Za bestií stála silná žena: Kdo ve skutečnosti byla manželka Reinharda Heydricha
Před 80 lety přišel Heydrich
Oslavy 80 let od úspěšného atentátu na zastupujícího říšského protektora Čech a Moravy Reinharda Heydricha nám mimo jiné připomínají také málo známý osud jeho ženy Liny Heydrichové. Jaký byl další osud vdovy po sadistickém architektovi holocaustu, která zůstala v Čechách po jeho smrti s dětmi sama? Jak o sobě smýšlela v knize Můj život s Reinhardem, kterou sepsala po válce?
Lina se narodila jako Lina Mathilde von Osten v roce 1911 v německém Avendorfu na severním cípu Německa, ostrově Fehmarn v Baltském moři. Rodiče, kteří byli tak trochu zkrachovalými šlechtici, nicméně stále s dobrými kontakty a známými, ji od malička vedli k nacionalismu, kterému intenzivně věřili. Tím z ní vychovali doslova perfektní partnerku pro ambiciózního Heydricha, s nímž se jako devatenáctiletá potkala na plese v Kielu. O čemž mimo jiné informovala ve své knize Mein Leben mit Reinhard (Můj život s Reinhardem).
Zapálená nacistka Heydricha protlačila k SS
Web stoplusjednicka.cz ji popisuje jako mimořádně schopnou a činorodou ženu zapálenou pro nacismus, která byla přesvědčena, že nacionální socialismus je budoucností Německa. I proto svému manželovi velmi aktivně pomáhala a poté, co jej vyhodili od námořnictva, mu dokázala skrz své kontakty získat místo u SS, kde dostal Heydrich za úkol vybudovat v rámci organizace zpravodajskou a bezpečnostní službu.
VELKÝ SPECIÁL O ATENTÁTU NA HEYDRICHA NAJDETE ZDE!
Jeho zkušenosti od námořnictva, vysoká inteligence a enormní pracovní nasazení společně s velmi příhodným nordickým vzhledem jej dokázaly v roce 1941 dostat až do pozice říšského protektora. Lina zpočátku nebyla z nové funkce manžela nadšená. Měli spolu už tři děti (syny Klause a Heidera a dceru Silke), avšak manžel doma příliš mnoho času netrávil.
Lina s manželem a synem Klausem v Mnichově v roce 1934:
Jako rodinné sídlo v Čechách Lina zvažovala zámky v Konopišti a Panenských Břežanech, přičemž nakonec zvolila druhou variantu. Ihned po příjezdu, kdy ještě bydleli na Pražském hradě, začala Heydrichova manželka ze zámku dělat útulný rodinný domov s představou, že zde spolu s manželem a dětmi budou žít už napořád. O tom, co Lina Heydrichová cítila k Panenským Břežanům, pojednávají mimo jiné autoři Zdeněk Bauer a Jaroslav Čvančara v díle Bylo to tam tak čarovně krásné. K Čechům necítila otevřenou nenávist, spíše nemohla pochopit, proč zdejší lidé odmítají přijmout jejího manžela. „Nechci se pokoušet starými metodami poněmčit ten český ksindl,“ říkal ke své misi Reinhard. Lina jeho slova zachytila v knize Mein Leben mit Reinhard.
Podobné články
Smrt manžela a život vdovy v Čechách
Po přestěhování na Velikonoce 1942 si však zdejší rodinné idylky příliš dlouho neužila, jelikož jen o pár týdnů později došlo ke známému atentátu na jejího manžela. Šéf SS Heinrich Himmler po Heydrichově smrti zajistil, aby Lina i s dětmi mohla zámek v Panenských Břežanech doživotně užívat. Zámek však pro účely celoročního užívání bylo potřeba přestavět.
Stavební úpravy zde prováděli na práci přivezení židé z ghetta v Terezíně. Poměry zde nebyly o moc lepší než v ghettu, ale Lina Heydrichová dle pamětníků a dochovaných záznamů nebyla žádnou sadistkou, která by se v jejich trestání či špatném zacházení s nimi vyžívala. Známý je případ úmrtí jejího nejstaršího syna Klause, který na kole vjel pod kola nákladního vozu.
Řidič vozu Karel Kašpar, když si uvědomil, koho to právě zabil, musel myslet na nejhorší. Nehoda však byla vyšetřována zcela standardními postupy a nakonec se prokázalo, že za nic nemohl, načež jej propustili na svobodu, aniž by Heydrichová požadovala jakékoli nadstandardní represe.
Přesto je potřeba nezapomínat na to, že byla stále přesvědčenou nacistkou, která žila v domnění, že vězni, kteří pracovali na zámku, kde bydlela, byli jejím majetkem. Panenské Břežany nakonec s dětmi opustila až v dubnu 1945, stále ještě s naivní představou, že se válku jistě podaří zvrátit a brzy se na zámek i s dětmi vrátí.
Klidné dožití navzdory trestu doživotí
Ale nikdy se nevrátila. Po několika měsících na útěku se jí podařilo s dětmi vrátit na rodný ostrov Fehmarn, a byť byla v roce 1948 v nepřítomnosti v Československu odsouzena k doživotí, nakonec vydána k výkonu trestu nikdy nebyla. Roku 1956 jí byl přiznán vdovský důchod ve výši 150 tehdejších německých marek. Úřady rozhodnutí odůvodnily tím, že její manžel Reinhard Heydrich padl jakožto nadporučík v záloze.
Lina Heydrichová zemřela na ostrově Fehmarn v srpnu 1985, dožila se 74 let. A je pozoruhodné, že dle mnoha zdrojů až do konce svého života nejenže svého manžela a jeho činy obhajovala, aniž by připouštěla jakoukoli vinu, ale na život v Čechách, kde jí sloužila soukromá „armáda“ židovských vězňů, vždy vzpomínala s nostalgií.
ZDROJE:
Mein Leben mit Reinhard (Můj život s Reinhardem), vydáno v roce 1976.
Bylo to tam tak čarovně krásné, autoři Zdeněk Bauer a Jaroslav Čvančara, 2002
Podobné články
Podobné články
Podobné články