Podrobný přehled situací, kde a kdy šidí ŠMEJDI. Poradíme, jak na ně

Typickými šmejdy jsou zajisté prodejci na předváděcích akcích. To je kapitola sama o sobě. Prodejci nejrůznějších formátů zvou zejména důchodce na uzavřené "dýchánky" s obědem zdarma, a při této příležitosti se jim snaží vnutit zboží za desítky tisíc korun (často nádobí, vysavače či deky). Vzhledem k tomu, že používají psychologické i marketingové triky, kterým starší lidé jen těžko odolávají a nemají ani moc peněz, skončí tyto obchody uzavřením smlouvy o prodeji zboží, a často i smlouvou o úvěru. Jediným a bezpečným řešením je na takové akce nechodit. V následujícím článku se zaměříme i na další a méně známé podvodné a podezřelé jednání neseriózních firem v situacích, které mohou potkat každého z nás, nejen seniory...

1. Nabídky po telefonu aneb Mluviti stříbro, mlčeti zlato

I nenápadný souhlas po telefonu nás může přijít draho. Trefně to vystihuje kambodžské přísloví, jako by snad věděli, co se u nás jednou bude hromadně dít: „Nůž a slovo ber za správný konec.“ Smlouvu lze dnes totiž uzavřít i po telefonu, nemusí mít nutně písemnou formu. Raději si všechno vyslechněme a nechme si poslat další informace mailem či jiným kanálem. Ideálně tak, abychom později měli důkaz, jak ona původní nabídka i s podmínkami zněla. Aby posléze v případném sporu nemluvil každý o něčem jiném, jakoby jinou řečí. Prostě nemusíme na všechno hned odpovídat, hned se rozhodovat, po telefonu a na dálku, bez rozmýšlení, ověření, zjištění, neboli „zlaté slovo, které zůstane v ústech“, a jak přiléhavě řekl Thomas Carlyle, „slova se nepočítají, ani neměří, ale váží“. Zkrátka „méně je někdy více“. I zdánlivě seriózní telefonní nabídky berme jako základní informace, které si později ověříme.

Samostatnou a snad i úsměvnou kapitolou (kdyby se lidi nenechali nachytat) jsou telefony, kde nám nabízejí zdarma či na zkoušku různá holítka a jiné hygienické potřeby, spodní prádlo, ponožky, utěrky, šátky, pilulky na hubnutí a podobně. Přijetím „dárku“ si nechtíce „pod sebou řežeme větvičku“, protože každá další zásilka, a že jich pak je, se už platí. Z klienta se tak stává nedobrovolný stálý odběratel. Shrnuto, sečteno, podtrženo – nenechme se tlačit do kouta manipulativními otázkami, na které je logicky předem jasná pozitivní odpověď, typu – chcete si vydělávat více peněz než doposud? / chcete smartphone úplně zadarmo? / že nechcete platit zbytečně něco navíc za telefon nebo připojení k internetu? / líbí se vám nabídka zcela nového tabletu jen za korunu? / jak by se vám líbilo vydělávat peníze, aniž byste museli investovat jedinou korunu? Pokud otázky tohoto typu uslyšíme, víme, s kým máme tu čest. Prostě a jednoduše: Do telefonu se dnes nevyplatí na žádnou nabídku, průzkum, dotazník vůbec reagovat. Prosté NE je účinnější, než být 24 hodin denně v pozoru, zcela soustředěný a maximálně ostražitý.

