Mezi dvěma muži jsem se rozhodovala naposledy v sedmi letech, tvrdí Sabina Laurinová alias Mery
Sabina Laurinová jako Mery Zdroj: FTV Prima
Úspěšnou českou herečku Sabinu Laurinovou můžete už několik let vídat na obrazovkách FTV Prima v Modrém kódu. Objeví se taky v navazujícím seriálu Sestřičky Modrý kód, který od 29. srpna můžete na Primě sledovat každé pondělí a středu ve 20.15. A Představitelka vrchní sestry Mery nám prozradila, kam se její postava posune, zda by ona sama dokázala zachránit lidský život a jak zvládala výchovu svých dvou dcer.
- Můžete nám aspoň částečně prozradit, kam se vaše postava v seriálu Sestřičky Modrý kód posune?
Nechci prozrazovat příliš, protože pro diváky je samozřejmě důležité to překvapení. Ovšem v momentě, kdy Mery zažívá po čtyřech letech v Modrém kódu nový začátek klidnějšího života, do Rubavy vtrhne rozbuška. A tím bych to ukončila.
- Vy už v Modrém kódu hrajete několik let. Přinesla vám vaše role i nějaké medicinské vzdělání? Dokázala byste zachránit lidský život?
Určitě mě to v dobrém slova smyslu poznamenalo, protože jsem se dozvěděla spoustu informací. Na druhou stranu si myslím, že nejsem úplný praktik. Sebe a své děti léčím takovým tím normálním babským citem, pokud je ale potřeba opravdu vyhledat péči, vyhledám ji. Můžu poradit, ale určitě bych si netroufla nikoho odborně léčit.
Sabina Laurinová v seriálu Sestřičky Modrý kód 2 Zdroj: FTV Prima
- S jakými typy lidí se vám na place nejlépe spolupracuje?
Určitě s lidmi, kterým nechybí humor, protože ten je ve vypjatém akčním stylu natáčení hrozně důležitý. Potřebuju ve svém okolí lidi, v jejichž společnosti se cítím uvolněně a příjemně, a to jak v soukromí, tak v práci. A protože já jsem velmi temperamentní prvek, mám kolem sebe obecně ráda i klidnější a systematické osoby.
- Vy jste to na začátku rozhovoru nechtěla prozrazovat, ale v Sestřičkách se objeví vaše bývalá seriálová láska, kterou hraje Marek Němec, a vy jako Mery se budete muset rozhodovat mezi dvěma muži. Zažila jste podobnou situaci i v reálném životě?
Takovou situaci jsem naposledy zažila, možná když mi bylo sedm. (smích) Tehdy za mnou jezdili dva kluci na rozvrzané koloběžce, jeden blonďák, jeden tmavovlasý, a předváděli se přede mnou, já zase před nimi. Vzájemně jsme se namlouvali a já jsem opravdu nevěděla, který se mi líbí víc. Později jsem ale v životě vždycky měla ta období daná a jasná. Když jsem se zamilovala, byla jsem stálá, až skoro konzervativní, takže jsem se naštěstí k takovému rozhodování nemusela upínat. Něco nového přišlo, až když to předchozí skončilo. Neocitala jsem se tedy v mlýnských kolech, naposledy v těch sedmi letech.
- A zvítězil tehdy rozum, nebo cit?
Mám pocit, že jsem se tehdy vůbec nedokázala rozhodnout, takže už jsem je přestala bavit. (smích)
Sabina Laurinová v seriálu Sestřičky Modrý kód 1 Zdroj: FTV Prima
- Své děti jste vychovávala poměrně samostatně. Jak těžké bylo najít balanc mezi prací a časem na rodinu?
Každá zaměstnaná žena jakékoliv profese s tímto bojuje a chce co nejlépe dělat svou práci a zároveň být co nejlepší matkou. Kdybych přemýšlela nad tím, kdy je pro mě jako herečku nejlepší čas na děti, asi bych je neměla nikdy. Pro mě je osobní život prioritní po všech stránkách. To, že se mi podařilo skloubit práci s osobním životem, je taky velká zásluha mých rodičů. Hlídání bylo vždycky potřeba, a právě díky jejich pomoci jsem se mohla věnovat rozjeté profesní kariéře, jinak bych musela práci hodně omezit. Vždycky jsem se ale snažila vyblokovat si na své děti maximum času, ať už bylo léto, nebo jiné prázdniny, přes to u mě vlak nejel a dokázala jsem se i omluvit v práci.
- Takže nepatříte mezi matky, které trpěly pocity viny, že dětem nevěnují dostatek času?
Člověk celý život trpí pocity, jestli se jim mohl věnovat více, nebo ne. Moje děti jsou ale naštěstí spokojené a doufám, že dobře vychované, takže asi nebylo jiného východiska. Na druhou stranu je pravda, že kdybych byla doma a byla nespokojená kvůli nedostatku seberealizace, třeba bych ani nebyla tak příjemná maminka. Navíc i ty děti si někdy musejí od rodičů odpočinout, je to vzájemné. (smích)
Sabina Laurinová se svými dcerami Valentýnou (vlevo) a Majou (uprostřed)
- Vaše starší dcera pomalu ale jistě vylétává z hnízda. Jak tuto fázi prožíváte?
Nezbývá mi nic jiného než to brát jako přirozenou věc. Vždycky si vzpomenu na své rodiče. Když jsem se osamostatnila a oznámila jim, že odcházím bydlet se svým chlapcem, pamatuju si, že byli hodně zaskočení a zklamaní, ale nezbylo jim než mi uvolnit křídla. Všechny pocity rodičů celkově člověk pochopí až tehdy, když je sám zažije. Například věčný strach, v kolik dítě přijde domů, ten už zůstane napořád. Člověk se s tím ale musí smířit.
Autor článku
Kristýna Šťastná
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
