Vaginální osidlování: Nový neuvěřitelný trend při císařských řezech

Představa, že své čerstvě narozené děťátko matky otírají tamponem, který si předtím vyndaly z pochvy, je pro někoho podobná, jako pojídání placenty nebo kojení čtyřletých dětí. Prostě něco, co dělají jen alternativní matky „lesany“. Jenže právě co se toho tamponu týče, tahle představa už úplně neplatí. Minimálně v zámoří je z takového potírání docela velký trend.

Při přirozeném porodu totiž projde miminko vaší pánví a zákonitě na něm ulpí i bakterie, které se v ní nacházejí. A je to pro něj podle mnoha teorií jen a jen dobře, i když se vám to může zdát všelijaké. Děti tak podle některých expertů získávají lepší imunitu a je to tedy ten nejlepší vklad do života, jaký mohou dostat.

Proč a jak na to?

Jenže co dělat, když porod proběhne císařským řezem? Jak miminko o tyto prospěšné bakterie neochudit? Některé matky na to jdou po svém. Jak uvádí velmi respektovaný odborný časopis British Medical Journal, krátce před porodem si do pochvy zavádějí speciální tampon z gázy, který sekret plný mikroorganismů nasákne. Ten pak uchovají ve sterilním prostředí a poté, co se dítě císařským řezem narodí, jím otírají jeho obličej, především ústa a oči, a také kůži po celém těle. Většinou to dělají potají a o samotě, aby se vyhnuly pohledům odborníků a dotěrným dotazům.

Jaké mohou být důsledky sekce?

„Císařem“ se v Česku narodí zhruba každé 4. až 5. dítě, v USA dokonce každé třetí. A podle odborníků se bude podíl nadále zvyšovat, především kvůli tomu, že se u žen kvůli vzpřímenému postoji zmenšuje tzv. pánevní vchod, až budou přirozené porody v podstatě vzácností. Světová zdravotnická organizace přitom jako ideální podíl takto narozených dětí vidí maximálně okolo 15 procent. „K císařskému řezu by se mělo přistupovat pouze v případě závažných zdravotních důvodů,“ uvádí zpráva WHO z dubna 2015.

Rozhodnutí pro císařský řez neboli sekci přitom může mít na zdraví dítěte dalekosáhlý vliv. Vědci například zjistili, že takové miminko má do budoucna vyšší riziko rozvoje autoimunitního onemocnění, astmatu, alergie nebo obezity. Právě proto tolik lidí uvěřilo, že průchod porodními cestami není tak úplně od věci, a rodiče začali hledat řešení.

Mikrobiolog: Potírání je zbytečné a nebezpečné

Jenže vaginální osidlování, jak se nová móda nazývá, je pro porodníky a neonatology poměrně kontroverzní téma. Někteří dokonce mluví o zbytečném risku, protože pokud mamince lékaři včas nediagnostikují například bakterie streptokoka, chlamydie nebo herpes, může se snadno nakazit i miminko a může mu jít dokonce o život.

„Při ‚normálním‘ porodu se na miminko dostane fyziologická flóra pochvy, což u zdravé ženy představují hlavně mikroorganismy rodu Lactobacillus. Ty se však ve velmi krátké době dostaví i u novorozence po císařském řezu, protože jsou běžně přítomné v zevním prostředí,“ popisuje mikrobiolog Karel Mencl z Pardubické nemocnice. Lactobacily pomáhají při trávení, takže je jejich cílem střevo. V řádu hodin a dnů se k nim přidávají i další potřebné mikroorganismy běžně přítomné v lidském zažívacím traktu.

„V době po porodu novorozence osidlují také mikroorganismy z povrchu kůže a sliznice horních cest dýchacích – nejprve od matky a následně od dalších členů rodiny. Takže je mnohem důležitější než porod přirozenou cestou, aby miminko hned od porodu zůstalo v těsném kontaktu s matkou a osídlily ho tak ‚rodinné‘ – fyziologické mikroorganismy. Ty utvoří na sliznicích dutiny ústní, horních cest dýchacích a zažívacího traktu přirozenou mechanickou i biologickou bariéru bránící vstupu patogenů. Zároveň jsou tito ‚hodní‘ mikrobi velkým stimulujícím podnětem pro správné vyzrávání imunitního systému,“ dodává Mencl.

Nejlepší je kojit

Mnohem důležitější a prospěšnější je podle mikrobiologa kojení. „Kromě vyváženého poměru výživy s sebou přináší i ochranu sliznic od dutiny ústní až po střevo v podobě imunoglobulinu G, částečně imunoglobulinu A a řady buněk schopných pohltit a zlikvidovat nežádoucí mikroby,“ vysvětluje.

Existují studie, které prokazují pozitivní vliv délky kojení na vývoj a zdravotní stav dítěte. Kojené děti vykazují i v pozdějším věku vyšší odolnost proti běžným infekčním chorobám, zvláště virózám respiračního traktu. Minimální délka kojení by měla být tři měsíce, optimum je šest měsíců, velká výhoda pak jeden rok.

Ostatně co se týče vaginálního osidlování, poukazují odborníci také na dosud nedostatečná data týkající se imunity dětí narozených přirozeně a císařským řezem. Existuje totiž jen jedna relevantní studie, takže dokud se neobjeví další, nebudou praxi sami doporučovat. Místo toho všichni zmiňují právě význam kojení a eliminaci podávání antibiotik, pokud to není nezbytně nutné. To je podle lékařů důležitější než potírat novorozence sekretem.

Anna Dvořáková