Sezení u počítače zkracuje život, i když cvičíte. Musíte se hýbat každou hodinu

Mysleli jste si, že pravidelný pohyb zachrání to, že během dne prosedíte osm nebo dokonce ještě více hodin u počítače nebo třeba za pokladnou?

Bohužel, říkají lékaři a vědci. A odvolávají se přitom na nedávnou studii, která vyšla v renomovaném magazínu Journal of the American College of Cardiology.

Podle autorů je samozřejmě jakákoli pohybová aktivita lepší než žádná, ale obvykle doporučované množství cvičení nestačí, aby snížilo zdravotní rizika vyplývající z toho, že většinu bdělého času prosedíme. Pravděpodobnost potíží se srdcem se nesnižuje. Spočítat, jak moc bychom se měli hýbat, není přitom úplně snadné. Autoři studie se o to přesto pokusili.

Výzkumníci dali dohromady data o režimu dne a pohybových aktivitách od více než 89 500 lidí, sebraná během deseti let v rámci dlouhodobě běžící britské zdravotní studie Biobank UK. Při analýze hledali souvislost mezi tím, kolik času lidé prosedí a budoucím rizikem rozvoje nepravidelného tepu, infarktu, srdečního selhání a hrozbou toho, že člověk kvůli potížím se srdcem a oběhem zemře.

Deset a půl hodiny už je moc

Jasně jim z toho vyšlo, že čím víc hodin denně člověk prosedí, tím více kardiovaskulárních problémů ho čeká. Zvláště výrazné to bylo u jedinců, kteří proseděli 10,6 a více hodin denně - ti mají o 60 procent vyšší riziko rozvoje srdečního selhání nebo pravděpodobnost úmrtí na kardiovaskulární příčinu. Noční ležení během spánku se nepočítá, ale sezení za volantem nebo před televizí ano. Dotáhnout to při sedavém zaměstnání na celkových více než deset hodin vsedě denně je bohužel snadné.

Potíže měřitelně méně hrozily lidem, kteří si během týdne dopřáli alespoň 150 minut středně až vysoce intenzivní fyzické aktivity týdně. Nicméně šlo jen o částečné snížení rizika, nikoli jeho anulování. Zdá se, že problémem jsou nepřerušované dlouhé hodiny sezení.

Přečtěte si také: Sezení s nohou přes nohu škodí nejen žilám. Ničí i naše nervy a záda

Jinými slovy, je skutečně životně důležité vtěsnat do každého dne více času, kdy stojíme na nohou a hýbeme se tak, abychom jen nepřetržitě neseděli. Podle autorů odborné práce je to důležité i pro lidi, kteří si občas dokážou dát pořádně do těla, pokud krom toho dlouhé hodiny jen prosedí.

Proč je sezení pro srdce tak škodlivé? To se vlastně donedávna nevědělo, nový výzkum je první větší prací na tohle téma. Dosud se sedavé zaměstnání spojovalo především s obezitou, cukrovkou druhého typu a některými druhy rakoviny.

„Nedostatek pohybu zpomaluje krevní oběh, oslabuje srdeční sval a přispívá ke vzestupu hmotnosti spolu s vysokým krevním tlakem a inzulinovou rezistencí,“ vysvětluje Rigved Tadwalkar, kardiolog z Providence Saint John's Health Center. Delší sezení může navíc zvyšovat pravděpodobnost rozvoje chronického zánětu, který rovněž může přispět ke zdravotním potížím. Podle kardiologa jsou v ohrožení i jinak aktivní jedinci, pokud většinu dne prosedí.

Sedavé zaměstnání přitom nemusí nutně znamenat, že budete mít zdravotní potíže. Nakonec, dřina v zemědělství nebo někde na stavbě může člověka zničit zase jinak. Pokud máte tu čest se sedavým zaměstnáním, hlídejte si dvě věci. Za prvé byste neměli sedět v součtu více než deset a půl hodiny denně. Za druhé, přerušujte sezení, jak jen to je možné - jděte si pro pití, dojděte si pro svačinu, udělejte několik dřepů, doneste něco kolegům do vzdálenější kanceláře, cestou domů v MHD postůjte. Ideální je, když se budete trochu hýbat každou hodinu.

Pro vaši kardiovaskulární soustavu je důležité, abyste byli co nejvíce aktivní. A proto si zároveň naplánujte pravidelné cvičení, abyste se pořádně namáhali alespoň doporučovaných 150 minut týdně.

Video: Podívejte se, jak technika pomáhá poznat včas infarkt

Potřebujete další konkrétní tipy, jak kromě cvičení dostat do svého dne co nejvíce menších pohybových aktivit? Tady je máte:

• Choďte po schodech, místo abyste jeli výtahem
• Jděte po schodech, když na nějaké narazíte třeba v parku
• Během pracovního dne si najděte čas, abyste se prošli alespoň po kanceláři nebo doma, pokud máte home office
• V kanceláři jděte na vzdálenější toaletu
• Jděte na oběd oklikou
• Telefonujte ve stoje, choďte u toho
• Část dne pracujte ve stoje, pokud je to možné - můžete si třeba dát notebook na polici
• Jezdíte autem? Parkujte dále od míst, na která míříte
• Kdykoli máte příležitost, udělejte si pár dřepů nebo protahovacích cviků

Zvažte pořízení fitness náramku, který vám bude nejen počítat kroky, ale může vás také pomocí vibrací upozornit, že je čas, abyste se více hýbali. Má to smysl i proto, že bez měření máme tendenci nadhodnocovat množství fyzické aktivity. Lékař Charles Eaton z Brownovy univerzity s odvoláním na studii uvedl, že už půlhodina běžného pohybu denně navíc znamená výrazné snížení hrozby, že člověk bude mít potíže se srdcem a oběhem.

Zdroje: www.womenshealthmag.com, www.medicalnewstoday.com, www.acc.org