Víte, co kupujete? Hnědý rohlík nemusí být celozrnný a kostka tuku není vždy máslo
Zkoumat každou potravinu a číst titěrné štítky se složením není nutné, obzvlášť pokud vás to nezajímá a nebaví. Základní přehled se ale hodí, můžete ušetřit nemalé peníze a hlavně si domů odnesete opravdu to, za co jste zaplatit chtěli. Toto jsou čtyři druhy potravin, které vás mohou zmást.
Nebudeme spekulovat o tom, co je a není zdravé nebo kolik bychom čeho měli sníst. Mimochodem, většina odborníků na výživu a zastánců racionálního stravování se shodne na tom, že zdravé a nezdravé jídlo neexistuje, ale záleží spíš na množství. Pojďme se přesto podívat na potraviny, jejichž vzhled nebo obaly mohou být zavádějící. Protože když si chcete koupit celozrnný rohlík, neměli byste zkrátka odcházet s jeho „napodobeninou“, která vás navíc mnohdy vyjde na podobné množství peněz.
Mohlo by vás zajímat: Jarní detox odlehčí jen vaši peněženku. Organismus nečeká na výplach slanou vodou
1. Celozrnné pečivo
Jestli je pečivo opravdu celozrnné, bohužel nemusíte pouhým okem vůbec rozpoznat. Ani tmavá barva nezaručuje, že pro jeho výrobu bylo opravdu použito 80 % mouky z celých zrn (z celkového poměru použitých mouk). Pečivo se totiž často dobarvuje – karamelem, melasou, praženým ječmenem a dalšími – aby vypadalo lákavěji. Ani označení vícezrnné nebo cereální není to, co hledáte. Skutečně celozrnné pečivo bývá často dražší a především má toto označení přímo v názvu. Hledejte tedy slovo „celozrnné“ na etiketě u balených výrobků nebo na štítku s názvem u pultu s čerstvým pečivem.
Proč bývá tak vyzdvihováno právě celozrnné pečivo? Jak název napovídá, zrno na mouku bylo semleto celé, tedy i s otrubami a klíčkem, kde je obsaženo nejvíc zdraví prospěšných látek a vlákniny. Rozhodně to ale neznamená, že byste měli jíst jen celozrnné pečivo a žádné jiné. I další druhy mohou obsahovat hodně vlákniny. Mimoto i takový bílý rohlík může být součástí vašeho zdravého jídelníčku, když si ho dáte občas.
Pečivo rozhodně může být součástí zdravého jídelníčku:
2. Máslo
Podobně jako u slova „celozrnný“, také ke slovu „máslo“ patří určitá legislativní pravidla. Připouští se jen pro výrobky, které jsou výhradně z mléčného tuku – toho musí mít minimálně 80 % (ale méně než 90 %), vody může máslo obsahovat maximálně 16 %. Pozor si dejte na tuky s „máslovou příchutí“ nebo jakékoliv jinak označené výrobky, které klidně mohou mít i typický tvar kostky a obal s obrázkem krav nebo hoblinou másla. Pokud jsou do másla přidané rostlinné tuky, už nesmí být použito označení „máslo“, ale „směsný tuk“.
Ani rostlinné margaríny nejsou vždy špatné, naopak už výrobci dokážou nabídnout takové, které mohou být z výživového hlediska vhodnější než máslo. Zde už se ale vyplatí číst složení, abyste zjistili, co výrobek obsahuje. Na rozdíl od másla totiž například u směsných tuků neplatí zákaz v používání přídatných látek („éček“). Obsahují vyšší podíl vody, a tak je potřeba využít různé stabilizátory, emulgátory či antioxidanty – opět nemusí jít o jednostranně špatné látky, ale záleží na vás, jaký výrobek chcete. Je dobré také myslet na to, že při využití v kuchyni a při pečení se různé druhy tuku chovají jinak – někdy je lepší rostlinný tuk, jindy pravé máslo.
3. Výrobky bez cukru
Označení bez přidaného cukru je pro mnoho lidí lákavé. Většina z nás totiž tuší, že bychom měli jíst cukru méně. Potraviny s tímto nápisem ale často nějaký cukr obsahují, přestože výrobce žádný nepřidával. Například v marmeládách je vysoké množství cukru přirozeně se vyskytujícího v ovoci. Nepřidat cukr také neznamená nepřisladit – výrobce může přislazovat sušeným ovocem, různými sirupy, jablečným koncentrátem a podobně. Přestože ve složení vypadají lépe než zavrhovaný bílý cukr (myšleno konkrétně sacharóza složená z glukózy a fruktózy), jejich složení je téměř totožné – spousta glukózy a fruktózy.
Tip: Pokud chcete zjistit, co může za sladkou chuť výrobku, když v něm není cukr, podívejte se na složení. Ve výpisu ingrediencí zjistíte, jaké sladidlo obsahuje, v tabulce energetických hodnot pak vyčtete, kolik má „kalorií“.
4. High protein výrobky
Možná vás překvapí, že mnoho mléčných výrobků, například jogurtů, s označením high protein obsahuje okolo 11 g bílkovin na 100 g výrobku. Tedy stejně jako běžný skyr nebo řecký jogurt bez této „nálepky“. I proto se vyplatí číst složení a produkty porovnávat, můžete díky tomu i výrazně ušetřit – není totiž výjimkou, že ty s označením „high protein“ jsou o dost dražší. A nejde jen o mléčné výrobky, ale i o různé tyčinky nebo proteinové drinky. Platí zde zkrátka pravidlo důvěřuj, ale prověřuj. Protože na rozdíl od celozrnného pečiva či másla pro toto označení nejsou nastavena pravidla. Vzhledem k tomu, že potřeba bílkovin je pro každého člověka individuální a také jich každý svou běžnou stravou přijmeme různé množství, neměl by to být výrobce, kdo určí, jestli zrovna jeho výrobek je pro vás zdrojem „vysokého množství proteinu“.
Zdroj: autorský článek (autorka je Ing. v oboru výživa a potraviny)
Další zdroje: ferpotravina.cz, zakonyprolidi.cz
Autor článku
Marie Makovská
Autorka se věnuje především tématům zaměřeným na životní styl, je certifikovanou trenérkou a Ing. v oboru Výživa a potraviny. V letech 2020–2022 působila jako šéfredaktorka časopisu Dieta.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
