Jak nenarozené děti v děloze matky reagují na jídlo? Mrkev zbožňují, kapustu nesnášejí
O tom, že děti dokážou v děloze před narozením vnímat chutě toho, co matka jí, už věda nějaký ten pátek ví. Nyní se však výzkumníci poprvé pokusili monitorovat reakce nenarozených miminek na různé chutě potravin. Výsledky jsou přinejmenším úsměvné a leckdo se v nich možná pozná.
Tak se přiznejte. Kdo z vás se ve škole po zjištění, že je na oběd kapusta, zašklebil nechutenstvím? Je totiž dost pravděpodobné, že jste stejné grimasy dělali už v děloze vaší matky, když si zrovna na této mnohdy nesnášené zelenině pochutnávala.
Ostravská nemocnice nabízí neobvyklý porod císařským řezem:
Zjistili to vědci z anglické Durham University, kteří jako první pořídili 4D ultrazvukové skeny u celkem 100 těhotných žen, aby na nich zkoumali reakci nenarozených dětí na chutě potravin konzumovaných matkami, konkrétně na mrkev a kapustu. Plody, které po své matce ochutnaly mrkev, častěji vykazovaly ve tváři „úsměv“. Naopak ty, jimž jejich matky nadělily kapustu, měly ve tváři častěji zkřivenou grimasu připomínající pláč.
To, co ženy jedí v těhotenství, cítí i děti v děloze
Výsledky studie, která se dostala až do prestižního vědeckého časopisu Psychological Science, by vědcům mohly pomoci lépe pochopit, jak se u dětí v děloze vyvíjejí chuťové pohárky a jak moc, případně jakým způsobem jídelníček matky ovlivňuje tento proces.
Výzkumníci zatím přesně neví, jak děti cítí a ochutnávají jídlo, jež jejich matky konzumují. Nejpravděpodobnější hypotéza však tvrdí, že vdechují a polykají plodovou vodu, do které se dostávají živiny z matčiny stravy. Vědci už dnes zároveň věří, že existuje vztah mezi tím, co žena v těhotenství konzumuje a co následně chutná jejímu dítěti. Její zdravý jídelníček tak může být dobrým základem pro to, aby k podobné stravě posléze inklinoval i potomek (čistě z toho důvodu, že se před narozením v děloze setkává pouze s chutěmi těchto jídel).
Jídelníček matky by mohl ovlivňovat pozdější chutě dítěte
„Řada studií již zjistila, že děti jsou schopny v děloze cítit a mít chuť. Všechny ale vycházejí z výsledků získaných po narození. Naše práce je první, která tyto reakce studuje ještě před narozením,“ vysvětlil vedoucí studie Beyza Ustun. „Proto si myslíme, že opakované vystavování chutím a vůním před narozením může hrát důležitou roli v nastavení chuťových preferencí po narození. To by mohlo hrát významnou roli pro matky, které chtějí, aby jejich děti odmalička neměly problém se zdravou stravou nebo jídlem všeobecně poté, co přestanou kojit,“ dodal.
Aby získali co nejpřesnější reakce, dali vědci stovce matek ve 32. až 36. týdnu těhotenství postupně kapsle obsahující mrkev nebo kapustu vždy 20 minut před provedením skenu. Hodinu před požitím tablety matky nekonzumovaly nic, co má jakoukoliv chuť. Výzkumníci zjistili, že i velmi malé množství podávané zeleniny stačilo k tomu, aby na obličejích dětí došlo k jasně pozorovatelné reakci.
V další fázi pak chtějí sledovat, zda plody vykazují „méně negativní“ reakci na neoblíbené chutě i po delší době, kdy jsou jim pravidelně vystavovány. Neboli jestli si na ně zvyknou a nebudou jim tak v jídelníčku vadit ani po narození.
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
