Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.

Z deníku koučky: Kompromis a tolerance ve vztahu

Jak se k různým životním situacím staví koučka s dlouholetou praxí v oblasti psychologie a psychoterapie Šárka Vávrová? Nahlédněte do jejího zápisníčku!
Vydáno: 20.06.2015, Anna Kopečková
Pokud chcete žít ve vztahu, budete se muset s některými chybami partnera vyrovnat
Pokud chcete žít ve vztahu, budete se muset s některými chybami partnera vyrovnat Autor: Thinkstock
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Jako mladí jsme si přísahali, že nebudeme ve vztahu přistupovat na žádný kompromis. Postupem času se vše mění. Jak se mění s věkem názor na toleranci a kompromis ve vztahu? Přístup k partnerství je spojen s výchovou, osobnostními rysy, ale také postupně prochází vývojem, a tak máme jiný přístup k partnerství ve dvaceti letech a jiný ve čtyřiceti. Co tolerujeme jako dvacetiletí a co ve čtyřiceti?

„Všechno, nebo nic“ je většinou heslo mladých lidí, kteří vstupují do vztahu. Nechtějí připouštět žádný kompromis. Srovnání s rodiči a jejich mírou tolerance je pro mladé lidi nepochopitelné. Jak mohou tolerovat určité vlastnosti toho druhého partnera? To oni přece nikdy tolerovat nebudou! Časem, jak člověk získává zkušenosti, mění se i jeho představa o partnerství a toleranci. Postupně opouštíme představy o ideálním partnerovi a ideálním partnerství a začínáme být více realističtí. V mládí se řídíme podle romantických přání a představ a věříme, že takového partnera najdeme. Po prvních vztazích, které nám nevyšly, si stále myslíme, že ideální partner existuje. Postupem času však zjišťujeme, že některé požadavky jsou nereálné a začneme slevovat.

I v tom nejšťastnějším vztahu přijdou problémy. Jde o to je ustát a umět spolu zestárnout

Patent na šťastný vztah: Známe ho od babiček!

 

V nedávné době se mi svěřila moje kamarádka, že je v partnerství nešťastná. Je se svým partnerem asi dva roky a má obavy z toho, že začíná ztrácet o svého partnera zájem. Překvapuje ji skutečnost, že se z jejich vztahu vytratila romantika a její partner ji občas zaskočí chováním, které ona nedokáže tolerovat. Probraly jsme spolu míru tolerance a co znamená zralý vztah. Moje kamarádka byla především zoufalá ze svého postoje k partnerství a z toho, že ve vztahu nejspíše hledá něco, co jí partner nemůže nabídnout. Svého partnera si na začátku idealizuje a po odeznění zamilovanosti není schopna chyby partnera akceptovat.

V jejím případě však nešlo o to, že by nedokázala tolerovat chyby a chování svého partnera a dojít postupně ke zralému vztahu. Její problém byl ve výběru partnera. Volila vždy partnery, které nějakým způsobem převyšovala. Většinou se jednalo o intelektuální úroveň, a tak jí po čase přestal její partner stačit. Ona pracuje neustále na svém seberozvoji a vzdělání, tak se i jejich vzájemná odlišnost zvětšuje. V jejím případě nejde o míru tolerance nebo nereálné představy o partnerovi. Ona musí najít dostatek sebedůvěry a najít si partnera, který bude na stejné úrovni jako je ona!

Kdy má cenu zachránit vztah?

Kdy je záchrana vztahu jen ztrátou času?

 

Od Itálie ke stabilitě a toleranci

Ve dvaceti prožíváme partnerství plné vášně, romantiky, majetnických sklonů a žárlivých scén, nezávazného sexu, velkých zvratů a také rozchodů. Po třicátém roce však začne klesat touha po romantické zamilovanosti a začneme hledat ve vztahu stabilitu a zázemí. Sníží se i potřeba nezávislého sexu a tím i sexuálních vztahů. Nejedná se však o to, že bychom rezignovali na lásku a vnímali vztah pouze jako přátelství a společné bydlení. Mění se však pohled na ideálního partnera a začínáme některé jeho vlastnosti tolerovat. Ve zralejších vztazích už máme jiné představy o partnerovi a celkově o vztahu. Po odeznění první zamilovanosti se začínáme vyrovnávat s chybami toho druhého a jsme tolerantnější, máme i menší nároky na partnera. Což neznamená, že partnerovi vše tolerujeme, ale nad některými věcmi už máme nadhled a nerozčílí nás tak jako ve dvaceti letech.

Často se stává, že se lidé rozvedou ještě v mladém věku a po letech jeden z partnerů vzpomíná na své první manželství a uvědomuje si, že by ho už partner tolik nerozčiloval a možná se svojí mírou tolerance, kterou už má v určitém věku, by se s ním nerozvedl. Zralejší partneři už hledají více klid, než „italskou domácnost“ plnou hádek, rozbíjení nádobí a třískání dveří.

Jaké si to na začátku uděláte, takové to budete mít

Z deníku koučky: Partnerství jako kompromis!

 

Romantika bez kompromisů? Na to zapomeňte

Ve zralém partnerství se o sebe dva lidi zajímají. Komunikují spolu a snaží se být tolerantní a najít kompromis. Oba partneři respektují odlišnosti toho druhého, jsou shovívavější k chybám svého partnera a především vztah je více zaměřen na osobní svobodu. Respektují toho druhého a jeho práva i povinnosti. Neznamená to však ztrátu zodpovědnosti vůči druhému partnerovi. Představy o velké romantické lásce bez tolerance a kompromisů jsou většinou znakem nezralosti. Romantika ve vztahu být zastoupena může, ale vše je spojeno s reálnou představou o druhém partnerovi.

Co si ve vztahu uvědomit?

Pokud hledáte dokonalého partnera, který bude odpovídat vašim přesným představám, musíte se smířit s tím, že takového partnera nenajdete. Nikdo nemůže dokonale odpovídat vašim představám, ale může mít podobné názory na život jako vy a vyznávat stejné hodnoty. Kompromis vám pomůže uvědomit si, co je pro vás důležité a co dokážete prominout.

Netrvejte vždy na svém. Nejdříve si promyslete i druhý pohled vašeho partnera. Podívejte se na vše z nadhledu a zjistíte, že vše může být i jinak.

Snažte se přijmout realitu a podívejte se na partnera bez idealistických představ. Vždyť i vy máte své chyby, a přesto vás váš partner miluje.

Nebojte se přiznat si, že jste neměli pravdu, a partnerovi se omluvte. Přiznat chybu a omluvit se je znakem zralého člověka.

Tolerance vede k prohloubení partnerské intimity a důvěry, a tak i k větší stabilitě vztahu. Život takových partnerů je provázen větší pohodou a láskou.

 

Vážení, přehnané nároky na partnera můžou váš vztah zadusit. Neochota ke kompromisům a neschopnost ustoupit ze svého stanoviska je známkou nezralosti. Buďte více tolerantní, ale ne natolik, abyste žili život toho druhého a vše mu podřídili. Jen rozumná dávka tolerance a kompromisu může vztah posouvat dopředu a posílit partnerské pouto.

Přeji vám tu správnou dávku tolerance do vašeho vztahu. Tak, aby posílila vaši vzájemnou lásku.

Vaše Šárka

Šárka Vávrová nová Foto:

Šárka Vávrová, foto Robert Tichý pro časopis Moje psychologie

Článek je zařazen v: manželství, tolerance, kompromis, partnerský vztah
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama