Jaká byla skutečná Rose z filmu Titanic? Neštěstí v lásce ji provázelo celý život
Režisér velkolepého snímku Titanic, který měl světovou premiéru před 25 lety, se při vytvoření filmové postavy Rose inspiroval skutečnou ženou jménem Beatrice Wood (†105). Kdo byla a jaký je její životní příběh?
Milostné vzplanutí mezi Rose a Jackem z filmového Titanicu dojímá diváky u televizních obrazovek i po čtvrtstoletí. Režisér James Cameron se při hledání hlavní ženské postavy inspiroval skutečným příběhem dívky z vyšších společenských vrstev. Beatrice Wood byla umělkyně, která pocházela z dobře situované rodiny. Narodila se v San Franciscu v roce 1893 a s rodiči se v pěti letech přestěhovala do New Yorku. Tato žena si režiséra získala svým humorem, šarmem a především životním osudem, který se zčásti dostal až na filmová plátna.
Rodina Beatrice v pozdějším věku poslala do Paříže, kde dokončila své studium. V Evropě se také zrodila její láska k umění. Jejím snem bylo stát se malířkou. Matka ji však od tohoto oboru odrazovala. Sváděly kvůli tomu dlouhé boje, které nakonec skončily ve prospěch Beatrice, jež si vydupala svou umění se věnovat začala. Právě rozpory s matkou měly Beatrice a filmová Rose společné. Ačkoliv se film Titanic inspiroval skutečnou tragickou událostí potopení slavné lodi, láska dvou hlavních hrdinů byla smyšlená – stejně jako dvě hlavní postavy.
V době tragédie se totiž Beatrice na palubě osudné lodi nenacházela, byla v Evropě. Naprosto se zamilovala do divadla a v herectví se našla. Bohužel však propukla první světová válka, a tak se mladá dívka na popud svých rodičů vrátila zpět do New Yorku. Ztvárnila bezmála 60 divadelních rolí, a to pod uměleckým pseudonymem Mademoiselle Patricia.
V lásce příliš štěstí neměla
Její první velkou láskou byl francouzský umělec Marcel Duchamp. „Okamžitě jsme se do sebe zamilovali,“ vzpomíná Beatrice ve své knize, jejíž úryvky jsou k dispozici na webu beatricewood.com. „Což ovšem není nijak zvláštní, protože si myslím, že každý, kdo potkal Marcela, ho miloval. Byl to okouzlující člověk,“ dodala Beatrice. A právě Marcel ji seznámil s dalším mužem, který se nesmazatelně zapsal do jejího života.
Byl jím spisovatel Henri-Pierre Roché, který ji zasvětil do tajů moderního umění a ona se do něj brzy zamilovala. Byl to také první muž, který jí zlomil srdce. Tvrdila, že byla monogamní ženou v polygamním světě. „Marcel mě šokoval, protože mi řekl, že sex a láska jsou dvě odlišné věci,“ vypráví Beatrice.
Životní rána přišla i v dalším vztahu. Když se v roce 1918 přestěhovala do Montrealu, aby se vzdálila od své matky a její neutuchající kontroly, potkala Paula Rensona, který tehdy působil jako manažer v divadle. Ten ji přesvědčil, že by se měli naoko vzít, protože jí pak dá matka pokoj. Bohužel ji jen využíval, prodával její umění a peníze pak promrhal v hazardu. Jejich manželství bylo nakonec anulováno.
Beatrice se poté vrátila z Kanady zpět do Spojených států a zamilovala se do britského herce Reginalda Pola. I ten ji ale zklamal, když se zakoukal do mladší dívky. Přestože měla ještě několik dalších lásek, podle svých slov ho nikdy nepřestala milovat. Po konci vztahu se přestěhovala do Los Angeles a naplno se ponořila do práce. Jejím hlavním živobytím a vášní se tentokrát stala keramika.
Ačkoliv se zpočátku stěží protloukala životem, později se stala úspěšnou umělkyní, a dokonce napsala autobiografii. Ve svém studiu pracovala až do 104 let. Dožila se úctyhodného věku 105 let a kdykoliv se jí někdo ptal na tajemství dlouhověkosti, doporučovala mu s humorem „knihy o umění, čokoládu a mladší muže“.
Ačkoliv na palubě skutečného Titanicu nikdy nebyla, režiséra její životní příběh inspiroval při vytvoření fiktivní postavy Rose DeWitt Bukater. Splňovala jeho představu o nespoutané mladé ženě, která má přísnou matku. Beatrice Wood byla pozvaná na premiéru Titanicu. V té době jí však bylo 104 a kvůli chatrnému zdraví s díky odmítla. Režisér jí poté donesl videokazetu, nikdy se však na ni nepodívala. Věděla, že film bude smutný, na což už podle jejích slov byla příliš stará. Zemřela několik dní nato…
Zdroj: beatricewood.com
Podobné články
Podobné články