Křečové žíly, otoky, nevolnosti... aneb Těhotenství z méně příjemné stránky ROZHOVOR

Jak ale ví ze svých zkušeností řada maminek, každé těhotenství může být jiné. Někdy je žena "v pohodě" celou dobu, jindy se o slovo přihlásí větší či menší komplikace. Je důležité o možných problémech v těhotenství vědět, ale zároveň se jich nebát. S některými neuděláte nic, prostě k těhotenství patří, jiné vyřešíte pomocí léků či změnou stravy.

O té méně příjemnější stránce těhotenství jsme si povídali se známým porodníkem, MUDr. Michalem Kouckým.

• Těhotenství je pro ženu krásné období plné očekávání. Ale také velmi náročné. Není asi výjimkou, že se projeví vážné i méně vážné obtíže. Krvácení, vysoký tlak, křečové žíly, cukrovka a další. Jak to vypadá v těhotenských poradnách? Jsou podobné potíže častým jevem?

Řada těhotenství probíhá sice nekomplikovaně, ale relativně vysoký počet těhotenství provází různé poruchy. Některé z nich lze spíše chápat jako variantu normy – například křečové žíly jsou důsledkem kombinace genetických dispozic a aktuálním těhotenstvím jako takovým. Velký přetlak v žilním systému dolních končetin v důsledku rostoucího útlaku dělohou vede ke stagnaci krve a v jejím důsledku, v kontextu s genetickou dispozicí, k „likvidaci“ žilních chlopní a tvorbě postranního (kolaterálního) oběhu = „křečové žíly“ dolních končetin, rodidel a hemeroidy. Ostatní komplikace typu hypertenze, cukrovka se vyskytují v evropské „těhotné“ populaci v řádu procent ze všech těhotenství.

• Jaké konkrétní obtíže současným nastávajícím maminkám komplikují těhotenství nejčastěji?

Pokud hovoříme o primárně nekomplikovaných těhotenstvích, pak je zde celá řada obtíží, které těhotenství mohou provázet přirozeně. Po celé těhotenství patří mezi přirozenou „obtíž“ vnímání růstu dělohy, který v I. trimestru provázejí bolesti v zádech, od II. trimestru dále pichlavé bolesti v podbřišku či tvrdnutí břicha. Uvedené provází růst dělohy a přirozené děložní kontrakce od II. trimestru dále – tzv. Braxton Hicksovy. Pochopitelně je zde velmi neostrá hranice mezi normálním stavem a jinými důvody k bolestem a taktéž mezi přirozenými kontrakcemi a těmi abnormálními.

V prvním případě je nutné v I. trimestru například vyloučit bolesti břicha provázející zánět slepého střeva, močových cest a podobně. Ve druhém případě je přirozená aktivita dělohy provázena „jen“ tvrdnutím břicha, ta nepřirozená již bolestmi břicha a dalšími příznaky. Dále patří mezi významné, byť přirozené „neduhy“ tvorba otoků v celém těle, nejen na dolních končetinách. Původ otoků je většinou fyziologický, těhotná musí zadržovat tělesnou vodu z mnoha různých důvodů, ale i zde je potřeba vyloučit abnormality, hlavně masivní otoky provázející preeklampsii či poruchu funkce ledvin. Dalším typickým problémem je nevolnost a/nebo zvracení nejen v I., ale ve II. a III. trimestru, gastroezofageální reflux čili zpětný tok obsahu jícnu do žaludku, na kterém se podílí jak relaxace dolního jícnové svěrače působením hormonu progesteronu produkovaném placentou, tak mechanický útlak žaludku rostoucí dělohou. Lze ho poměrně snadno ovlivnit léky regulujícími žaludeční kyselost i pohyblivost trávicího traktu – nejčastěji omeprazolem.

Je to prostě tak, že řada obtíží přirozeně provází těhotenství. Nicméně je nutné vyloučit i jiné příčiny, o kterých jsem již hovořil.

• Pojí se komplikace často s věkem? Nebo na to rok narození ženy nemá takový vliv?

Ano, na straně matky jsou některé komplikace, jejichž riziko s věkem stoupá, například vysoký krevní tlak a diabetes.

• Nejtypičtější komplikací (a zároveň jeden z příznaků) těhotenství jsou asi nevolnosti. Musí je žena prožít, nebo jim lze předejít? Nebo nějak alespoň zmírnit?

