zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
zpět

Horoskop pro Vás každý týden

Stačí vybrat znamení a zadat Váš email. Jednou týdně vám zašleme horoskop pro vaše znamení.
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

První dámy republiky: Které národ miloval, které nenáviděl a které o svou roli vůbec nestály?

Anna Kopečková , Vydáno: 28.10.2021
Říká se, že muž je hlavou, ale jeho žena je krkem, který hlavou hýbe. A co teprve, když jde o muže v čele státu. Připomeňme si ženy, které stály po boku československých a později českých prezidentů. Ne každá byla na roli první dámy připravená a ochotná se jí ujmout. Všechny ale své muže podporovaly a často do značné míry ovlivňovaly i jejich rozhodnutí.

reklama

Pokroková Američanka Charlotta Garrigue-Masaryková

Manželka našeho prvního prezidenta byla intelektuálka a žena s pevnými hodnotami. Její život nebyla žádná selanka, ale zvládala ho pevně a s grácií charakterní ženy, která si vzala velkého muže a vychovala s ním čtyři děti (páté dítě, dcera Eleanor, zemřelo ve čtyřech měsících). Přestože se kvůli manželovi, kterého obvinili z vlastizrady, setkala s policejní šikanou, nočními prohlídkami bytu, veřejným pohrdáním a ústrky, stála mu po boku a podporovala ho. Vděčíme jí za mnohé. Jedním z jejích životních úkolů se stal boj za zrovnoprávnění žen s muži, což se jí podařilo prosadit i do české ústavy. Díky ní ženy v Československé republice dostaly jako jedny z prvních v Evropě volební právo. A také pro nás objevila hudbu Bedřicha Smetany.

Když se v roce 1918 stala konečně první dámou nově vzniklé republiky, trpěla už silnými depresemi a navštěvovala sanatoria. Život ve stresu, úzkostech a pod veřejným tlakem se na ní nenávratně podepsal. Přestože svého muže jako první dáma už nemohla podporovat tak, jak by chtěla, rozhodně se zasloužila o formování jeho celoživotních klíčových názorů a postojů. 

Hana Benešová – národem milovaná a uctívaná

U Hany Benešové doslova platí známé rčení, že za každým úspěšným mužem stojí silná žena. Se svým mužem se seznámila na pařížské Sorbonně, to se ještě jmenovala Anna Vlčková. „Beneš nebyl schopen flirtu, v žertování s ženami byl těžkopádný, ale pochopil, že buď Annu získá teď hned, nebo ji definitivně ztratí,“ píše v knize Manželky prezidentů: Deset žen z Hradu novinář Pavel Kosatík. V květnu 1906 se v Paříži zasnoubili a Beneš při té příležitosti Annu přejmenoval na Hanu. Měl k tomu dost svérázný důvod. V rodných Kožlanech se totiž jako mladý seznámil s dívkou jménem Anna, která ho citově poznamenala a nechtěl, aby mu ji někdo další připomínal. Svatba byla o tři roky později. A i když se Hana stala svému muži zároveň přítelkyní a rádkyní, protože právě jí sděloval jako první všechny své úvahy a rozhodnutí, ze začátku spolu příliš času netrávili. Beneš hodně pracoval nebo studoval, později se ve Francii věnoval zahraničnímu odboji a odnesla to Hana, která za útěk svého manžela strávila téměř rok ve vězení.

Vždy elegantní Hana Benešová s manželem ve vile v Sezimově Ústí
Autor: CTK Vždy elegantní Hana Benešová s manželem ve vile v Sezimově Ústí

Zatímco mateřské role se Hana musela vzdát, protože její jediné těhotenství skončilo potratem, roli první dámy si mohla naplno užít mezi lety 1935 a 1938 a její život byl prý „ukázkový a vzorný“. Lidé ji měli rádi, účastnila se kulturního života, zapojovala se do práce nejrůznějších spolků, zajímala se o rozvoj divadelnictví či ochranu zvířat. Před okupací manželé Benešovi utekli ještě v roce 1938 do zahraničí a vrátili se až po válce v roce 1945. To už se Beneš musel potýkat se značným nátlakem komunistů, jejichž sílu a moc do značné míry podcenil. Odolával jim až do roku 1948, kdy opouštěl prezidenský úřad už nemocný a zlomený a po třech měsících zemřel přímo v Hanině náručí. Zbylých 26 let prožila Hana Benešová střídavě ve svém pražském bytě a v rodinné vile v Sezimově Ústí. I když se Klement Gottwald ještě za života Beneše zaručil, že se jakékoli perzekuce vyhnou širší Benešově rodině, StB ji sledovala a do jisté míry šikanovala až do konce života. Prostý lid ji ale stále miloval a prokazoval jí úctu, což se naplno projevilo během jejího pohřbu v prosinci 1974, který se stal symbolickou demonstrací vůči komunistickému režimu.

Prostá a tlustá Marta Gottwaldová

Marta Gottwaldová byla pravým opakem své předchůdkyně, vzdělané a noblesní Hany Benešové. Nikdy netoužila po vzdělání, nerozuměla a ani nechtěla rozumět politice. A to se jejímu muži, který potřeboval hlavně oddanou manželku a hospodyni, hodilo, přestože mu to kolegové soudruzi vyčítali. „Takhle je to snad lepší,“ byla jeho oblíbená odpověď. Marta pocházela z chudých poměrů, byla nechtěné dítě, živila se jako služka a podle některých zdrojů i jako prostitutka. To vše se na jejím budoucím životě neblaze podepsalo. Gottwald si ji vlastně původně nechtěl vzít. Žili odděleně, přestože spolu už měli dceru. Vzali se až v roce 1928, když bylo dceři 8 let. Jejím největším koníčkem bylo hraní mariáše. Byla hlučná a nevkusná, což se zoufale snažila dohánět napodobováním Hany Benešové. Dokonce si nechávala šít stejné šaty v exkluzívním salónu Hany Podolské, jen o pár čísel větší. A když se do nich soukala, až praskaly švy, bylo jí divné, proč jí nepadnou tak, jako paní Benešové. S manželem moc společného neměli, přesto při něm stála až do konce a postupem času se jejím hlavním úkolem stalo kontrolovat a omezovat pití prezidenta. Jako první dáma si nechávala říkat milostivá paní a chovala se jako zbohatlice. Kromě nakupování drahých rób ji nic nezajímalo. Vyloženě zlá ale nebyla. Život ve zlaté kleci skončil náhle Stalinovou smrtí a stejně tak i její život. Zemřela ještě téhož roku ve věku 54 let na rakovinu.

Marta Gottwaldová s manželem, dcerou a vnučkou
Autor: CTK Marta Gottwaldová s manželem, dcerou a vnučkou

Marie Zápotocká - věrná manželka, která si na nic nehrála

I manželka druhého komunistického prezidenta Antonína Zápotockého Marie pocházela z chudých poměrů. Poznali se na demonstraci v Kladně a když neplánovaně v 19 letech otěhotněla, vzali se. Dcera Marie se narodila v roce 1911, hned o rok později přišla na svět další dcera Jiřina. Přestože život po boku Antonína Zápotockého nebyl jednoduchý, manžele spojovala víra v komunistické ideály a Marie svého muže bezmezně podporovala. A na rozdíl od Marty Gottwaldové ji nezměnila ani role první dámy. Na nic si nehrála, zůstala ženou v domácnosti, vystupovala přirozeně a svého muže i na veřejnosti oslovovala „táto“. V roce 1954 Zápotockým osud uštědřil velkou ránu, když jim zemřela mladší dcera Jiřina. Další velká ztráta přišla o tři roky později, když zemřel i Antonín a Marie se stáhla do ústraní. Vědět o sobě dala až koncem 60. let, kdy veřejně odsoudila sovětskou okupaci a podpořila Dubčekovy reformy.

Božena Novotná - žena v ústraní, která rozdávala inventář hradu

Manželka třetího komunistického prezidenta Antonína Novotného Božena svého muže znala od dětství a vzala si ho tři měsíce před porodem jejich jediného syna. Toho ale vychovávala prakticky sama, protože manžel byl neustále v práci. O to víc trpěla, když se nečekaně stala první dámou. V této roli se vůbec necítila dobře, vedle svého muže, vyhlášeného krasavce, se kvůli své vizáži nerada veřejně ukazovala a většinu času se držela v ústraní. Nevěděla ani, co si počít s penězi, které její muž vydělával. Na hradě se jí ale líbilo a postupem času se tam začala chovat, jako by jí všechno patřilo. Dokonce některé umělecké předměty rozdávala návštěvám. Manželovu nucenou abdikaci v roce 1968 brala jako křivdu, ale konečně se dočkala vysněného poklidného života ve dvou. Zemřela v roce 1980, pět let po svém muži.