2. Ukradené doklady aneb Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítra

Když jde do tuhého, neplatí jinak docela osvědčená zásada „ráno moudřejší večera“. Pokud ztratíme platební kartu, občanský průkaz, pas nebo je prostě nemůžeme najít, a je přitom víkend, je nezbytné to řešit ihned, okamžitě kartu zablokovat. (Číslo na blokaci karty u své banky mějte ideálně uložené v mobilu.) Ztracenou či ukradenou občanku bychom měli nahlásit na policii. Podle statistik Policie ČR se za rok u nás uskuteční okolo 100 000 kapesních a drobných krádeží. Není důvod nic odkládat, zloději čekat na pondělí jistě nebudou. Mimochodem údajně se nejčastěji kradou občanské průkazy v pátek, aby se vytvořil časový prostor – dvou víkendových dnů – pro jejich zneužití. Pondělní nahlášení ztráty nám tedy už může být „platné jak mrtvému zimník“.

3. Hyeny na silnicích aneb Nehoda není náhoda

Náhoda rozhodně není, že u nehody se v mžiku objevuje odtahová či servisní služba a další rádoby pomocníci (kruci, kde se tam tak rychle berou?). Říká se jim „lovci nehod“, jejich tempo je vražedné, naše silnice a dálnice jsou jejich revírem a jejich kořistí jsou účastníci nehod. Využijí aktuální stresové situace a zneužijí našeho akutního emocionálního rozpoložení k vnuknutí na první pohled nerozpoznatelných, předražených služeb – pomoc se v takové situaci těžko odmítá. Přitom většinou máme sjednané havarijní pojištění, jehož součástí bývá služba asistence, která je vhodná právě pro tyto účely. Proto bychom v autě měli mít vždy po ruce (kromě povinné výbavy samozřejmě) formulář pro záznam o dopravní nehodě a kontakt na svoji pojišťovnu (měl by být v adresáři našeho mobilu) včetně čísla pojistné smlouvy. Po případném ohlášení na policii, kam voláme, pokud škoda přesáhne 100 000 korun (kdo to má jako poznat, že), případně je účastníkem nehody další osoba nebo je někdo zraněn, voláme do pojišťovny a celou věc řešíme. Každopádně bychom měli už dopředu vědět, jestli součástí našeho havarijního pojištění jsou i další služby, jako je třeba odtah nepojízdného vozidla, poskytnutí náhradního auta a tak podobně. Pak totiž i ve stresové situaci zvyšujeme pravděpodobnost, že budeme schopni lovce nehod poslat za jinou kořistí, na jiná loviště. A zpět k té policii, nějak mi to vrtá v hlavě. Vycházím z jednoduché logiky – pokud policii zavoláme i přesto, že nemusíme, je to menší oříšek, než kdybychom ji nevolali, ale přitom jsme měli. Tím si můžeme vytvořit problémy do budoucna například s pojistným plněním.

4. Podomní prodejci aneb Vymluvit díru do hlavy

Nejsme-li schopni odolat tlaku, asertivitě a neodbytnosti podomních prodejců, tak s nimi raději nekomunikujme a už vůbec je nepouštějme za práh svého bytu. V našem vlastním zájmu. Jsou to chodící reklamy s naučenými frázemi, často všehoschopní manipulátoři a lumpové. A přitom nejde o žádné specialisty, ale spíše o takové brouky Pytlíky – jednou prodávají elektřinu, podruhé mobilní připojení, jindy zase plyn nebo filtr na vodu a nakonec přijdou s léčivou lampou. No nejsou báječní? Pustíme je dovnitř s jasnou podmínkou, že nic nechceme ani nepotřebujeme, jen si je poslechneme. Oni s tím rádi souhlasí, protože vědí své. A výsledek? Nakonec se necháme zmasírovat a upíšeme se ďáblu. Ono je těžké někoho hodinu poslouchat, nechat ho detailně něco prezentovat, předvádět, nejprve smontovat, pak zase rozmontovávat, a přitom si pak nic nekoupit. Lehce se podléhá určitému nevyřčenému, ale ve vzduchu visícímu závazku.

