Syn Vladimíra Menšíka více obdivuje jeho vážné role. Byl nesmírně citově založený, říká
Jan Menšík, syn herce Vladimíra Menšíka
Jan Menšík na první pohled svého tatínka rozhodně nezapře. Legendárnímu herci a komikovi Vladimíru Menšíkovi totiž jako by z oka vypadl. Jak ale sám přiznává, do této podoby postupem věku spíše „dozrává“ a vždy tomu tak nebylo. Jak na svého slavného otce vzpomíná, kolik času strávil jako malý na natáčení a jaký má vztah s nevlastními sourozenci z Menšíkova prvního manželství? O tom všem promluvil v dalším díle podcastu Známí známých.
Syn Vladimíra Menšíka Jan si na slova o tom, jak se otci neskutečně podobá, dle svých slov stále zvyká. „Teď to slýchám častěji a častěji. Geny se nezapřou. Vždycky jsem ale měl pocit, že tátovi je více podobný nevlastní bratr Petr, ale prý se to proměňuje a jsem mu postupem času čím dál více podobný spíše já,“ okomentoval svou neuvěřitelnou podobu na tatínka.
Nikoho zřejmě nepřekvapí, že se Jan Menšík rovněž pohybuje ve filmové branži. Prakticky v ní totiž vyrůstal. „Na natáčení jsem s tátou chodil už od pěti, šesti let. Bral mě s sebou, aby ulevil mamince, která se už tehdy starala o mladší sestru. On už měl určité renomé, takže jsem v té době měl ve štábech spoustu tetiček a strýčků, kteří se o mě různě starali, když byl táta před kamerou,“ popsal Menšík atmosféru, v které vyrůstal a díky níž se velmi brzy rozhodl, co chce v životě dělat.
Hercem se Jan stát nemohl, bojuje s vadou řeči
„Od střední školy jsem věděl, že se budu chtít dostat k nějaké filmové profesi. Na FAMU to nevyšlo, pak přišla vojna a pak jsem musel začít úplně od píky ve Filmových studiích Barrandov,“ popsal svou spletitou cestu ke kinematografii Menšík, který se tak žádné protekce vzhledem k tomu, kdo byl jeho otec, rozhodně nedočkal. „Od nějakého hlídače vzadu za záběrem, aby tam nikdo třeba nevešel, jsem si to prošel až k pomocné režii,“ zavzpomínal na svůj kariérní růst.
Původně si myslel i na herectví, ale tomu učinila stopku jeho vada řeči. „Moje volba byla velice ovlivněna tím, že od malička bojuji s vadou řeči, s kterou se herectví dělat nedá. Zkoušel jsem to napravit i skrz logopedii, ale marně a v době, kdy jsem já vyrůstal, tak zkrátka herecká studia s vadou řeči nepřipadala v úvahu. Takže ta volba byla jednoznačná, hercem být nemůžu, budu za kamerou,“ vysvětlil syn legendárního herce a dodal, že už za sebou i přesto v poslední době pár velmi malých rolí má: „V posledních několika filmech se stalo, že jsem dostal od režisérů malinkou roličku, což je pro mě pocta.“
Vybrat z nepřeberného množství scének, vystoupení a rolí svého tatínka tu, kterou má nejradši, Jan nesvede. „Miluji jeho monology, vyprávění, scénky s Jiřinou Bohdalovou a všechny ty komické scénky. Když jsem ale poprvé viděl scény, ve kterých přestoupil na druhou stranu a začal hrát dramatické postavy… tam je něco, co mě upoutává daleko více,“ přiznal Menšík. „Zmíním třeba Všechny dobré rodáky. Ty jsem viděl až po revoluci v dospělém věku, a to bylo pro mě zjevení, udělal jsem jenom: Wow,“ dodal s tím, že v charakterních rolích to byl více táta, jak ho znal z domova.
Jako táta byl Menšík skvělý, vzpomíná syn Jan
Kvůli úspěšné kariéře a neovladatelnému workoholismu si Vladimíra Menšíka jeho děti příliš neužily, byť Jan na jeho výchovu vzpomíná jen v dobrém. „Jako táta byl skvělý. Kvůli svému povolání měl těžkou pozici, protože na nás neměl moc času. Ale ten čas, který měl, se nám věnoval neuvěřitelným způsobem. Jeho způsob výchovy byl velice minimalistický, ale zároveň účinný,“ popsal. Populární herec a komik prý dokázal skvěle skloubit také vztahy obou svých rodin z prvního a druhého manželství.
„Naše vztahy byly nadstandardní. Když jel za svou rodinou do Brna, bral nás vždy s sebou. Takže jeho bývalá žena pro nás byla teta, jezdili jsme i s dětmi z prvního manželství na společné dovolené a brali jsme je jako normální sourozence, žádné nevlastní vlastní,“ vzpomínal Jan dál na dětství. „Takže jemu se podařila neuvěřitelná věc, že nás dal dohromady úplně všechny. A s nevlastním bráchou Petrem jsem ve styku dodnes,“ dodal.
Tatínka si dodnes Jan váží také proto, jak skvělý, ale zároveň neútočný a pozitivní jeho humor dokázal být. „Otec byl nesmírně citově založený člověk. Jeho vyprávění vždy vycházelo z těch nejbližších, a i když na nás hledal komické momenty a situace, vždycky to nakonec obrátil v laskavost, protože ctil lásku a nechtěl zraňovat ani ubližovat,“ uvedl jeho syn s tím, že dle jeho názoru je dnešní humor někdy dělaný až příliš na sílu. „Byl to strašně vřelý člověk. Nebyl z lidí, kteří by byli schopni nenávidět nebo ubližovat,“ uzavřel Jan Menšík.
Celý rozhovor s Janem Menšíkem v podcastu Známí známých si můžete pustit v úvodu článku.
Nevlastní bratr Jana Menšíka Petr Menšík byl před lety hostem Show Jana Krause: