Marie Zápotocká byla svému „Toníčkovi“ věrná téměř 50 let. Přežila i koncentrák
Jaké byly první dámy v české historii?
Po relativně krátkém prezidentování Klementa Gottwalda, kterého zradilo zdraví, si ještě kratší období na hradě užil jeho nástupce Antonín Zápotocký. Po jeho boku však celý život stála energická, loajální a komunismus rovněž vyznávající Marie Zápotocká, kterou zápal pro manželovu ideologii dostal za války až do koncentračního tábora.
Za svatbu se Zápotockým mohlo neplánované těhotenství
Marie Zápotocká (roz. Studničková) se podobně jako její předchůdkyně Marta Gottwaldová narodila do chudých poměrů, byla z pěti sourozenců. A stejně jako ona se se svým budoucím manželem seznámila relativně mladá, když se účastnila dělnických plesů a hutnických demonstrací, načež s pohledným „Toníčkem“, který ji měl zcela okouzlit, brzy otěhotněla. „Tenkrát mě ani nenapadlo, že (…) budu jeho ženou,“ cituje Marii ve své knize Manželky prezidentů Pavel Kosatík.
Když si Antonína Zápotockého 22. září 1910 brala, bylo jí teprve 19 let. Její otec neměl z těhotenství radost, ale žádost o ruku přijal a věřil, že se oba mají rádi. Nakonec se jim jen rok po první dceři Marii narodila ještě Jiřinka. Zápotocký byl odveden do bojů 1. světové války, kde se měl poprvé setkat s komunistickou ideologií, která jej uprostřed hrozivého konfliktu zaujala. Marie se díky Antonínovi stala rovněž zapálenou komunistkou, a tak jej plně podporovala i poté, co se po pokusu o státní převrat ocitl ve vězení.
Válku manželé strávili v koncentračních táborech
Manželé byli zakládajícími členy Komunistické strany Československa, jejímž byl Zápotocký po propuštění generálním tajemníkem. Z Kladenska se rodina přestěhovala do Prahy. Po vypuknutí druhé světové války se podobně jako Gottwaldovi pokusili o emigraci do Sovětského svazu, ale marně. Místo toho se významní komunisté ihned dostali do hledáčku gestapa. Zápotockého zatkli hned v roce 1939 a válku strávil v koncentračním táboře Sachsenhausen.
Marie, která se skrývala, ale zároveň byla aktivní v protinacistickém odboji, padla do rukou gestapa v roce 1941. „Gestapo ji spolu s dcerou a zetěm zatklo 8. listopadu 1941. Členem jejich skupiny byl zrádce,“ píše Kosatík, který dodává, že manželé se po celou válku osobně nesetkali a Marie musela zvládnout koncentrační tábory Terezín a posléze i Ravensbrück. „Jednu z nejšťastnějších chvil Marie prožila, když jí v roce 1943 přišel od muže dopis k třiatřicátému výročí svatby,“ dodává.
Poválečná cesta na Pražský hrad
„Byl strašně hubený“ – zapsala si do pamětí po válce Marie Zápotocká, když po konci války poprvé spatřila manžela, který přežil i pochod smrti, avšak mnohaletý pobyt v koncentráku si na jeho zdraví vybral svou daň. Rodina se konečně opět sešla v Praze, kde se jim rychle začalo blýskat na lepší časy. Zápotocký se ihned vrátil do nejvyšších pater komunistické strany a po převratu v roce 1948 se stal předsedou vlády.
Zápotočtí byli straně absolutně oddaní, a Marie se dokonce osobně účastnila zatčení Rudolfa Slánského, kterého i s manželkou pozvala k sobě na návštěvu, kam si pro něj dle plánu přišla Státní bezpečnost. Poté, co jen devět dní po Stalinovi zemřel i Gottwald, zvolilo Národní shromáždění v roce v březnu 1953 Zápotockého druhým komunistickým prezidentem.
„Marie nebyla dáma ani herečka. Na roli první dámy se necítila a v situaci, ve které byla, se rozhodla celkem moudře: zůstala sama sebou,“ popisuje její chování na Pražském hradě Kosatík. I zde stále svému „Toníčkovi“ říkala „táto“ a návštěvníci se dočkali podobně bezprostředního, energického přijetí, jako ti, kteří k nim o čtyřicet let dříve chodili, když ještě žili v Kladně.
Nečekaná smrt manžela Marii zasáhla
Relativně populární prezidentování Zápotockého však trvalo jen tři a půl roku. V listopadu 1957 jej ve věku 72 let zradilo srdce a podlehl infarktu. Pro Marii, která po jeho boku věrně stále celých 47 let, šlo o velkou ránu. Opakovaně o něm v následujících letech mluvila, byť se politicky nijak neangažovala a žila spíš v ústraní. KSČ jí jakožto vdově po významném členovi zajistila pohodlné bydlení ve vile, auto s řidičem i štědrou penzi.
Její jediné větší veřejné vystoupení přišlo v roce 1968, kdy zcela nečekaně podpořila prezidenta Dubčeka a jeho reformy, načež zkritizovala sovětskou okupaci. „Jsem zcela přesvědčena – prožila jsem s mým mužem čtyřicet osm let a nikdy mezi námi nebyly v této otázce žádné rozpory –, že stejné názory by zcela určitě zastával i on,“ uvedla na podporu Pražského jara. Marie Zápotocká zemřela v roce 1981 v 90 letech.
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
