Oběť si říká: Co jsi provedla, že tě znásilnil? Lucie Hrdá popsala iluzi spravedlivého světa
ON TOPIC: Advokátka Lucie Hrdá – celý díl podcastu o sexualizovaném násilí
Trauma oběti sexuálního nebo domácího násilí, ať už jde o ženu, muže nebo dítě, se v průběhu času vyvíjí. Podle Lucie Hrdé často „praskne“ až po letech. Jako advokátka bojuje proti zlehčování následků u soudu nebo přenášení viny z pachatele na oběť. Co je podle ní naprosto alarmující?
Kdo je JUDr. Lucie Hrdá
Advokátka Lucie Hrdá se specializuje na trestní právo, domácí násilí, stalking a rodinné právo. Mimo jiné je také spoluzakladatelkou Bez trestu, z. s., organizace usilující o to, aby se veřejnost dozvěděla o tom, jak se (ne)trestá v České republice sexualizované a domácí násilí.
Znásilnění vždy působí trauma. Oběti ho ale často nenahlásí. „Průměrně je nahlášeno jen pět procent znásilnění. Někdy se říká osm procent, někdy pět,“ uvedla advokátka Lucie Hrdá v rozhovoru, který si můžete pustit v úvodu článku. „Bohužel dřív nebo později trauma ‚praskne‘. My opravdu víme, že oběti mají nějaká období, po kterých jsou schopné o těch věcech mluvit. A některé to mají osm let, některé deset let, některé dvacet… Pak se nám to střetává s realitou trestního procesu, kde funguje promlčení. Některé věci se už pak nedají stíhat, protože ten skutek je prostě promlčen,“ dodala.
Advokátka Lucie Hrdá Zdroj: FTV Prima
Advokátka Lucie Hrdá v podcastu ON TOPIC Zdroj: FTV Prima
Lucie Hrdá je také spoluzakladatelkou Bez trestu, z. s. Zdroj: FTV Prima
Redaktorka Marie Makovská a advokátka Lucie Hrdá v podcastu ON TOPIC Zdroj: FTV Prima
Oběti sexuálního nebo domácího násilí často mají takzvané odložené trauma. (Ilustrační snímek) Zdroj: iStock
Advokátka Lucie Hrdá Zdroj: FTV Prima
Advokátka Lucie Hrdá v podcastu ON TOPIC Zdroj: FTV Prima
Lucie Hrdá je také spoluzakladatelkou Bez trestu, z. s. Zdroj: FTV Prima
Redaktorka Marie Makovská a advokátka Lucie Hrdá v podcastu ON TOPIC Zdroj: FTV Prima
Oběti sexuálního nebo domácího násilí často mají takzvané odložené trauma. (Ilustrační snímek) Zdroj: iStock
To si vzpomněla až teď?
Znásilnění nahlášené s odstupem klidně několika let tak není výjimkou. Obranný mechanismus mozku způsobuje vytěsnění hrůzných zážitků, oběť si tak opravdu na detaily může „vzpomenout“ až po letech.
Přečtěte si také: Nechoď parkem sama, říká se. S partnerem je ale šance znásilnění vyšší, varuje Lucie Hrdá
„Není to o tom, že by se někdo chtěl pomstít po dvaceti letech. I když si myslím, že i to by byl naprosto oprávněný pocit nebo relevantní reakce. Protože když vám někdo něco udělá, tak se pomstít, z mého pohledu, není nic až tak strašného. Ale je to způsobené mechanismem, že si na něco vzpomenete, mozek je najednou schopný vám to povolit. Anebo vám to povolí společenská situace. Nebo rodinná situace…“ popsala advokátka Hrdá.
Strýček to dělá a dělá, a teprve když umře, oběť může mluvit…
V případě týrání, ať už psychického nebo fyzického, se organismus brání události vnímat takzvaně všemi smysly. „Ve vztahu, kde vás někdo týrá, si to vůbec nemůžete dovolit, abyste to přežili… teprve až se z toho dostanete, tak na vás všechno padne. Přestože vám třeba někdo něco udělal už před deseti lety,“ vysvětlila Lucie Hrdá, jak funguje odložené trauma. „Anebo jste v rodině, kde strýček to dělá a dělá, a teprve když umře, tak si můžete dovolit to říct. Nebo jste ve společnosti, kde ta společenská situace je prostě taková, že mluvit o tom, že vás znásilnil někdo známý, je ostuda. A teprve když se ta společnost dostane do určitého vývoje, kdy je o tom schopná mluvit, tak vám to povolí.“
Zajímají vás další hosté a témata podcastu ON TIOPIC? Jejich přehled najdete TADY
Oběť se ptá sama sebe, co provedla
Oběť násilí bývá zmatená, neví, co se s ní děje. Proč se jí to děje… „To, že my říkáme: ‚Mohla si za to sama‘ nebo ‚Měla něco udělat‘, to je vysvětlitelné, protože všichni žijeme v iluzi spravedlivého světa,“ vysvětlila dále Hrdá. „Jsme v ní vychováváni odmalička. Je to jedna ze základních lidských potřeb. Abychom vůbec dokázali žít, tak si myslíme, že existuje spravedlnost, což je sociální konstrukt. V pohádkách všechno dopadne dobře a zlo je potrestáno… a hlavně zlo se děje špatným lidem. Takže jakmile se někomu stane něco zlého, tak máme pocit, že musel udělat něco špatně, protože dobrým lidem se takové věci nedějí. Ve snaze uchovat si nějakou rovnováhu má i oběť tendenci se sama sebe ptát: ‚Takže co jsi provedla? To přece není v pořádku, že tě najednou někdo zbije, najednou tě někdo znásilní. Musela jsi něco udělat.‘ Ale ta skutečnost je samozřejmě úplně jiná,“ dodala.
Zlehčování následků nebo přenášení viny na oběť
Ve své praxi se Lucie Hrdá často setkává nejen s alarmujícím přenášením viny z pachatele na oběť. Výjimkou není ani to, že se u soudu zlehčují následky. „Že to byl například u sedmiletého dítěte ‚jenom‘ jeden prst v zadku od vedoucího na táboře a dítě je bez následků. Jenže my víme, že takové děti mají následky, ale třeba až za pět let – jde právě o takzvané odložené trauma.“
Pusťte si osmý díl podcastu ON TOPIC s advokátkou Lucií Hrdou v úvodu článku, najdete ho také v podcastových aplikacích, na YouTube a Stream. Mimo jiné se advokátka vyjádřila i k případu znásilňované Aničky. Její otčím odešel od brněnského krajského soudu s pouhou podmínkou a medializace této kauzy vytvořila velkou společenskou odezvu.
Mohlo vám uniknout: Roky ji znásilňoval, vyvázl s podmínkou. Dle soudu dívka nemá následky, teď se pokusila zabít
Autor článku
Marie Makovská
Autorka se věnuje především tématům zaměřeným na životní styl, je certifikovanou trenérkou a Ing. v oboru Výživa a potraviny. V letech 2020–2022 působila jako šéfredaktorka časopisu Dieta.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