Nebuďme tedy masochisty. Proč si komplikovat život. A vzpomeňme si na japonské přísloví „cizí ústa nezavřeš, nejsou to vrata“. My jsme zákazníci a my si vybíráme čas a místo pro naše autonomní obchodní rozhodování. Chceme uspořit třeba na elektřině, tak si hledejme alternativy. Obráceně to moc nefunguje a důrazně před tím varuji – zazvoní u nás třeba zástupce konkurenčního dodavatele elektřiny a my si v duchu řekneme: jééé, to je náhodička, zrovna jsem to chtěl řešit, aspoň si ušetřím čas a nervy porovnáváním a hledáním a budu to mít hned z krku. Je to sice pohodlné, bezpracné, ale výsledek za to většinou nestojí.

TIP: pokud neumíme odmítat, tak podomnímu prodejci elektřiny či jiných služeb řekněme, že byt nám nepatří, jsme tu jen v nájmu a žádné dodavatele měnit nemůžeme.

A nyní soupis základní charakteristiky a taktiky podomních prodejců aneb na co se připravit:

• Podomní prodejci jsou chytří, rafinovaní a pohotoví. Když je jeden „obchodní“ argument prokouknut a prozrazen třeba v médiích, rychle použijí jinou fintu. Jsou tedy vždy o krok napřed. I přesto, že se změní zákon či schválí vyhláška zakazující podomní prodej, najdou cestu, jak takové nařízení vychytrale obejít.
• Podomní prodejci jsou vždy slušně oblečení, usměvaví, galantní, rozdávající pozitivní energii. Tím hůře se jim říká NE.
• Podomní prodejci se jako první zajímají o naše faktury za elektřinu nebo plyn, případně chtějí vidět naše smlouvy. Vypadá to sice, že zkoumají podmínky, ale především jim jde o to, si do nové smlouvy opsat potřebné údaje.
• Podomní prodejci jsou velmi všímaví. Pokud rozpoznají, že nechceme měnit společnost, změní taktiku. Nepřiznají, že nabízejí změnu dodavatele, ale že jde o slevu, bonus, změnu fakturační adresy apod.
• Podomní prodejci jsou herci, kteří na sebe berou různé převleky. Tyto mimikry většinou neodhalíme. Jednou jsou pracovníky Energetického regulačního úřadu, podruhé zástupci distribuční společnosti, jindy jsou dokonce z České obchodní inspekce či představitelé našeho současného dodavatele nebo „jen“ zástupci průzkumné agentury či přímo Evropské unie, zjišťující spokojenost nás zákazníků.
• Podomní prodejci mají vždy dobrý a logický důvod pro návštěvu – kontrola nastavení tarifu, kontrola distribuční sazby, kontrola spokojenosti se službami apod.
• Podomní prodejci také mohou nabízet dárky „zdarma“ i přesto, že jim zatím odmítáme cokoliv podepsat. Pozor na to, jednak to může být taktika, jak se prodejce může „znovu vrátit do hry“, a jednak můžeme následně podepsat jiný dokument, než který jsme mysleli – místo darovací smlouvy, smlouvu obchodní. V tomto případě platí, že „dary činí člověka slepým“.

5. Přechod k jinému dodavateli energií aneb První vyhrání z kapsy vyhání

Změna dodavatele energie může být výhrou a úsporou, ale také může způsobit pěkný vítr v naší peněžence. Jak na to, aby se to nestalo? Když se rozhodneme pro změnu dodavatele, měli bychom kromě ceny u nové společnosti zkontrolovat i typ smlouvy u stávajícího dodavatele, tj. dobu trvání smlouvy a sankce. Doba trvaní může být neurčitá, kde stačí klasická výpověď kdykoliv, nebo určitá, kde je přesně definováno, jak a kdy může být podána výpověď, aby to nezasáhlo naši peněženku, protože v jiném termínu zaplatíme ranec. Kromě klasické výpovědi můžeme využít odstoupení od smlouvy v případě, kdy dodavatel navýší cenu nebo změní obchodní podmínky. V takovém případě můžeme od smlouvy odstoupit ve zkrácené lhůtě. Energetický zákon říká, že pokud dodavatel energie zdraží, zákazník může celkem rychle bezplatně odejít i přesto, že je smlouva na dobu určitou. Je to vlastně podobné jako u bank. Obchodník by nás měl o změnách (zejména cenové politiky) informovat minimálně 30 dní dopředu (tedy před tím, než změny vstoupí v platnost) a my pak máme 20 dnů na reakci a případný odchod jinam. Ovšem v případě, že dodavatel nám změnu neoznámí napřímo a adresně (dopis, e-mail, SMS zpráva), tak se lhůta pro odstoupení pro nás prodlužuje – bezplatně můžeme od smlouvy odstoupit dokonce ještě 3 měsíce poté, co už změny nabyly účinnosti.

