Přirozený porod zažila až po dvou císařích. Odborníci volají po jejich omezení a lepší péči

Česká republika se v počtu císařských řezů drží pod evropským průměrem, rodí se jím každé čtvrté dítě. Například v Brazílii se však tímto způsobem ještě před pár lety rodila více než polovina dětí a vypadalo to, že trend bude stoupat i v Česku. Za posledních pětadvacet až třicet let se více než trojnásobně zvýšil podíl porodů, při kterých děti v českých porodnicích přišly na svět císařským řezem. Nejvíce císařských řezů lékaři provedli v letech 2014 a 2015 (26 %).

Zdraví, nebo pohodlí?

Ženy, ale i lékaři, mohou častěji volit chirurgický zákrok z několika důvodů. Například kvůli subjektivnímu pocitu pohodlí, vyhnutí se porodním bolestem, možnosti porod naplánovat. To ostatně dokazují „porodní party“ pořádané například ve zmíněné Brazílii, kdy si rodička na naplánovaný termín pozve desítky lidí, kteří porodu přihlížejí, a nechybí ani občerstvení, alkohol a balonky. Podle odborníků by se měl ovšem provádět jen v opodstatněných případech a Světová zdravotnická organizace (WHO) a další upozorňují, že císařské řezy jsou především v bohatých zemích používány mnohem častěji, než je ve skutečnosti nutné.

Přečtěte si také: Novinka v českých porodnicích – Laskavý císařský řez. Maminky si při něm dítě vyjmou samy

Stoupající věk rodiček a zároveň jejich klesající fyzická kondice mohou čísla do budoucna spíše zvyšovat. „Císařský řez je velká břišní operace, u které je potřeba vždy pečlivě zvážit, zda je opravdu třeba. Slouží k záchraně života rodiček a dětí a k snížení jejich nemocnosti, doprovázet ho ale může i řada komplikací. Proto se musí používat s rozvahou a musí k němu vést opodstatněné důvody,“ popsal Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava a hlavní organizátor konference POROD 2023.

Rizika porodu císařským řezem

Komplikace se mohou objevit nejenom během prováděné operace. Dětem, které se rodí císařským řezem, hrozí vyšší riziko rozvoje astmatu, intolerance složek potravy, autoimunitních onemocnění, obezity nebo diabetu. Dlouhodobé dopady má císařský řez i na matky, ať už se jedná o sníženou plodnost, nebo například o špatné zahnízdění placenty v dalším těhotenství. „Císařský řez je ve srovnání s normálním porodem až čtyřikrát rizikovější,“ zdůrazňuje uznávaný porodník Šimetka. Jak ale dodává, v případech, kdy je nutné ho provést, dramaticky snižuje úmrtnost a nemocnost dětí i matek a má i své ochranné efekty – zejména na pánevní dno.

Péče o „císařovny“

Když ženám vstoupí do života císařský řez, měly by mít především možnost získat včas dostatek informací a také mít po celou dobu adekvátní péči a možnosti, které zásadně ovlivní jejich zdraví a psychiku. Přítomnost partnera na sále, kontakt s miminkem nebo raná péče o jizvu po císařském řezu. To jsou témata, která se v souvislosti s péčí o ženy po porodu objevují ve veřejném prostoru stále častěji, přesto v mnoha českých porodnicích stále nejsou na pořadu dne. Upozorňuje na to například projekt Císařovnám.

Jak uvádí, v praxi mnohdy nefungují jednotné pokyny a doporučené postupy v péči o ženu a dítě. Zatímco jedno pracoviště umožní ženě při císařském řezu pomoci svému miminku na svět (tzv. mother-assisted c-section), jinde své dítě žena poprvé vidí zavinuté v náruči sestry a poté až za několik dalších hodin u prvního pokusu o kojení.

V rámci konference POROD 2023 se o své zkušenosti s císařským řezem na místě podělilo také pět pacientek, které zdravotníkům popisovaly, jak se v době porodu cítily, jaké informace jim chyběly, nebo co naopak nechtěly slyšet. „Zdravotníci často trpí ‚provozní slepotou‘ a mají pocit, že udělali vše potřebné. Ženy ale mnohdy vnímají situaci jinak a chybí jim citlivější a srozumitelnější komunikace. Proto jsme považovali za důležité, aby na konferenci ve speciálním pacientském fóru promluvily právě ke zdravotníkům,“ vysvětlil Šimetka.

Jizvy na těle i duši

Jednou z nich byla i Jana (44) z Krnova, která má tři zdravé děti. Porody se však neobešly bez komplikací. Poprvé museli lékaři přistoupit k císařskému řezu kvůli zhoršeným odezvám miminka při kontrakcích. Kromě toho začala mít Jana hned po porodu křeče a bolesti, takže jí zdravotníci miminko sice ukázali, ale rychle zase odebrali. Kromě bolestí tak Janu po porodu provázely i výčitky. „Měla jsem pocit zklamání a neschopnosti. I když jsem si dokázala racionálně říct, že je všechno v pořádku, bylo to pro mě traumatizující,“ svěřila se.

Přála si, aby druhý porod proběhl přirozenou cestou, ale porodní cesty se ani po dvou dnech v nemocnici neotvíraly. Lékaři znovu přistoupili k císařskému řezu a po porodu znovu přišly křeče a Jana zůstala v nemocnici deset dnů na antibiotikách. „Přestože jsem si pak mateřství užívala, ještě půl roku po porodu jsem se v noci probouzela ze snu s pocitem děsu, že jsem v porodnici,“ vzpomíná.

Třetího porodu se už opravdu bála, navštěvovala psychologa, neuměla si představit, že porodí. „Bála jsem se císařského řezu i přirozeného porodu. Nakonec jsem dospěla k přesvědčení, že bych si přála znovu zkusit rodit přirozeně. Po dvou císařských řezech ale provádí lékaři standardně i třetí porod stejně,“ říká Jana. Pomohl jí právě doktor Ondřej Šimetka, který byl ochotný dát přirozenému porodu šanci – s podmínkou, že porod začne včas a nebude se muset vyvolávat. To se naštěstí stalo. Šimetka byl trpělivý a nevzdal se ani ve chvíli, kdy kontrakce ustaly. Po podání hormonu oxytocinu nakonec vše dobře dopadlo. „Jsem přednostovi Šimetkovi neskutečně vděčná za jeho empatii. Když mi pak miminko hned přiložili na břicho, bylo to to nejkrásnější, co jsem v životě zažila, a zahojilo to mé trauma z předchozích porodů,“ uzavírá Jana.

Zdroje: iDnes.cz, stoplusjednicka.cz, Císařovnám, POROD 2023

Podívejte se také, jak to bylo s porody císařským řezem v roce 2017: