Služka a prostitutka na Hradě? Nepopulární Marta Gottwaldová dodnes budí lítost
Jaké byly první dámy v české historii?
Když v roce 1948 na post československého prezidenta nastoupil Klement Gottwald, měla jeho manželka Marta nahradit v roli první dámy populární Hanu Benešovou. To se bývalé služce bez vzdělání, noblesy a vkusu nakonec nepodařilo ani zlomkem. Přesto zřejmě nejméně populární první dáma naší historie stojí za pozornost, jelikož se ze dna společnosti dostala až na Pražský hrad.
Marta Gottwaldová (pokřtěná jako Marie) se narodila v Kopřivnici do velmi chudých poměrů. Její matka byla vdova, které se Marta narodila jako nemanželské a zřejmě neplánované dítě. I proto se budoucí první dáma nikdy v životě nedozvěděla jméno svého otce. Byť o jejím mládí není mnoho známo, jedno je jisté – Marta neměla ambici „někam to v životě dotáhnout“.
Nenašla dost trpělivosti a úsilí ani na to, aby se vyučila číšnicí, a tak se začala živit jako služka. Slovenský historik Ján Mynárik dokonce ve svých pracích tvrdil, že se Gottwaldová měla v mládí živit také prostitucí. Půvab jí zřejmě nechyběl, neboť právě ten měl být hlavním důvodem, proč jako dvacetiletá padla do oka Klementu Gottwaldovi, tehdy bezvýznamnému desátníkovi a vyučenému truhláři, který byl spíš knihomolem a ženy ho příliš nezajímaly.
Krátký románek a nemanželská dcera
Jejich krátký románek se zřejmě odehrál někdy v listopadu roku 1919, neboť 5. srpna 1920 Marta porodila dceru, které dala stejné jméno. Další vývoj událostí však nebyl dle jejich představ. Klement sice své otcovství přijal, na rodinný život ale neměl myšlenky a snil o další realizaci v armádě. Marta tak malou nemanželskou dceru zpočátku musela vychovávat jako samoživitelka.
Čtěte také: Eva Pavlová vzpomínala na dobu, kdy byla samoživitelkou. Měla jen na pár koleček šunky
Až po několika letech, když Gottwald opustil armádu a vrhl se na psaní pro komunistický tisk, jí konečně svitla naděje. Po štaci na Slovensku se totiž usadil v Ostravě, kde celá rodina poprvé bydlela pohromadě. Marta toužila po rodinném životě, který doma v Kopřivnici všude okolo sebe viděla, a tak byla odhodlána stát se loajální ženou a ve všem svého muže, nadšeného revolucionáře, podporovat.
Loajální žena revolucionáře
Do roku 1929 se Gottwaldovi podařilo dostat do čela komunistické strany, s životní partnerkou se přestěhoval do Prahy a zde se konečně i vzali – zejména proto, aby Klementovi nemohly v kariéře uškodit zvěsti o tom, že s Martou žijí „na hromádce“. Gottwald však byl příliš ambiciózní a v roce 1934 se s agresivní kampaní proti Masarykovi pokusil stát prezidentem, načež musel i s rodinou uniknout před zatčením do Moskvy.
Čtěte také: Psal Gottwaldovi, aby jeho tátu po mrtvici pustil z vězení. Napřed ale musel prezident umřít
Tam Gottwaldova rodina přečkala druhou světovou válku, zatímco se těšila poměrně dobrému přijetí ze strany Sovětů. Právě zde si zřejmě bývalá služka z Kopřivnice poprvé uvědomila, jak honosná budoucnost by ji po boku manžela v čele komunistické strany mohla čekat. Zároveň se však v lepší společnosti poprvé ukázaly některé její nešvary, jako přílišná hlučnost, sklony k trapasům i fakt, že jakožto žena stále korpulentnějších tvarů velmi těžce nesla jakoukoli kritiku či posměšky směrem ke své osobě.
Terč posměchu a pomluv
Po válce se Klement Gottwald stal prezidentem Československa a Marta Gottwaldová jeho první dámou. Pověstná je její urputná snaha napodobit v této roli svou předchůdkyni, mimořádně populární Hanu Benešovou. Ve své urputnosti si dokonce najala i krejčí Benešové, ale svou postavou, vystupováním i vzděláním se zkrátka elegantním dámám, jež se dokázaly ve společnosti i na veřejnosti pohybovat s grácií, nedokázala ani přiblížit. Místo toho se stávala oblíbeným terčem vtipů, satir a posměšků, což špatně nesla a uměla být na oplátku velmi pomstychtivou.
Čtěte také: Život pyšné princezny Aleny Vránové měl k pohádce daleko. Mstil se jí manžel i režim
Vzhledem k poměrům, z nichž Marta Gottwaldová pocházela, lze však velmi snadno pochopit, proč se zkrátka do společnosti vzdělané československé smetánky jen těžko začleňovala. Třeba politika ji ostatně nikdy nezajímala. Zároveň však v dětství i mládí zažila velký nedostatek, a i jako první dáma se podle všeho snažila být šetřivá. Existují také svědectví o její dobrosrdečnosti. Ve druhé světové válce v Moskvě rozdávala jídlo, k němuž se mohla dostat i bez lístků, obyčejným lidem.
Dobré srdce a složitý život s alkoholikem
Vdova po popraveném Rudolfu Slánském Josefa zase ve svých pamětech popsala, jak jí Marta po smrti manžela pomáhala: „Pro mne sháněla, co mohla, nosila mi potraviny, ba i šaty mi koupila a k tomu ubrus. Prostě to, co dostala, jen aby mi udělala radost.“ Poměrně málo se rovněž zmiňuje fakt, že její soužití s Gottwaldem, který se postupem času stával stále větším alkoholikem, mnohdy nebylo snadné ani růžové. Marta mu však přes všechno zůstala prakticky již od jejich prvního setkání, při němž otěhotněla, loajální a věrnou.
Čtěte také: První dámy republiky: Které národ miloval, které nenáviděl a které o svou roli vůbec nestály?
Ani ona sama ovšem nebyla etalonem zdravého životního stylu. Již v roce 1948 podstoupila operaci štítné žlázy a o čtyři roky později jí lékaři našli zhoubný nádor dělohy. V březnu 1953 ji silně zasáhla smrt manžela, po níž za pár měsíců zhubla více něž 50 kilogramů. Kvůli vážným zdravotním komplikacím zemřela ještě téhož roku v říjnu ve věku 54 let. A kvůli své nevalné pověsti se zřejmě stala první dámou, kterou národ v historii oplakával nejméně.
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