Jak jsem už říkal, pozdní nevolnosti v těhotenství vznikají na podkladě refluxu. Doba pokročila a ovlivnění těchto obtíží se již řeší jinak než historicky. Pocit na zvracení lze tlumit pomocí léků. Lék volby i v I. trimestru představuje přípravek obsahující léčivou látku omeprazol, kterou obsahují i léky volně prodejné a bezpečné v těhotenství. Pokud jsou nevolnosti v I. trimestru a mírného stupně, řadě žen stačí pouze režimové úpravy: žena by měla doslova jíst, na co má chuť, a po malých dávkách, může také pomoci cokoliv se zázvorem (pastilky, čaje...). Pokud změna režimu nepomůže, měla by žena opět sáhnout po vhodných lécích.

Trápí vás těhotenské nevolnosti? Obáváte se jich? Tady se dozvíte, proč vznikají a další tipy a rady, jak je zmírnit... Rané (časné) gestózy

• Mohou mít nevolnosti i vážnější průběh? Co má pak žena dělat?

Ano, mohou. Pak je vhodná okamžitá kontrola lékařem, výjimečně je potřeba přechodně vyřadit perorální příjem, stav zklidnit pomocí výše uvedeného omeprazolu nitrožilně podávanému a po stabilizaci pokračovat ambulantním režimem. Pochopitelně je potřeba vyloučit závažné problémy provázené nevolnostmi a zvracením, například náhlou příhodu břišní, typicky zánět slepého střeva...

• Může nějak výživa/strava ovlivnit průběh těhotenství? Nechceme se bavit o energeticky bohaté stravě, ale spíše o její kvalitě...

Už je léta známé, že je důležité v těhotenství konzumovat ve větší míře kyselinu listovou. Jejím užíváním se snižuje riziko vývojových vad. Nicméně málo se už ví, že ne všechny ženy ji dokážou zpracovat. Pak je lepší užívat aktivní formy kyseliny listové, tzv. foláty, např. metafolin. Ukazuje se, že aktivní metabolit kyseliny listové je určitě efektivnější než kyselina listová, pokud tělo člověka neumí listovou kyselinu adekvátně zpracovat. Bezmála třetina až polovina populace je často skrytým nositelem poruch zpracování listové kyseliny, takzvané MTHFR mutace. Pokud je přítomna tato porucha, běžné dávky listové kyseliny nemusí vést k odpovídající tvorbě účinné látky, metafolinu. Prací na toto téma je málo, ale z dostupných údajů vyplývá efektivnější vliv aktivního folátu metafolinu – ve srovnání s prostou listovou kyselinou.

• Mohou cévní problémy a komplikace související s prokrvením ovlivnit těhotenství? Dá se jim nějak předcházet a nebo s nimi pracovat?

Ukazuje se, že kyselina listová významně ovlivňuje mikrocirkulaci, jinak řečeno, její nedostatek se projeví nenormální funkcí výstelky malých cév. Pokud má žena mutaci MTHFR, není adekvátně produkován aktivní folát – metafolin. Jak se nově ukazuje, jeho funkce je důležitá i k ovlivnění produkce hlavního tkáňového hormonu – oxidu dusnatého (NO). Pokud někdo tvoří málo aktivního folátu (MTHFR mutace), může dojít i k nižší tvorbě oxidu dusnatého a to se může projevit abnormální funkci endotelu = výstelky cév. Vidíme v praxi hlavně tak, kde se „bouřlivě“ cévy vyvíjejí - tedy v úvodu těhotenství. Z literárních údajů jasně vyplývá, že nedostatečná produkce metafolinu (MTHFR mutace) je spojena s rizikem růstového zpomalení vývoje plodu (IUGR) a potraty. Pak se nabízí jednoduché řešení, problém „obejít“, tedy dodat to, co se tvoří málo – tj. přímo metafolin. Výzkumné práce teprve probíhají, ale už nyní lze říci, že suplementace metafolinem představuje možné efektivnější řešení než podávání listové kyseliny.

Těhotenství i rodičovství je krásné, ale zároveň náročné. Víme to z našich zkušeností, víme to ze zkušeností žen, které se na nás obracejí. Pro všechny (na)stávající rodiče připravujeme ve spolupráci se špičkovými odborníky z internetového portálu www.porodnice.cz tyto články plné odborných rad i zajímavých informací. Každou středu.