Mimochodem porovnání cen energií lze dnes na internetu provést stejně snadno, jako když porovnáváme cenu zboží či výši nákladů u úvěrů (samozřejmě je třeba být obezřetný při výběru, kde to budeme provádět – viz část „Dobrá rada nad zlato aneb Oslíku, otřes se“). Seriózní jsou porovnávače jako například – http://kalkulator.eru.cz, který provozuje Energetický regulační úřad, www.cenyenergie.cz, který doporučuje ministerstvo financí či náš www.prima-radce.cz. Stačí zadat základní parametry – spotřeba, velikost bytu či domu, lokalita apod. A i zde platí zásada, že bychom nikdy neměli podepisovat smlouvu, kterou si v klidu – tzn. bez přítomnosti prodejce či zprostředkovatele – neprostudujeme.

>>> Srovnání elektřiny <<<>>> Srovnání plynu <<<

A s tím souvisí ono „první vyhrání“. Když si vybereme nového dodavatele energie či se necháme ošálit podomním prodejcem, máme možnost si to ještě rozmyslet, a to podle občanského zákoníku do 14 dnů po podpisu smlouvy. Navíc podle energetického zákona je možné bez udání důvodů odstoupit od smlouvy ještě v limitu do 5 dnů před zahájením dodávky energií, tedy před počátkem nového odběru. Nahlásíme to původnímu dodavateli, který by měl přechod zpět (v jeho vlastním zájmu) administrativně zajistit.

Tady najdete spoustu tipů včetně online seriálu o úsporách energií:

SPECIÁL o energiích u vás doma

- praktické rady a tipy na úspory

- vše o změně dodavatele

- hraný online seriál

Něco navíc k energiím: Ďábel je ukryt v detailu

Cenu elektřiny jen tak nerozklíčujeme. Kromě změny dodavatele je přínosné se podívat, jakou máme nastavenou distribuční sazbu. To jsou ta prapodivná písmena jako D01d, D02d, D45d a tak podobně, případně jednotlivé tarify. Nevhodnou volbou můžeme zbytečně přeplácet i tisíce korun. Jedna sazba je totiž vhodná při využívání třeba přímotopů, jiná sazba zase pro standardní používání elektřiny a další, pokud elektřinu používáme i pro ohřívání vody a vytápění – jinými slovy, někde je levnější paušál a dražší kilowatthodina, jinde přesně naopak.

TIP: pokud máme domluvený tzv. dvoutarif, kdy po část dne proudí do našich zásuvek levnější elektřina (dříve se používal termín „noční proud“), zapínejme náročnější spotřebiče, jako je pračka, myčka, sušička apod., právě v této době.

6. Ještě k předváděcím akcím aneb Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe

Aby se nám někdo doslova nevysmíval do obličeje, měli bychom znát základní věci – například kde můžeme nakupovat a za jakých pravidel. Vypadá to sice banálně, ale z hlediska práva je to podstatná podmínka. Známe to pod pojmy obvyklé místo prodeje, prostory obvyklé k podnikání. Jde o jasně označené prostory (prodejna, obchod), kde se dá očekávat prodej daného zboží či služby. Rozhodně to není ulice, náměstí, chodba domu, hospoda. Toto je důležitý moment pro právo spotřebitele do 14 dnů odstoupit od smlouvy i bez udání důvodu. Aby se tomu podvodníci vyhnuli, snaží se z hotelových prostor a restauračních sálů vytvořit dočasně svoji provozovnu, tedy jakoby ono místo obvyklé. Nicméně ani zápisem do živnostenského rejstříku se z hotelu či restaurace nestane prostor obvyklý k podnikání dodavatele, maximálně jen provozovna, což je pro účely zákona nepodstatné. Další fintou je, že nás i se zbožím odvezou z „výletu“ domů, což na první pohled, ale jen zdánlivě, působí jako VIP servis, a teprve tam podepíšeme smlouvu (a k tomu navíc „pozvání za účelem obchodu“) a oficiálně převezmeme kupovanou věc. Tím se ovšem také zbavujeme možnosti odstoupení od smlouvy ve lhůtě 14 dnů a vrácení peněz.

Vydělávejte nakupováním. S kreditkou to jde. Získáte slevy, bonusy i vrácení až 2 % z každého nákupu zpět. Srovnání kreditních karet online

7. Podvodní poradci aneb Dobrá rada nad zlato, resp. oslíku otřes se

Aby s námi netřásli, musíme se dnes poradit i o tom, od koho si máme nechat poradit. Absurdní a šílené? Ano, i přesto je to současná realita. Pokud si zadáte do internetových vyhledávačů klíčová slova jako je poradna, potřebuji poradit, právní pomoc, oddlužení, osobní bankrot, exekuce a podobně, tak nám na předních místech vyjedou často odkazy na stránky podvodníků, hochštaplerů a hyen. Jak to ale máme poznat? Na první pohled nic podezřelého nenajdeme. Tady prostě platí ono známé „tonoucí se stébla chytá“. Místo záchranného kruhu nám ale tito šmejdi hodí kotvu. Příklad? Oddlužovací společnosti. Samotný název je lákavý a zavádějící zároveň. Všichni, kteří se na takovou firmu obrátí, pak budou hořce litovat. O co jde? Nikoliv o někoho, kdo nás „oddluží“ (ono to ani nejde), jak by to vyplývalo z názvu, ale o zbytečného zprostředkovatele, který přeposílá dlužné prostředky věřitelům, což samozřejmě může dělat i samotný dlužník. Za tuto „neslužbu“ si ti slušnější šmejdi (krásný to oxymóron) ponechávají 10 % z celkové částky (nikoliv z ušetřené). Ti méně slušní více a ti neslušní pak finance důvěřivců neposílají věřitelům vůbec. „Oddlužovač“ tedy reálně nepomáhá, ale dál vysává peníze ze své oběti. Na tomto místě je vhodné vyzdvihnout jedno čínské přísloví: „Je možné omylem koupit, je nemyslitelné omylem prodat.“ Jinými slovy, opravdu tu nejde o náhodu. A podobné je to i s dalšími poradenskými společnostmi, které nás údajně ochrání před exekucemi, radí, jak projít osobním bankrotem, či mají zaručené postupy na všechny naše finanční strasti a nesnáze.

Kam se tedy obrátit?

A teď tedy, na koho se s důvěrou obracet, pokud mám problémy se splácením svých dluhů? Na celostátně působící seriózní organizace, státní instituce či oficiální profesní komory. Pojďme si jich pár vyjmenovat – Asociace občanských poraden (www.obcanskeporadny.cz), Poradna při finanční tísni (www.financnitisen.cz), Poradna pro dlužníky (www.pomocsdluhy.cz), Bílý kruh bezpečí (www.bkb.cz), Poradna České advokátní komory (www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2617), Exekutorská komora (www.ekcr.cz). Stížnost na nekalé praktiky podvodných společností pak můžeme adresovat na Ombudsmana – veřejného ochránce práv (www.ochrance.cz), Finančního arbitra (www.finarbitr.cz) nebo Českou obchodní inspekci (www.coi.cz).

8. Obchod s chudobou aneb Nikdy není tak zle, aby nemohlo být ještě hůře

Vydělávat dnes lze dokonce i na těch nejméně majetných, kteří zoufale hledají cestu, jak znovu začít. Říká se tomu „obchod s chudobou“. Tou jinak legální možností, kterou lze zneužít pro byznys, je od roku 2008 tzv. osobní bankrot. Na internetu dnes lze najít desítky společností, které nabízejí jednoduché řešení v podobě oddlužení a nového života formou osobního bankrotu (sepsání insolvenčního návrhu). Slibují zrušení dražby, ukončení exekucí a splacení pouhých 30 procent dluhu, jinými slovy odpuštění 70 procent – to zní přece lépe. Jaká je ale skutečnost? Pokud není insolvenční návrh sepsán profesionálně a především pravdivě, dlužník zaplatí za tuto „službu“ desítky tisíc korun zbytečně, přerušená exekuce se obnoví a v nejhorším případě je na dlužníka uvalen konkurz. Pohádka končí, začíná realita. Opět bohužel platí nepřímá úměra – čím zoufalejší situace, tím větší tendence uvěřit na zázračnou záchranu prostřednictvím všehoschopných vykuků.

Jak tedy funguje osobní bankrot? Pomůžeme si pořekadlem: „Na každém konci je krásné to, že něco nového začíná“, o tom to totiž je, o možnosti nového začátku. No a nyní k samotnému popisu. Předně osobní bankrot není pro každého – lze ho vyhlásit v momentě, kdy má dlužník více věřitelů a svoje závazky není schopen hradit. Pokud nejde o tzv. majetkovou podstatu (prodej nemovitosti a okamžité vypořádání dluhu), dlužník splácí pět let v maximální možné výši, takže mu zbývá pouze tzv. nezabavitelné minimum, vypočtené podle počtu členů v domácnosti, které se mění každý rok (aktuálně činí na jednotlivce částku 6 118 korun), a minimálně musí splatit 30 %. Výši určuje soud po projednání s věřiteli, a to podle příjmů a možností dlužníka. Nelze ji dopředu odhadnout a spoléhat se na to, že půjde právě a jen o pouhých 30 %. S tím souvisí i podmínka, že zároveň musí mít žadatel o osobní bankrot práci se stabilním, pravidelným a předpokládaným příjmem.

Schválením osobního bankrotu se zastavují všechny exekuce a dluh se nezvyšuje o jinak permanentně nabíhající úroky. To se ale netýká zajištěných pohledávek, česky řečeno, těch úvěrů, které jsou jištěné například nemovitostí. Všechny mimořádné příjmy – výhra, zvláštní příjem, dědictví, dar – musejí směřovat přednostně na splácení dluhu a nelze je před soudem, ani v průběhu oněch pěti let, zatajovat. Může nastat i situace, kdy dlužník po započtení všech očekávaných příjmů nedosáhne v pětiletém horizontu ani na splacení 30 procent dluhu. V takovém případě soud uvalí na dlužníka konkurz (o dlužníkovi jsou oprávněni rozhodovat pouze věřitelé) a celá snaha vyjde, kromě zaplacené zbytečné služby, naprázdno.

9. Vykradený byt aneb Kdo chce kam, pomozme mu tam

Když jedeme na dovolenou, nepomáhejme zlodějům, aby nám mezi tím vyluxovali byt. Nestačí naši domácnost jen fyzicky a elektronicky zabezpečit či se pojistit proti krádeži. Před odjezdem se raději ubezpečíme, že je vypnutý přívod plynu, není zapnutý žádný elektrický spotřebič a nebo že nekape kohoutek a jsou dovřené dveře na balkon. Všechny spotřebiče, které jsou v režimu stand-by vypneme úplně. Ze zkušenosti je dobrý tip vyvolat zdání, že je v bytě stále někdo přítomen – trvale zapnuté energeticky nenáročné světlo nebo instalování elektronického zařízení, které umožňuje v nepravidelných časech zapínat světla, a také někdo, kdo vybírá schránku či sousedka zalévající kytky.

Mimochodem dnes dokonce existuje i druh asistenční služby, která umí zajistit dozor nad dočasně opuštěným bytem, může se postarat o seniora, o kterého jinak pečujeme, či zajistí umístění domácích zvířat do útulku. A aby celá tato příprava nepřišla vniveč, nesmíme propadnout touze pochlubit se a sdílet svou polohu a fotky z dovolené na sociálních sítích, „nejlépe“ ještě s oznámením, kdy se budeme vracet zpět domů. K tomu chybí ještě dodat, kde je schovaný náhradní klíč, fotky bytu s označením našich cenností a u vchodu cedulka pro zloděje „vítáme vás“. Zážitky z dovolené můžeme přidat na Facebook v klidu až po návratu. Na dovolenou jedeme mimo jiné proto, abychom nebyli neustále online.

10. Barevné linky aneb Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá

Abychom věděli, za kolik voláme, dřív než se nám zpět ozvou vymahači dluhů. Jsou linky, které jsou opravdu zdarma (800) a pak tu máme linky, které sice začínají číslicí 8, ale zákazník hovor normálně platí. O hovorné se buď dělí volající s volaným – tzv. modrá linka, nebo jej platí jen volající – tedy bílá linka, a to většinou ve výši ceny volání na pevnou linku, případně v rozmezí od 1 do 6 korun za minutu dle operátora. Co je na tom ale záludné, že tyto hovory (často na help-line a zákaznické linky bank, pojišťoven, energetických společností, telekomunikačních operátorů, České pošty, Českých drah a dalších institucí, kde občas visíme i několik desítek minut) se nezapočítávají do volných minut, které máme předplacené! A to ani v případě, že využíváme služeb neomezeného tarifu. Často ale bohužel tyto linky prostě využít musíme – například nahlášení pojistné události, informování o poruše elektrické energie apod.

TIP: V případě, že by byl účet za takový hovor vysoký a my zároveň standardně ohlašovali pojistnou událost, výpadek či řešili nějakou stížnost (nešlo by o informační telefon), můžeme tyto zvýšené náklady u společnosti reklamovat. V nejhorším neuspějeme.

No, a pak tu máme šedou zónu devítkových linek – tedy audiotextové linky. Jejich charakter je různorodý – informační, obsahový, odborný, zábavný, erotický, loterijní či hlasovací. Zde je to prosté a drahé zároveň – 4. a 5. pozice číslic je cena volání za minutu, 6. a 7. pozice číslic je cena za SMS. Pokud ovšem devítkové číslo má podobu 905, jde o jednorázovou platbu (jako u 908), ale taxa je vynásobená deseti.

TIP: Zablokujte dětem u jejich telefonů volání na devítkové linky a nechte si o tom poslat od operátora potvrzení, ať máte u sebe jasný důkaz.

TABULKA BAREVNÝCH LINEK

TABULKA PRÉMIOVÝCH LINEK

Spoustu dalších praktických informací pojatých nevšedním a originálním způsobem pomocí známých přísloví, přirovnání a rčení se dozvíte v nové knize Patrika Nachera: Konec finančních negramotů v Čechách.

PRÁVĚ V PRODEJI

Zdravý selský rozum musí zvítězit nad hloupostí, pokrytectvím a demagogií! Přestaňte doplácet na šmejdy a vychytralé rádobyporadce, kteří místo na vás myslí na vlastní kapsu. Zásady finanční gramotnosti vysvětlené pomocí známých přísloví si osvojíte snadno a rychle...

Prima Rádce je také na Facebooku. Najdete nás zde.