Pokroková Charlotta Garrigue: Miloval ji Masaryk i celý národ, přesto v životě trpěla
Jak bydlel prezident Masaryk
Tomáš Garrigue Masaryk je dodnes považován za symbol českého prezidentství. Zejména ženy by však měly být minimálně stejně hrdé i na jeho první dámu Charlottu. Byla to totiž právě ona, kdo v naší vůbec první ústavě prosadil zakotvení rovnosti mužů a žen ve všech oblastech.
Na úvod se nabízí jednoduchá otázka – kde se proboha Charlotta Garrigue narozená v Brooklynu a Tomáš Masaryk z Hodonína dokázali ve světě 19. století potkat? Mohl za to osud, především její láska pro umění, konkrétně hudbu. Nechyběl jí ani talent, a tak ji rodiče jako osmnáctiletou poslali studovat hru na klavír do Lipska, kam se pak pravidelně vracela. Při jedné takové návštěvě v roce 1876 zde potkala tehdy již vystudovaného Masaryka, který bydlel u stejné rodiny jako dříve ona.
Mohlo by vás zajímat: Livia byla Václavu Klausovi i přes zálety vždy oporou. O ruku ji však nepožádal
Masaryk z úcty přijal příjmení Charlotty za své
Ten si s ní ihned porozuměl, zaujalo jej, že vzdělaná žena se kromě umění zajímá i o filozofii. Po jejím odjezdu zpět do USA ji Tomáš dopisem požádal o ruku. Souhlasila, a tak za ní odjel do Ameriky, kde se pár roku 1878 vzal. Při té příležitosti Masaryk připojil rodné příjmení Charlotty „Garrigue“ ke svému jménu, aby jí tím vyjádřil obdiv i to, že si jí váží – a pod tímto jménem ho známe dodnes.
O rok později se jim ve Vídni narodila dcera Alice a s ročním odstupem syn Herbert. Masaryk získal profesorské místo v Praze, a tak se manželé v roce 1883 přestěhovali. Charlotta se také již od svatby učila česky. I proto bez větších problémů pronikla do zdejšího společenského i kulturního života a byla velmi aktivní – velkou měrou se snažila pomáhat zejména ženám, a to jak k lepšímu vzdělání, tak z chudoby. Pomalu a jistě se z ní stala nefalšovaná česká vlastenka.
První světová válka zlomila její křehkou psychiku
V roce 1886 porodila syna Jana, o čtyři roky později dceru Eleanor (zemřela ve čtyřech měsících) a rok po ní své poslední dítě, dceru Olgu. Jejich život přesto nebyl zcela bezstarostný. Kromě smrti malé dcery čelili problémům kvůli svým opozičním politickým postojům a Masarykovi na popularitě příliš nepřidal ani jeho postoj při nechvalně proslulé hilsneriádě.
Roku 1914 však rodinný život nesrovnatelně více narušilo vypuknutí první světové války. Zatímco Masaryk s dcerou Olgou zamířili ještě v témže roce do exilu, Charlotte s třemi dětmi zůstala v Praze. A jelikož byl Masaryk za svůj útěk následně označen vlastizrádcem a odsouzen k trestu smrti, začala se rakouskouherská policie velmi brzy zajímat i o jeho manželku.
Nejstarší dcera Alice dokonce strávila osm měsíců ve vězení, Charlottu kvůli jejímu nervovému onemocnění a celoživotním depresím nakonec žaláře ušetřili. Velmi ji však zasáhla smrt syna Herberta, který v roce 1915 zemřel na skvrnitý tyfus. Zároveň se po celou válku bála o syna Jana, jenž musel narukovat k armádě. Kvůli depresím tak skončila na konci války v sanatoriu.
Do první ústavy prosadila rovnoprávnost mužů a žen
Po čtyřech nelehkých letech přišlo vysvobození nejen pro Charlottu a její děti, k nimž se opět vrátil manžel a otec, ale také pro celé Československo. Masaryk jakožto strůjce naší samostatnosti se z předválečného oponenta režimu stal uctívaným hrdinou a posléze i prvním prezidentem nově vzniklé samostatné země Čechů a Slováků. Společně s ním se na Pražský hrad stěhovala i Charlotta, kterou už v té době národ přijal prakticky za svou.
S osudy českých prvních dam se seznamte zde: Sjednotitelka Klausová či neviditelná Zemanová. Jakou první dámou bude Eva Pavlová?
Útrapy první světové války se bohužel neblaze podepsaly na jejím již tak křehkém zdraví. I přesto byla nadále aktivní a pokrokovou první dámou. Velmi jí například záleželo na tom, aby v první československé ústavě měly ženy za všech okolností i ve všech oblastech života stejná práva jako muži, což se nakonec i splnilo. Zdraví ji však stále více zrazovalo, a tak Masaryka potkal podobný osud jako Emila Háchu. Místo manželky začala povinnosti první dámy plnit nejstarší dcera Alice.
Již od konce války Charlotta Masaryková trpěla srdečními slabostmi, jež v roce 1922 vyvrcholily těžkým záchvatem. V květnu následujícího roku ji postihla mozková mrtvice, z níž už se zotavit nedokázala. Zemřela 13. května 1923 na lánském zámku. Dnes odpočívá u zdi starého lánského hřbitova po boku svého manžela.