Irena Svobodová - žena, která otevřela hrad veřejnosti

Manželka sedmého prezidenta Československa Ludvíka Svobody se stala první dámou v době, kdy se už s mužem chystali na role penzistů. Jediného syna jim umučili za druhé světové války v koncentračním táboře, a tak si představovali, že jen spolu prožijí ve svém domě v Kroměříži klidné stáří. Nakonec se stěhovali na Pražský hrad. Irena Svobodová byla velmi činorodá a pracovitá a na rozdíl od svých předchůdkyň přistupovala k hradu s velkou úctou a brala ho jako kulturněhistorickou památku, ne jen jako místo k bydlení. Některé místnosti nechala vybavit původním nábytkem, část uzavřených prostor nechala zpřístupnit veřejnosti. A také s manželem začali platit za jídlo a drogistické zboží, což bylo něco nevídaného. Do té doby měl prezidentský pár veškeré potřeby hrazeny státem. To vše přispělo k její oblibě mezi zaměstnanci. Navíc na své podřízené nikdy neřvala, jak byli zvyklí u Boženy Novotné. Irena Svobodová se věnovala také charitativní činnosti. Nadchla ji myšlenka SOS vesniček a podařilo se jí prosadit ji i u nás. Po abdikaci již vážně nemocného Ludvíka Svobody v roce 1975 nakonec dožili společně v Praze.

Tragická smrt Viery Husákové

První ženou Gustáva Husáka byla krásná a úspěšná herečka a divadelní režisérka Magda Lokvencová. Seznámili se už během studií na právnické fakultě a měli spolu dva syny, Vladimíra a Jána. I když Magda stála při svém muži, když byl během vykonstruovaných komunistických procesů uvězněn, nevydržela na něj čekat celých devět let, zamilovala se do herce Ctibora Filčíka a krátce po propuštění Husáka se rozvedli.

První dámou se stala až druhá Husákova žena, také vystudovaná právnička. Viera (rozená Čáslavská) byla skvělá novinářka, která se aktivně zajímala o politiku, a jinak uzavřený a introvertní Husák si s ní velmi rozuměl. Seznámili se v době, kdy byla Viera ještě formálně vdaná. Budoucí prezident se ale podruhé do ženění nehrnul. Nakonec podlehl tlaku stranických šéfů, především Leonida Brežněva, kterému vadilo, že vede neuspořádaný rodinný život. Přestože Viera byla svému muži bezmezně odddána, i po svatbě žili odděleně, ona v Bratislavě, on v Praze a vídali se jen o víkendech. Dva roky poté, co se stal Husák prezidentem, Viera tragicky zahynula. Byla silně krátkozraká a během pobytu v lázních v Bardějově přehlédla schod, spadla a naštípla si ramenní kost. Přestože to nebylo nutné a mohli ji ošetřit na místě, bylo rozhodnuto, že bude přepravena do Bratislavy vrtulníkem. Ten však kvůli špatnému počasí havaroval a všichni na palubě zahynuli. Ačkoli měl Husák pověst chladného muže, který nedává najevo své city, tragická smrt manželky ho velmi zasáhla.  

Národem zbožňovaná Olga Havlová

Olga Havlová, chudá dívka z pražského Žižkova, byla se svým mužem mnohem dříve, než ho znal celý svět, a nikdy netoužila po slávě. „Proletářské děvče, značně samorostlé, nesentimentální, střízlivé, občas dost hubaté a protivné, zkrátka osoba, kterou nelze opít rohlíkem,” popsal svou ženu sám Václav Havel. Poznali se v roce 1953 v Divadle Na Zábradlí, kde Havel pracoval nejdříve jako kulisák a později dramaturg, paní Olga dělala uvaděčku. A vzali se o jedenáct let později. Olga pro něj byla „základní jistotou“ a „soukromou oporu jeho veřejných dobrodružství“. Její názor byl pro něj zásadní. Byla trpělivou čtenářkou jeho děl a Havel s ní probíral veškerá důležitá rozhodnutí, včetně politických. A hlavně celý život stála po jeho boku, ať už byl dramatikem, disidentem nebo prezidentem republiky. Olga, typická svým ostrým profilem, bílou hřívou a s cigaretou v ruce, byla velmi inteligentní, sečtělá a také nesmírně praktická a přímá. A i když o roli první dámy vůbec nestála, poradila si s ní nadmíru dobře a těšila se úctě, kterou měla jen málokterá z jejích předchůdkyň. Svou roli první dámy využila hlavně na pomoc potřebným. Zemřela 27. ledna 1996, kdy v nedožitých 63 letech podlehla rakovině.

