Chirurg Pafko výrokem o ženách v medicíně vyvolal bouřlivé reakce. Ztratila prestiž, řekl
Známý český chirurg Pavel Pafko si maličko „zavařil“ svým odůvodněním toho, proč dnes medicínu na univerzitách studuje mnohem více žen. Trend totiž vysvětlil tím, že dnes už studium na lékařské fakultě zkrátka není tak prestižní, takže mladé muže tolik neláká. Někteří jeho kolegové z oboru nyní tvrzení mírní, jiní s ním však souhlasí a varují, že příliš mnoho žen medicíně rovněž neprospívá.
Co přesně vlastně z úst uznávaného chirurga a emeritního přednosty 3. chirurgické kliniky 1 lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol zaznělo? „Chtěl bych upozornit na jednu věc, o které jsme nemluvili. Medicína ztratila určitou prestižnost ve společnosti. V šestém ročníku na první lékařské fakultě, která je největší, je jenom jedna třetina mužů a dvě třetiny žen. Když jsem se ptal v Hradci a Brně, neměli to spočítané, ale říkali, že je tam dvakrát víc holek než kluků. Už to není prestižní,“ řekl Pafko v pořadu Události, komentáře.
„Za nás, když jsme byli mladí, znamenalo dostat se na medicínu něco,“ dodal Pafko, kterému ihned v diskuzi kontroval bývalý ministr zdravotnictví Martin Bojnar. „Dovolte, abych se svým jménem omluvil osmdesáti procentům žen, bez kterých by se české zdravotnictví nepohnulo ani vpřed, ani vzad. A upřímně mě mrzí, že zde sedí tři bílí, staří, nebo stárnoucí muži,“ ohradil se proti slovům svého kolegy Bojnar. Pafkův výrok naznačující, že medicína již není prestižní, a i proto ji studuje příliš mnoho žen, vyvolal pobouřené reakce také na sociálních sítích, kde se proti němu ohradily nejen lékařky.
O pár dní později pak Pafkovy výroky hasila také členka vedení sekce mladých lékařů Marie Lopourová, podle které prestiž studiu medicíny ani dnes nechybí. „Prestiž studium pořád má, studenti jsou hrdí na to, že se dostali na medicínu, ať už holky, nebo kluci. Řekla bych, že to ale ovlivňuje spíš pracnost školy než ekonomické důvody,“ popsala Lopurová pro iRozhlas.cz s tím, že spojení vět pana profesora bylo „úplně nešťastné“.
Zároveň popřela, že by obavy Pavla Pafka z příliš velkého počtu žen studujících medicínu panovaly i v širší lékařské komunitě. A také to, že by byla feminizace medicíny problémem. „Problém spíš je, že organizace práce není přizpůsobena tomu, že 72 % absolventů jsou ženy. Stále přizpůsobujeme zdravotníky systému, ne naopak,“ dodala.
Tak úplně s ní však nesouhlasí prezident České stomatologické komory, zubař a vysokoškolský pedagog Roman Šmucler, který na slova kolegy Pafka na svých sociálních sítích zareagoval následovně: „Na medicínu je těžké se dostat. Nejtěžší ze všech škol na přijetí je stomatologie. Nadmíra žen je dána tím, že alibisticky rozhodují testy, ve kterých v 18 letech dívky vítězí. V cizině sestavují ročníky vyváženě i s ohledem na motivaci a potřebu různých typů studentů. U nás by bylo podezření na korupce, tak holt feminizujeme.“
V následné diskuzi se svými sledujícími v sekci komentářů svůj argument dále rozvedl. „Problém je v tom, že více žen znamená větší potřebu počtu lékařů – tedy s více ženami se měly školy a peníze na ně zvýšit. No a některé obory v chirurgii ženy dělat sice mohou, ale je to pro ně fyzicky dost náročné – svalnatý chlap má výhodu,“ popsal Šmucler svůj problém s tím, že převaha žen v medicíně způsobuje nedostatek mužů lékařů pro fyzicky nejnáročnější pozice. Svůj nesouhlas s přijímačkami pouze formou testů pak doplnil v dalším komentáři slovy: „Jsou velmi anonymní testy, nejde je obejít, a tak holt máme jen ženy – šprtky.“
Česká medicína nyní zažívá turbulentní období, lékaři stávkují a protestují proti svým přesčasům: