Hlasitá hudba v uších? Negativně postihuje nejen sluch, ale i mozek, varuje lékař
Hudba či podcasty nás provázejí na každém kroku a staly se přirozenou součástí každodenních činností. Ve sluchátkách je posloucháme při cestě do práce, při běhu, při vaření i před spaním. Jenže podle lékařů může dlouhodobý poslech hlasité hudby ovlivnit nejen náš sluch, ale také mozek, koncentraci a psychickou rovnováhu.
Sluchátka se stala neodmyslitelnou součástí moderního života. Zatímco dřív bývalo ticho prostorem pro klid, dnes ho nahrazujeme zvukem. Foniatr a ORL specialista MUDr. Martin Kučera, který se zabývá hlasem a zvukem, říká, že lidí s potížemi kvůli dlouhodobému poslechu hudby přibývá, i když přesná čísla neexistují.
Když ticho děsí a hluk uklidňuje
„Ticho je známka neohraničení, nekonečna, nebezpečí, člověk se mu brání,“ vysvětluje lékař pro web Prima Ženy. „Současně naše doba útočí ze všech stran na naše smyslové vnímání. Překrytí těchto útoků zvukem do uší je jedno z možných řešení, jak se schovat či uzavřít před tímto útokem.“ Podle něj dlouhodobý hluk neovlivňuje jen uši, ale i jemné vnímání, psychiku a vztah ke světu. „Devalvuje hudbu na pouhé pozadí a tím i její kvalitu. Myslím, že horší postižení je na úrovni mozku a duše,“ dodává odborník.
Přečtěte si také: Tichý zabiják, kterému čelí i Topolánek: Zákeřná nemoc přichází nečekaně. Kdy zpozornět?
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je více než miliarda mladých lidí ohrožena ztrátou sluchu kvůli poslechu hlasité hudby. Americký Národní institut pro poruchy sluchu (NIDCD) uvádí, že pravidelné vystavení hluku o hlasitosti 85 decibelů a více může postupně poškodit sluch. Stejnou hranici zmiňuje i MUDr. Kučera: „Pro riziko hluku je hranice okolo 85 dB.“ Pro představu, zhruba tolik hluku vydávají motocykly nebo terénní motorky, jejichž hlasitost se běžně pohybuje mezi 80 a 110 decibely.
Na riziko má vliv i samotný typ sluchátek. Ta, která se zasouvají přímo do ucha, působí na bubínek intenzivněji, protože zvuk se šíří v menším prostoru. Klasická sluchátka přes uši bývají pro zvukovod šetrnější, i když rozdíl není zásadní. V posledních letech jsou oblíbené i modely s potlačením okolního hluku. Ty mohou být v jistém směru bezpečnější, protože uživatelé si obvykle nemusejí hudbu pouštět tak nahlas. Odborníci ale upozorňují, že dlouhodobé používání těchto sluchátek může mít i jiný efekt, kdy se mozek učí zpracovávat pouze jeden zdroj zvuku a postupně ztrácí citlivost na okolní podněty.
Čtěte také: Budíte se v propoceném pyžamu? Může jít o příznak vážné nemoci, varují lékaři.
Audioložka Renee Almeida z Imperial College London upozornila, že při používání sluchátek s potlačením hluku mozek dostává „jen jeden zdroj zvuku“ a může postupně ztrácet schopnost rozlišovat, odkud jednotlivé zvuky přicházejí. Tento jev odborníci označují jako poruchu sluchového zpracování – člověk pak může mít problémy v hlučném prostředí rozlišit mluvené slovo nebo se orientovat podle sluchu, i když běžné vyšetření ukazuje normální výsledky.
Prvním varovným příznakem, že sluch začíná být přetížený, bývají podle Kučery takzvané „přeslechy“. Může jít o přechodný stav, ale i o trvalou změnu. Dodává, že hlasitá hudba může ovlivnit nejen samotný sluch, ale také koncentraci, rovnováhu či psychiku.
Mohlo by se vám líbit: Chcete prožít stáří ve zdraví? Začněte včas. Lékaři představují pět jednoduchých tipů.
Problémy se sluchem se podle něj objevují čím dál častěji i u mladších lidí. „Takové případy mám a není jich málo, navíc mám přátele mezi hudebníky a tam je to nemoc z povolání.“ Výzkum Cleveland Clinic doplňuje, že dlouhodobý poslech hudby nad 85 dB může vést i k únavě mozku a potížím se soustředěním.
Sílu klidu nepodceňujte
Když přijde řeč na prevenci, MUDr. Kučera se staví spíš zdrženlivě. Věří, že žádné univerzální návody neexistují a že každý by měl mít možnost rozhodnout se podle sebe. Ochrana sluchu při práci s hlasitými stroji ale podle něj smysl má, protože právě v takovém prostředí jsou uši vystaveny největší zátěži.
Nenechte si ujít: Zhoršený zrak nepodceňujte, ovlivňuje paměť i psychiku. Jak oční vady souvisejí s demencí?
Na rozdíl od absolutního ticha, které je v běžném životě prakticky nedosažitelné, může být chvíle klidu bez hudby, sluchátek či obrazovky pro tělo i mysl skutečnou terapií. Lékař upozorňuje, že naprostá sluchová deprivace není přirozená a může vyvolávat úzkost nebo neklid. V běžném životě však krátké momenty ticha působí jako protiváha každodennímu hluku a přetížení smyslů.
Podle zahraničních odborníků může mít vědomé ztišení podobný účinek jako meditace nebo jóga – pomáhá nervové soustavě zpomalit, uklidnit mysl a zpracovat emoce. Ticho v terapii poskytuje prostor pro vnitřní reflexi a může být léčivé i bez slov. I krátké „pauzy od hluku“ tak přinášejí víc než jen odpočinek a umožňují znovu slyšet sami sebe.
Přečtěte si také: Chodci se sluchátky na ulicích riskují, říká odborník. Co se děje s autobusy po nehodě?
Pokud už má někdo pocit, že slyší hůř, měl by podle něj nejdříve zjistit, jaký typ vady má, a teprve poté postupovat. Na závěr dodává: „Člověk má dnes přístup k mnoha informacím. Měl by se sám rozhodovat, jak se sebou naloží. V tom je svoboda konání.“
Zdroje: MUDr. Martin Kučera, The National Institute on Deafness and Other Communication Disorders, Světová zdravotnická organizace, Cleveland Clinic
Nedoslýchavost: Co dělat, když už sluchadla nestačí?
Autor článku
Tamara Fränzlová
Tamara Fränzlová je redaktorka webu Prima ženy. Její doménou jsou celebrity.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
