Němci už 10 let uznávají třetí neurčité pohlaví. V Česku na něj prý zatím připraveni nejsme
Je to přesně deset let od doby, kdy se Německo stalo první evropskou zemí, která svým občanům umožnila identifikovat se skrz třetí pohlaví. Umožnila to novela občanského zákoníku, díky níž si zájemci mohou v Německu už celou dekádu v občance, pasu i dalších úředních dokumentech u pohlaví místo tradičních „žena“ či „muž“ uvádět „pohlaví neurčité“. Český Ústavní soud však zatím u nás nic takového reálné nevidí.
Změna v zákonu umožňuje rovněž rodičům po narození do rodného listu ke kolonce pohlaví napsat „neurčité,“ pokud se dítě narodí s nejednoznačným pohlavím jakožto hermafrodit. S tím, že si jedinec následně kdykoli v průběhu života může provézt změnu na jedno ze dvou tradičních pohlaví. Anebo zůstat u třetího „neurčitého“ pohlaví.
Německý Ústavní soud novinku v zákoně před deseti lety podpořil s vyjádřením, že právo určit si vlastní pohlaví patří k základním lidským právům. A možnost vybírat pouze mezi mužským či ženským pohlavím je tedy diskriminační.
Ani mužem, ani ženou, už dnes lidé mohou být v desítkách zemí
V německém zákoně zakotvené třetí pohlaví se však netýká transsexuálů, kteří se cítí být jiným než svým biologickým pohlavím. Ti si zde mohli své pohlaví libovolně měnit již dříve. Novinka měla tehdy sloužit primárně pro ty lidi, kteří se narodí s nejednoznačným pohlavím. Mohou ji však využít i již narození lidé – součástí žádosti o změnu pohlaví na „neurčité“ nebo „různé“ však musí být i důkazy včetně lékařské zprávy.
Otázka třetího pohlaví je dodnes velmi citlivou a různé státy se k ní staví diametrálně odlišně. Možnost změnit si úředně pohlaví dnes transsexuálům a intersexuálům umožňuje zhruba jen dvacítka zemí včetně Austrálie, Nového Zélandu, Malajsie, Nepálu, Islandu, Kanady, Rakouska, Dánska, Portugalska, Pákistánu a některých států Spojených států amerických.
Některé státy o třetím pohlaví stále vůbec neuvažují
Další země tento status občanům zatím nejenže nenabízejí, ale dokonce to do budoucna již dopředu zamítly. Jak informuje web Česká justice, o třetím pohlaví nebo možnosti nechávat kolonku pohlaví v dokumentech prázdnou před rokem diskutovala vláda ve Švýcarsku. Došla však k názoru, že „princip dvou pohlaví“ je pevně zakořeněný ve švýcarské společnosti a pro navrhovanou změnu nejsou připravené podmínky (byť změna pohlaví je zde od loňska velmi snadná). Podobný postoj má rovněž Francie, kde nejvyšší soud naposledy v roce 2017 koncept třetího pohlaví odmítl.
Mezinárodní sdružení leseb, gayů, bisexuálů, transgenderových osob a intersexuálů (ILGA) uvádí, že transsexuálové si dnes mohou změnit v rámci občanského statusu pohlaví jen pomocí prohlášení v celkem 24 členských státech OSN. Dalších zhruba čtyřicet států změnu rovněž umožňuje, ale pouze skrz soudní či správní řízení, jež může trvat roky. Zpravidla totiž musí obsahovat odborné lékařské diagnózy, povinnou hormonální léčbu, operaci s cílem změny pohlaví, či dokonce sterilizaci.
Česká republika se aktuálně řadí do skupiny zemí, kde třetí pohlaví nejenže není nijak právně zakotvené, ale zároveň na něj intersexuálové nemají v nejbližší době ani příliš optimistické vyhlídky. Naposledy se tímto tématem Ústavní soud zabýval v loňském roce, když v červnu zamítl stížnost českého občana, který si chtěl změnit rodné číslo na „neutrální“ nebo aspoň „ženské“, jelikož se sice narodil jako muž, ale necítil se být ani mužem, ani ženou.
„Ústavnímu soudu nenáleží měnit binární chápání pohlaví v Česku, a to jak společenské, tak právní,“ uvedla k odůvodnění soudu jeho soudkyně Milada Tomková. Tuzemské úřady tak mají jasno – než budou moci někdy v budoucnu o zavedení třetího pohlaví rozhodnout pozitivně a navrhnout takový koncept zákonodárcům, musí existovat intenzivnější společenská diskuze i poptávka. V podobné situaci se u nás nachází i možnost (či spíš nemožnost) homosexuálních párů uzavřít plnohodnotné manželství či adoptovat děti, na což upozorňují i některé známé osobnosti z řad homosexuálů jako Milan Peroutka či Matěj Stropnický, kteří s partnery po rodině touží.
V České republice zatím úředně třetí pohlaví neexistuje. Záchody pro takzvané intersexuály už však u nás najdete: