Aktivistka Karen Silkwoodová se nezalekla. Bojovala za zdraví svých kolegů
Mladík, který byl ekologickým aktivistou, je nalezen mrtvý pod mostem. Později se zjistí i to, že byl kontaminován akutní otravou těžkými kovy. Kdo mu šel po krku? Než to s vyšetřovateli Bootzem a Lannertem rozlousknete, přečtěte si o známé aktivistce Karen Silkwoodové. Místo činu ve 20:15
Nový život laborantky
Američanka Karen Silkwoodová se vdala v devatenácti, porodila tři děti a po sedmiletém manželství a rozvodu začala nový život – jako dělnice v továrně Kerr-McGee v Oklahomě. Tam pracovala jako laborantka leštící palivové tyče. Vstoupila také k místním odborářům a jako první žena v Kerr-McGee byla zvolena do vyjednávacího výboru. Měla se zabývat otázkami ohledně bezpečnosti – a zjistila mnohá porušování bezpečnostních předpisů včetně přímého vystavení zaměstnanců ozáření nebo špatného skladování nebezpečných vzorků.
Boj proti korporaci
Když Silkwoodová s odbory prohlásila, že společnost vyrábí i vadné palivové tyče, pozměňuje záznamy o produktech a riskuje zdraví zaměstnanců, od firmy hrozil soudní spor. V létě 1974 Silkwoodová svědčila o kontaminaci před Komisí pro atomovou energii, a řešilo se i to, že záznamy byly pozměněny kvůli zrychlení výroby. O pár měsíců později, v listopadu 1974, zjistila, že její tělo obsahuje mnohonásobně větší množství plutonia, než byl limit. Prošla dekontaminací, ale i poté Silkwoodová dokonce vydechovala kontaminovaný vzduch, a když prověřili její dům, našli kontaminované plochy v lednici a koupelně. Z bytu musela i většina jejího majetku. To, co se jí stalo byla záhada. Myslela si, že ji kontaminovali v závodě. Vedení společnosti zas prohlásilo, že se kontaminovala sama, ovšem podle knihy Richarda Rashkeho The Killing of Karen Silkwood v sobě měla Silkwoodová typ plutonia z oblasti, do které už vůbec neměla přístup. Silkwoodovou, její spolubydlící a přítele zkoumali odborníci z Komise pro atomovou energii. Zpátky do Oklahomy přijela 12. listopadu a o den později zemřela. Při nehodě.
Záhadná bouračka
Karen Silkwoodová údajně měla na firmu usvědčující materiály, s nimiž hodlala jít ven. Zkontaktovala se s novinářem Davidem Burnhamem z New York Times a 13. listopadu vyrazila na setkání do Hub Cafe v Crescent. Nikdy nedorazila. Stala se nehoda, při níž byla na místě mrtvá. Oficiální stanovisko znělo, že usnula za volantem, ale někteří novináři se domnívali, že Silkwoodovou ze silnice někdo vytlačil. Složka, kterou vezla s sebou, se nenašla. A rodina uvedla, že Silkwoodová dostala před smrtí několik výhrůžných telefonátů. Po smrti Silkwoodové uznala Komise většinu bodů stížností, které jí předložily odbory, a federální šetření také došlo k tomu, že v továrně se ztratilo mezi dvaceti až třiceti kily plutonia. V roce 1979 začal soud Silkwoodových s Kerr-McGee, firma nakonec musela vyplatit rodině 1,35 milionů dolarů. Co se přesně 13. listopadu na silnici v Oklahomě stalo, je však dosud neznámé.
Zahrála ji Meryl
Již roku 1983 vznikl na motivy života Karen Silkwoodové film s jednoduchým názvem – Silkwoodová. Hlavní roli ztvárnila tehdy 34letá Meryl Streepová a jako kameraman mimochodem působil Miroslav Ondříček. A Kurt Russel byl za roli Karenina přítele Drewa nominován na Zlatý glóbus. Rodina Silkwoodových však filmovému zpracování vyčetla, že Karen byla vylíčena jako příliš „politicky naivní“.
Místo činu: Jedovatá hlína už ve čtvrtek od 20:15 na Prima love.