Tomáš Magnusek kvůli své vášni vybral rodinné úspory. Místo domu vznikl film, říká
Style - Magnusek a jeho dílo
Životní příběh herce, režiséra a producenta Tomáše Magnuska, který 7. července slaví 40. narozeniny, by vydal na román. Od svých dvaadvaceti let díky své sociální službě pomáhá lidem, kteří se o sebe nedokáží postarat. Kromě toho si splnil svůj sen, točit filmy s hereckými hvězdami v seniorském věku. Původním povoláním je přitom učitel.
Jak se z vystudovaného učitele stane filmař?
Ta cesta byla trnitá. V roce 2002, tedy před více než dvaceti lety, jsem založil sociální službu, která zajišťuje i osobní asistenci. Mám ji dodnes. Za uživateli jezdíme domů, zajišťujeme různé úkony, pomáháme s hygienou, podáváme stravu a tak dále. Za tu dobu jsme pomohli stovkám rodin. Je to práce, která má největší smysl. K seniorům chovám odjakživa velkou úctu, stejně tak jako k hereckým bardům. Mým snem s nimi bylo natočit film. Jednoho dne jsem se rozhodl, že vyberu stavební spoření, manželce jsem to ani neřekl. Místo toho, abych postavil dům, natočil jsem film Pamětnice. Přestože nebyl úspěšný, neodradilo mě to a natočil jsem další, Bastardi. Na ně už si do kin diváci cestu našli a pak už se to rozjelo.
Jak těžké bylo pro neznámého, začínajícího filmaře získat herecké hvězdy? Ve vašich filmech si jich zahrála celá řada...
Podařilo se mi získat jejich důvěru. Můj první natáčecí den byl se Zitou Kabátovou, pro ni to byl bohužel její poslední natáčecí den v jejím životě. Neuvěřitelné setkání. Stejně tak s Libuší Švormovou, Stanislavem Zindulkou... Hodně mě naučil Jan Tříska, velmi mě obohatil Petr Nárožný. Mojí srdeční záležitostí byli Josef Abrhám a jeho žena Libuška Šafránková, měl jsem je opravdu velmi rád. Nerad bych na někoho zapomněl. Všichni byli úžasní a pro mě bylo zážitkem a ctí s nimi pracovat. Z každého setkání jsem si něco odnesl. Řada osobností jde se mnou dlouhodobě z projektu do projektu. Například Jiří Krampol nebo Jan Přeučil se svojí skvělou manželkou Evou Hruškovou.
Máte s nimi nějakou veselou historku z natáčení?
Je jich mnoho... U Bastardů nikdy nezapomenu na scénu, kterou jsem ve skutečné věznici točil s Janem Třískou. Procházeli jsme se tam a on se mě ptal, co jsem dělal předtím, než jsem se stal filmařem. Odpověděl jsem mu, že jsem byl učitel a že si myslím, že jsem byl dobrý učitel. V tom momentu na mě několik vězňů začalo pokřikovat: ‚Jé, pane učiteli, dobrý den!‘ Prošli jsme o kousek dál, kde na vězeňském hřišti hráli další z nich basket. Z jejich hloučku vylezl další můj bývalý žák a řekl: ‚Dobrý den pane učiteli! My jsme tady skoro všichni z vaši třídy!‘ V tu chvíli na mě pan Tříska podíval a zeptal se: ‚Co tomu říkáš teď, když vidíš plody své práce?‘
Čtěte také: Eliška Balzerová natočila nahou scénu, i když nechtěla. Karel Kachyňa mě podvedl, přiznala
Na filmech už se nepodílíte jako režisér a producent, ale pouze jako herec. Co vás k tomuto rozhodnutí vedlo?
Já jsem si všechny své filmy točil za své peníze. Nikdy jsem nežádal o žádný grant. Nechci, aby můj koníček platili lidé ze svých daní. Ale dělat producenta, režiséra, scenáristu je velmi náročné. Navíc jsem dospěl k tomu, že mě nejvíce baví hraní. Když mám dobré vedení, kvalitního režiséra, tak v tom dokáži nejvíc.
Na kolik peněz vás vaše filmy vyšly? Celovečerní filmy obvykle mívají rozpočty v řádech desítek milionů korun...
Například Kluci z hor, v němž ztvárnil hlavní roli Jiří Lábus s Martinem Dejdarem, vyšel na dva miliony korun.
Za poslední dobu jste výrazně zhubl. Můžete prozradit, kolik a jak se vám to podařilo?
Před čtyřmi lety jsem zhubl osmdesát kilogramů. Pak jsem během dalších dvou let přibral pětačtyřicet. Loni v červenci jsem vážil 145 kilo, teď mám 128. Nyní opět najíždím na dietní režim. Příští rok mě čeká natáčení filmu Když kukačka zakuká, což je o muži, který si přivydělává tím, že na zakázku vyrábí děti, takže musím zhubnout. Z vlastní zkušenosti doporučuji jediné, pohyb! Ten dá nejvíce. A pak přerušovaný půst. Šestnáct ku osmi. Tedy, že šestnáct hodin se postíte a osm hodin je časové okno, kdy se můžete najíst.
Jak oslavíte kulatiny?
Jak jsem zmiňoval, že mám sociální službu, tak potřebujeme služební auto do terénu. Protože já nic nepotřebuji a všechno mám, tak jsem vytvořil transparentní účet a každý, kdo mi chce něco dát, tak ho prosím, aby třeba stovkou, nebo dvěma raději přispěl tam.
Co vás v nejbližší době čeká?
Dotočil jsem vánoční pohádku režiséra Otakára Schmidta a Jany Studničkové Lucie a Mikuláš z kouzelné čtvrti a film Společně sami, na kterém jsem spolupracoval s režisérkou Gaby Sittovou. Je složen ze tří příběhů natočených podle skutečných událostí, které prožili mladí lidé v nejzranitelnějším věku. Nyní hraji ve filmu První hvězda, kde hraje mimo jiné také Daniela Kolářová, Stanislav Šárský nebo Michaela Badinková. A v září v mém rodném kraji na Náchodsku kandiduji do Senátu.
Mohlo by vás zajímat: Pavla Tomicová, Martin Zounar a další. Zhubli a jsou k nepoznání
Pro řadu slavných osobností, kteří se pokoušeli dostat do Senátu, výsledky skončily fiaskem. Jen namátkou: Petr Janda, Felix Slováček, Helena Růžičková, Martin Maxa... Neobáváte se, že dopadnete podobně?
Někteří slavní se rozhodli vstoupit do politiky bez jakékoliv zkušenosti, v podstatě přes noc... Já jsem už desátým rokem zastupitelem ve svém rodném městě v Náchodě, šest let radním města. Nekandiduji jako umělec, ale jako ředitel sodialní služby a této problematice se chci věnovat. Sociální služby se mohou týkat každého z nás, proto jsou velmi důležité.
V úvodním videu Tomáš Magnusek vysvětluje, proč si do svého projektu vybral herečku Reginu Rázlovou (video z roku 2014).
Yvetta Kornová se vdala. Pár oddával režisér Magnusek:
Autor článku
David Laštovka
David v rámci CNN Prima NEWS píše především o dění na domácí scéně. (david.lastovka@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
