Když Heydrich zemřel, pomáhala jsem zrovna v kuchyni, vzpomíná jeho zahradnice
Byť se k atentátu na Heydricha, jeho okolnostem i všemožným detailům věnují historici soustavně, všechny podrobnosti dodnes neznáme. Zejména proto, že drtivá většina lidí, kteří s útokem měli co dočinění, za něj následně zaplatila vlastním životem. O to vzácnější je, že dnes stále žije někdo, jako je Helena Vovsová (96). Ta měla k Heydrichovi relativně blízko.
Helena Vovsová totiž na zámku v Panenských Břežanech, kde Heydrichova rodina sídlila, pracovala jako pomocná síla v zahradě. Dostala se tam ještě před příchodem protektora Heydricha a zažila jeho předchůdce Konstantina von Neuratha. A nakonec se zde dočkala i konce války, příchodu Rusů a osud tomu chtěl, že ve stejném zámku, byť ve zcela odlišném povolání, nakonec strávila celý svůj pracovní život.
Paní Helena Vovsová se dle Paměti národa narodila na pražské Štvanici 12. února 1926. V roce 1930 se rodina na doporučení lékaře, že by malé Heleně bylo lépe na venkově, přestěhovala do Panenských Břežan. Zde, už za války, vychodila v roce 1940 školu a o rok později se dostala jako pomocná síla právě na zdejší zámek.
Podobné články
Služba u Heydrichových
„Já jsem vyšla školu v roce 1940 – a co teď se mnou… Přišla známá, která pracovala na zámku jako zahradnice, že by někoho potřebovali. Tak táta povídá: ‚Válka bude trvat tak rok, to bys vydržela.‘ Jenže já jsem tam nastoupila v březnu 1941 a skončila jsem tam až v říjnu 1945,“ vzpomínala Helena Vovsová pro deník Blesk.
Atentát na Heydricha na Prima ZOOM Zdroj: FTV Prima
Atentát na Heydricha na Prima ZOOM Zdroj: FTV Prima
VELKÝ SPECIÁL O ATENTÁTU NA HEYDRICHA NAJDETE ZDE!
Poznala nejen Heydrichova předchůdce Konstantina von Neuratha, ale i původní židovské vlastníky zámku, rodiny Gerstelovy a Bloch-Bauerovy. Samozřejmě na zámku pracovala i 27. května 1942, kdy došlo k atentátu na jejího – jak říká – šéfa. Na ten den si stále velmi dobře pamatuje.
„Nevěděli jsme, co se stalo, všude plno křiku, vojáků. Byla jsem ve skleníku, přišel tam Hans, na ruce držel malou Silke, a já se ho ptala: ,Co se děje?‘ A on: ,Byl atentát na šéfa.‘ – ,A je mrtvej?‘ – ,Noch nicht.‘ – Ještě ne.“ zavzpomínala paní Vovsová pro Paměť národa.
Podobné články
Hned po atentátu samozřejmě padl na všechny pracovníky na Heydrichově zámku strach. „Čekali jsme, že nás budou vyšetřovat, ale nic se nedělo, chodili jsme do práce jako vždy. V té době přišlo víno z Itálie, bylo ve špajzu a já jsem si tam několik kuliček uloupla, no ukradla,“ dodala paní Vovsová.
Reinhard Heydrich zemřel týden po atentátu 4. června a i na tento den si paní Vovsová dobře pamatuje. „Když Heydrich zemřel, pomáhala jsem zrovna v kuchyni a viděla Linu Heydrichovou u okna plakat,“ řekla pamětnice pro deník Blesk.
Podobné články
Pomoc nejen židovským vězňům
Během pobytu na zámku se Helena Vovsová rovněž snažila všemi dostupnými prostředky pomáhat židovským vězňům, kteří byli na zámek povoláni z Terezína jako pracovní síla. V jednu dobu jich zde pracovalo asi 120, posléze jejich počet klesl na přibližně 30.
„Netrvalo to dlouho a s některými z nich jsem se spřátelila, přestože to bylo zakázané a bylo nebezpečné se s nimi stýkat. Pracovní skupině velel jistý Miki Bauer, který mne požádal, zda bych navštívila jeho bratra v Dlouhé ulici. Tak jsem začala židovským vězňům pomáhat,“ popsala pro Paměť národa.
Podobné články
Jeden z nich, Milan Platovský, totiž o její pomoci po válce, kterou přežil, napsal knihu Přežít a žít. Paní Vovsová s pomocí neustala ani poté, co byli židovští vězni odvezeni zpět do Terezína či Osvětimi a nahradili je vězni z řad jehovistů z Německa a Nizozemí.
Helena Vovsová byla rovněž svědkem úmrtí Heydrichova syna Klause, který jel na kole, ale srazil ho nákladní vůz s místními fotbalovými fanoušky. Vovsová se zúčastnila také následného pohřbu v zámeckém parku a v roce 1945 i toho, jak odsud Heydrichova rodina odjela na Západ. Německou rodinu vystřídali sovětští vojáci. Ti podle pamětnice pravidelně vyráželi na horní zámek v Panenských Břežanech, kde byly internovány Němky.
Helena Vovsová strávila na zámku téměř celý život
Osud tomu asi chtěl, aby zůstala paní Vovsová se zámkem, v němž prožila válku, spjatá už navždy. V roce 1948 totiž nastoupila dle Paměti národa do Výzkumného ústavu kovů, který sídlil právě v dolním zámku v Panenských Břežanech, kde dříve bydleli Bloch-Bauerovi, von Neurath a poté Heydrichovi. Zde začala pracovat jako laborantka a vydržela zde až do svého důchodu.
Díky svědectví z řad přeživších vězňů se jí po válce dostalo satisfakce i veřejného ocenění. Mimo jiné je také čestnou občankou Panenských Břežan, kde žije dodnes.
Podobné články
Podobné články
Podobné články
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
