Jak při výchově nastavit hranice? Neprodlužujte u dětí pocit zahanbení, radí psycholožka
ON TOPIC: Psycholožka Šárka Miková – celý díl podcastu o výchově dětí
Chcete lépe vycházet se svými dětmi a přitom zůstat sami sebou? I s tím rodičům pomáhá psycholožka Šárka Miková, která v našem podcastu prozradila, v čem nejčastěji chybují a jak děti vychovávat tak, aby si samy sebe vážily.
Jak prozradila psycholožka Šárka Miková v našem podcastu, sebehodnota dětí se začíná utvářet hned po narození. Druhý důležitý mezník pak nastává v batolecím věku, tedy přibližně v roce a půl. „Zhruba do tří let pak trvá, než si dítě začíná uvědomovat, že existuje samo za sebe. A najednou začíná proces, říká se tomu odborně individuace a separace, kdy dítě odděluje svoji osobnost, svoje já, a zároveň se stává samo sebou. A v téhle fázi je nesmírně důležité, aby mělo možnost samo sebe projevovat. Protože tady je přesně ten okamžik, kdy dítě potřebuje potvrzovat, že takové, jaké je, se svým vrozeným nastavením, které nemáme všichni stejné, je v pořádku. Děje se to tím, že rodiče na něj nějak reagují, nastavují mu hranice,“ popsala Šárka Miková s tím, že záleží, jak v určitých situacích reagujeme.
Přečtěte si také: Zápis prvňáčků se blíží. Jak vybrat vhodnou školu? Psycholožka radí zaměřit se na typ dítěte
Neprodlužujte u dětí pocit zahanbení
Jak dále popsala, dítěti je potřeba nastavit hranici tak, aby ji na jednu stranu jasně vnímalo, ale zároveň vědělo, že druzí chápou jeho záměry a rozumí mu. „Když dítěti nastavujeme hranice, prožívá pocit zahanbení. To je velmi nepříjemný pocit, který znamená, že si dítě v tu chvíli uvědomí, že je něco špatně. Nedokáže ale tu věc oddělit od osoby. Ono si myslí, že je celé špatné a zažívá ztrátu citového pouta. Myslí si, že teď ho maminka nemá ráda, když se na něho zamračila, když mu řekla ‚ne‘. Proto je potřeba, abychom v téhle chvíli příliš neprotahovali pocit zahanbení dítěte, což ale rodiče často dělají,“ vysvětlila.
„Rodiče si říkají: ‚Jen ať si to dobře zapamatuje.‘ Takže se na to dítě dlouho zlobí. Posílají ho někam pryč, do vedlejší místnosti, vyhrožují mu, že to řeknou tatínkovi, až přijde z práce, a v dítěti přetrvává pocit zahanbení, který je velmi destruktivní právě pro jeho sebehodnotu,“ dodala psycholožka.
Jak malým dětem správně nastavit hranice
Co tedy udělat, abychom si s dítětem jasně vymezili hranice a zároveň mu dali najevo, že ho přijímáme a máme rádi takové, jaké je? „Rodiče podle mě nejčastěji dělají dvě chyby, v uvozovkách… Za prvé, že dítěti hranice nastavují příliš úzce – neumožní mu, aby zkoušelo ty věci dělat, ale ono potřebuje projevit samo sebe, takže by mělo mít poměrně hodně prostoru, kde může svoje nápady vyzkoušet. Aby neslyšelo pořád jen: ‚Ne, nesmíš, to nedělej,‘“ popsala Šárka Miková.
Mohlo by vás zajímat: Za vysvědčení děti netrestejte ani neodměňujte, radí psycholožka. Jak s nimi jednat?
„Druhá věc je to, jakým způsobem rodiče na dítě zareagují ve chvíli, kdy hranici nějak poruší. A tam je důležité (a uvedu to na takovém extrémním příkladu, který je ale poměrně častý), že třeba starší sourozenec, 2,5leté dítě, má mladšího sourozence, půlroční miminko, a protože se potřebuje nějak zabavit, rodič na něho nemá čas, tak neví, co má dělat, tak prostě z nudy jde a toho mladšího sourozence kousne. A to je situace, která je pro nás rodiče extrémně nepříjemná, okamžitě si představíme, že z dítěte vyroste agresor a začneme se na to dítě hodně zlobit,“ řekla dále psycholožka v našem rozhovoru, který si můžete pustit v úvodu článku. Popsala v něm také, že je namístě se v tu chvíli zlobit, zároveň je ale důležitý celkový přístup, který dále rozebrala.
Teorie typů a odlišného přístupu k nim
Šárka Miková ve své praxi pracuje s teorií typů, tedy že existují určité typy osobnosti, které jsou víceméně vrozenou složkou naší osobnosti a kvůli nim se vyvíjíme určitým směrem. „Byť je náš mozek plastický, byť si vytváříme nové a nové neuronové spoje, v určitém směru nám to jde prostě jednodušeji. Rodíme se s nějakými vrozenými potřebami, které nemáme stejné a máme je jako děti, ale i jako dospělí,“ vysvětlila s tím, že těchto typů je celkem šestnáct.
Co může rodič dělat, aby jeho dítě získalo zdravé sebevědomí, jak ho chválit a čemu se naopak při výchově raději úplně vyhnout? Pusťte si devátý díl podcastu ON TOPIC s psycholožkou Šárkou Mikovou. Najdete ho v úvodu článku, ale i v podcastových aplikacích, na Youtube a Streamu.