerozeznání od něj. Když ta taška pak projela na zavazadlovém pultě, celník se vyděsil a nevěřil svým očím. Pouštěl si to pořád dokola a my řvali smíchy. To byl Jula,“ zavzpomínala herečka, kterou velmi trápí, že z legendárního filmu, jenž byl vyhlášen českou komedií století, už moc hlavních aktérů nežije.