Věcná a úžasná Olga Havlová: Nekomplikuj věci nadbytečným myšlením

Věcná a úžasná Olga Havlová: Nekomplikuj věci nadbytečným myšlením

Těžké začátky Dagmar Havlové

Olga moc dobře znala manželovu záletnickou povahu. Zároveň byla velmi tolerantní a navíc moc dobře věděla, že neumí být sám. Byla to tedy právě ona, kdo Havlovi před svou smrtí kladl na srdce, aby se znovu oženil. A on se jejím přáním řídil. Dagmar Havlovou si vzal jen 11 měsíců po smrti Olgy, o jejich vztahu se ale šuškalo už mnohem dřív, ještě za života Olgy. Herečka to v začátcích neměla vůbec lehké. Nastupovala na místo po naprosto mimořádné a národem zbožňované Olze, musela bojovat o přízeň veřejnosti a média čekala na každý její přešlap. Postupně se ale stala oblíbenou a uznávanou první dámou, hlavně díky své přirozenosti, neúnavné péči o nemocného manžela a působení v Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.

Livia Klausová zůstala ve stínu svého muže

Velmi noblesní první dámu získala Česká republika díky Livii Klausové, která bývá přirovnávána k Haně Benešové. Vystudovaná ekonomka byla svému „Klausovi“, jak mu důvěrně říkala, oporou, když budoval politickou kariéru. Sama se té své vzdala a funkci první dámy vykonávala deset let svědomitě, s noblesou a tak trochu ve stínu svého úspěšného manžela, kterého dokázala vždy v pravou chvíli usměrnit. Podobně jako její předchůdkyně se i ona věnovala charitě a pomáhala tam, kde bylo potřeba.   

Ivana Zemanová - první dámou proti své vůli

Manželka současného prezidenta Miloše Zemana Ivana v roli první dámy vystupuje velmi zřídka a pokud se někde objeví, většinou jen mlčky. Přitom na hradě byla ještě mnohem dřív než její manžel. Pracovala tam jako produkční odboru kultury. Miloš Zeman ji okouzlil v 90. letech coby o dvacet let starší prognostik, který měl už za sebou jedno nepovedené manželství. Tenkrát hledal sekretářku a Ivana kvůli němu opustila vysokou školu, kde studovala romanistiku, a využila životní šanci. Pracovní vztah postupně přerostl v milostný a po třech letech se vzali. To už Ivana čekala dceru Kateřinu a později si také musela zvykat na roli manželky premiéra. Vždy si ale přísně střežila své soukromí a jen zřídka se objevovala při oficiálních příležitostech. Po neúspěšné kandidatuře svého muže v roce 2003 se Ivana stáhla z veřejného života a s manželem žili 10 let odděleně, on na Vysočině, ona s dcerou v Praze. Do další manželovy volební kampaně se už zapojila jen dcera Kateřina, která na sebe zpočátku také strhávala veškerou pozornost. Nakonec se po skandálu s erotickým videem, na němž je právě Kateřina, Ivana musela naplno ujmout své funkce a přestože umí být velmi nenápadná, je mnohem sebevědomější než na začátku.

Zdroj: Manželky prezidentů: Deset žen z Hradu 

Odhalte tajemství naší první PRVNÍ DÁMY: 10 zajímavostí o Charlotte Garrigue Masarykové

Odhalte tajemství naší první PRVNÍ DÁMY: 10 zajímavostí o Charlotte Garrigue Masarykové

Dagmar Havlová i Ilona Csáková chodí ke kartářce. Co jim předpověděla?

Chodí ke kartářce a věštby jim vychází. Havlová prý tušila, že bude první dámou

 

Aňa Geislerová jako Olga Havlová

Aňa Geislerová: Olga vedle Havla netrpěla, byla šťastná. Neopustila ho, i když mohla

reklama

Související témata: první dáma , Ivana Zemanová , Hana Benešová , Marta Gottwaldová , Charlotta Masaryková , Olga Havlová , Dagmar Havlová , Viera Husáková , manželky prezidentů , Livia Klausová , Irena Svobodová , Marie Zápotocká , Božena Novotná

reklama

Přečtěte si také

reklama