Kdo je nový papež Lev XIV.: Odchovanec Františka a fanda tenisu s nepěkným vroubkem

Novým papežem je Robert Francis Prevost
Konkláve zase jednou dostálo své pověsti, že místo předem určeným favoritům při něm většinou štěstí přeje nečekaným kardinálům. Namísto prvního asijského či afrického papeže jsme se nakonec dočkali prvního Američana. Robert Francis Prevost však velkou část života prožil mimo USA, není velkým fandou Trumpa a v posledních letech byl vysoce postaveným důvěrníkem papeže Františka. Má rovněž titul z matematiky a netají se láskou k tenisu. Jeho charismatický vzhled ale čeří dvě kauzy spojené se sexuálním zneužíváním.
Bakaláře z matematiky vyměnil za biskupské roucho
Byť je papež Lev XIV. titulován jako „první americký papež“, jeho otec Louis Marius Prevost měl italské a francouzské kořeny, zatímco jeho matka Mildred Prevost měla rodiče afrického, francouzského a španělského původu. Rodák z amerického Chicaga měl k církvi blízko již od malička, kdy byl ministrantem. Po střední škole mu však jako první učarovala matematika, v níž získal v roce 1977 bakalářský titul na Villanova University.
Tu založili Augustiniáni, a právě zde se budoucí papež rozhodl, že svůj život nakonec místo exaktní vědy zasvětí Bohu. Ve stejném roce, kdy se stal bakalářem, vstoupil do augustiniánského řádu a v roce 1982 ve věku 28 let se dočkal vysvěcení na kněze. Pak už jeho kroky zamířily mimo Spojené státy, konkrétně rovnou do Říma.
Zde na Univerzitě sv. Tomáše Akvinského (Angelicum) pět let studoval na doktorát z kanonického práva. Když svá studia ve věku 32 let dokončil, rozhodl se připojit k augustiniánské misii vedoucí do Peru. Tady Prevost strávil deset let vedením seminářů, načež se krátce před rokem 2000 vrátil zpět do USA. A ještě před tím, než jej v roce 2001 jeho bratři z řádu zvolili převorem (generálním představeným) Augustiniánů, dopustil se zřejmě jediné kaňky na svém jinak působivém životopise.
Nad novým papežem už nyní leží stín sexuálního zneužívání
V roce 2000 totiž vlastnoručně podepsal rozhodnutí plynoucí z dohody mezi arcidiecézí a nadřízenými kněze Jamese Raye, který byl v roce 1991 zbaven kněžství kvůli přesvědčivým důkazům o sexuálním zneužívání nezletilých. Svým podpisem Prevost de facto souhlasil s tím, že daný kněz může nadále pod dohledem žít v klášteře poblíž školy. V té době sice ještě nejen americká církev neměla jednotné standardy pro řešení podobných situací, ale je možné, že by mu tato spojitost s citlivou tématikou sexuálního zneužívání ze strany kněžích mohla i uškodit.
REPORTÁŽ: Přichází papež míru? Věřící ve Vatikánu se zprvu přeli, kdo byl vlastně zvolen
Zvlášť když se krátce před jeho zvolením na světlo světa dostala další situace, tentokrát z roku 2022, kdy měl Prevost, tentokrát už jako arcibiskup působící v peruánském Chiclayo, opět ve vztahu k obvinění ze sexuálního zneužívání selhat. Katolický investigativní web The Pillar totiž zveřejnil tvrzení, dle něhož Prevost v té době dostatečně nevyšetřil či aspoň neinicioval důkladné vyšetření tvrzení několika žen, že je jako nezletilé malé dívky zneužívali dva místní kněží. On sám reagoval pouze odkázáním na slova své diecéze, která tvrdí, že „podnikla nezbytné kanonické kroky“. Při té příležitosti měl zároveň odmítnout jakékoli vyjádření ke svému kontroverznímu podpisu z roku 2000.
Jako hlavní představený řádu Augustiniánů se nicméně budoucí papež Lev XIV. osvědčil, a nakonec ve funkci strávil dvě volební období, přičemž na svých cestách navštívil i Prahu. Vybudoval si pověst nejen schopného správce, respektive manažera řádu, ale také obratného diplomata. K tomu mu dopomáhá fakt, že kromě angličtiny hovoří španělsky, italsky, francouzsky i portugalsky, a kromě toho je schopen čtení v latině a němčině.
Prevost padl do oka Františkovi, ten ho krátce před smrtí ještě povýšil
Do prvního užšího kontaktu s bývalým papežem Františkem Prevost přišel v roce 2014, kdy jím byl jmenován jako apoštolský administrátor peruánské diecéze Chiclayo. O rok později se pak stal diecézním biskupem a dohromady strávil dalších téměř deset let opět v Peru, kde už to velmi dobře znal. Začátkem roku 2023 jej pak František jmenoval prefektem Dikasteria pro biskupy (tedy člověkem zodpovědným za prověřování kandidátů na biskupy po celém světě) i arcibiskupem a o půl roku později pak kardinálem. Ještě v únoru 2025 pak František Prevosta povýšil mezi kardinály-biskupy, což je nejprestižnější kardinálská třída.
Sám Prevost se v minulosti prohlásil za „slušného amatérského tenistu“, když po přesunu z Peru do Říma zavtipkoval, že v Itálii snad bude mít na svůj oblíbený sport více času. Zároveň v sobě ale podle všeho nezapře americké kořeny a rád se podívá i na baseball, kde fandí svému domovskému klubu Chicago Cubs. Zajímavostí, které si mnozí komentátoři i odborníci ihned všimli, je také fakt, že nový papež v minulosti veřejně naznačil, že není nijak velkým fanouškem Donalda Trumpa.
Na sociální síti X před třemi měsíci sdílel kritický článek vůči viceprezidentovi JD Vanceovi a sdílel také text osočující prezidenta Trumpa z toho, že využívá Oválnou pracovnu Bílého domu k podpoře „nezákonné deportace obyvatel USA federály“. Což jen dokresluje fakt, že nový papež Lev XIV. ve skutečnosti není názorově příliš vzdálen od svého předchůdce Františka, který z něj krátce před smrtí udělal vysoce postaveného kardinála. A spolu s faktem, že právě František drtivou většinu kardinálů, jež nyní nového papeže zvolili, sám vybral, dost možná položil základy toho, aby měl jeden z jeho oblíbených kardinálů, jež sdílí podobně progresivní názory, co možná největší šanci na úspěch.
Papežovo jméno Lev nese speciální poselství, popsali experti. Prahu měl na seznamu návštěv: