Vražda Anežky Hrůzové vyvolala šílenství. S Hilsnerem chtěli na šibenici i Masaryka
Dodnes jde o jeden z nejznámějších pochybně rozhodnutých případů moderní justice na území České republiky. Leopold Hilsner nebyl přesvědčivě usvědčen z žádného trestného činu, avšak na nátlak antisemitsky naladěné veřejnosti byl odsouzen k smrti. Do fanatické protižidovské kampaně nakonec zasáhli budoucí prezident Masaryk i sám císař František Josef I.
Leopold Hilsner byl Rakušan židovského původu, který žil v chudé rodině ve východočeské obci Polná. Nebyl nijak významný ani zajímavý, živila ho především matka, mimo to žebral a nikdy nebyl zaměstnán. Na jaře roku 1899, kdy dosáhl věku 22 let, bylo u obce Polná nalezeno tělo teprve devatenáctileté švadlenky Anežky Hrůzové. A Hilsnerův život se navždy změnil.
Rituální vražda a pochybné alibi
Dívka dle lékařské pitvy zemřela na vykrvácení, nebyla i přes potrhané oblečení znásilněna a téměř jistě se na její vraždě podílelo více pachatelů. Tělo navíc bylo téměř zcela vykrveno, a tak existovalo důvodné podezření, že dívka se stala obětí rituální vraždy. Jen o čtyři měsíce dřív byla navíc v lese u Polné nalezena jiná zavražděná dívka, třiadvacetiletá Marie Klímová, v jejímž případě neexistovali dosud žádní podezřelí ani důkazy.
Při hledání pachatele vraždy Anežky Hrůzové vyšetřovatelé nakonec došli až k Leopoldu Hilsnerovi. Ten byl od počátku podezřelým, jelikož měl v okolí Polné jakožto žebrající tulák špatnou pověst. Navíc se našli lidé z okolí zavražděné Hrůzové, podle nichž dívku několikrát sledoval a ta z něj měla strach. Po zatčení navíc neposkytl uspokojivé alibi, zatímco podezřelých skutečností svědčících proti němu bylo více než dost.
Během procesu vyšlo najevo, že Hilsner vyhrožoval smrtí své bývalé přítelkyni, nosil u sebe vždy velký nůž (který po vraždě nebyl nalezen) a také že do synagogy ukryl své kalhoty zašpiněné od neznámé krve. Ta byla experty prohlášena za lidskou, avšak bez důkladné expertizy, kterou soud nikdy uspokojivě neprovedl.
Trest smrti a druhé obvinění bez důkazů
Byť měl soudce k dispozici pouze svědectví o Hilsnerově životním stylu, minulosti a pár nepřímých důkazů, shledal židovského mladíka vinným a odsoudil jej k trestu smrti. Tím však pro veškerou vinu popírajícího Leopodla mělo to nejhorší teprve začít. Záhy mu totiž byla na vrub připsána i stále neobjasněná vražda Marie Klímové. Bez jediného důkazu či svědka, pouze proto, že k ní došlo na podobném místě.
Celý proces se stal velmi rychle nesmírně sledovaným. Veřejností se šířily zvěsti o tom, že Hilsner obě dívky zavraždil rituálním podřezáním a vykrvil stejně, jako se v židovské kultuře vykrvují zvířata, aby jejich maso bylo „košer“. Domněnky v tehdejší společnosti podnítily velmi radikální a nenávistné antisemitské nálady, nad nimiž se pozastavovali i v zahraničí.
Před nepodloženým tvrzením, že šlo o rituální vraždu, a s tím spojenou vlnou nenávisti, veřejně vystupoval i profesor a budoucí prezident Masaryk. Za své názory si však vysloužil obrovskou vlnu veřejných útoků. Někteří jeho kritici například rčením „Zasloužil bys, Masaryčku, jít s Hilsnerem na houpačku,“ navrhovali, že by profesora měli pověsit společně s vrahem.
Pochybně odsouzený Hilsner si odseděl devatenáct let
Nikoho přitom nezajímal třeba fakt, že Hilsner byl nakonec odsouzen za sexuálně, nikoliv nábožensky motivovanou vraždu. Tím se rozsudek stává ještě podezřelejším, jelikož odborné posudky u obviněného neobjevily žádnou sexuální úchylku a jak už bylo zmíněno, zavražděná dívka nebyla znásilněna.
Podobné články
Celou kauzu opředenou nesmírnou vlnou nenávisti a antisemitismu ze strany veřejnosti nakonec rozsekl až samotný císař František Josef I., který Hilsnerovi v roce 1901 trest smrti zmírnil na doživotí. Až jeho nástupce, poslední císař Karel I., odsouzenému vrahovi po devatenácti letech ve vězení dal roku 1918 milost.
Leopold Hilsner z vězení odešel s podlomeným zdravím a už nikdy se podle všeho zcela nezotavil. Zemřel v roce 1928 ve věku 51 let zřejmě na rakovinu tlustého střeva. Jeho hrob ve Vídni byl po jeho smrti kvůli kontroverzním nejdříve zrušen, ale v roce 2000 opět obnoven. Podobné kontroverze se točí i okolo hrobu zavražděné Anežky Hrůzové, který je oblíbeným poutním místem antisemitů či neonacistů.
Případy vražd, i když těch fiktivních, se zabývá také poutavý britský seriál Detektiv Endeavour Morse:
Podobné články
Podobné články
Podobné články
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
