Cajthamlová o nové studii: Obézní pacienti mají o 48 % vyšší šanci, že na koronavirus zemřou
Více než třetina Čechů trpí obezitou, a je tak ohrožena víc, než lidé se zdravou váhou. Obézní pacienti s koronavirem mají o 113 % vyšší šanci, že budou hospitalizováni v nemocnici a o 48 % vyšší šanci, že na koronavirus zemřou. Vyplývá to ze srovnání nejnovějších studií, které zkoumaly vztah jedinců s obezitou k onemocnění COVID-19 u 400 tisíc pacientů z Evropy, Asie i Ameriky. Výsledky výzkumu okomentovala doktorka Cajthamlová.
Doktorka Kateřina Cajthamlová v pořadu 360⁰ Pavlíny Wolfové odborně okomentovala převratný výzkum Společnosti všeobecného lékařství ze Severní Karolíny, která prošla 75 studií provedených na čtyřech stech tisících pacientů z Evropy, Asie i Ameriky. Kateřina Cajthamlová upozorňuje na to, že vědci zde mluví o obezitě, která je komplikovaná metabolickými faktory. „75 metastudií se zabývalo pacienty s BMI větším než 30, plus to byli lidé s metabolickým syndromem, to znamená velký objem poruchy metabolismu cukru, tuku a zvýšený krevní tlak,“ vysvětlila studii pro diváky CNN.
Podle ní zvýšená glykémie zhoršuje oxidaci buněk, zvýšený cholesterol zase favorizuje RNA viry, ty se snáze replikují v organismu, snáze napadají buňky a snáze se v organismu množí. Obézní člověk má v tukové tkáni nahromaděny imunitní buňky, které zhoršují jeho možnost bránit se infekcím.
Starost o lidská střeva jako klíč?
Imunita, která se v 70 % tvoří ve střevech, má v boji proti koronaviru zásadní vliv. O tom mluví i mikrobiolog Petr Ryšávka v rozhovoru pro Prima Ženy. Starost o dobrou funkci naší mikroflóry nebo-li mikrobiomu tak může být zcela klíčová.
„Když se podíváte na obézního člověka, tak v naprosté většině případů má mikrobiom v nepořádku, navíc ten člověk trpí syndromem propustného střeva, to znamená, že bakteriální složky pronikají v mírném množství do krevního řečiště a vyvolávají u člověka systémový zánět. To v principu znamená, že u tohoto člověka není dostatečně regulovaný imunitní systém. Když tedy dostane takový člověk nějakou infekci, například COVID-19, tak se tento neregulovaný systém může „zbláznit“ a může reagovat velmi intenzivně, velmi přehnaně. Imunitní systém pak neničí jen tu poškozenou tkáň, ale i tu zdravou,“ vysvětluje vysoká čísla hospitalizovaných pacientů s obezitou. Ryšávka dodává, že v Číně se pracuje v rámci léčby koronaviru i s probiotiky, kulturami mikroskopických organismů, které mají vliv na imunitu a zneškodňují patogenní bakterie.
Obezita jako epidemie
Lékaři už dlouhodobě upozorňují na to, že obezita je daleko větší problém, než si chceme připustit, a pandemie koronaviru to jen dokazuje. „Výsledky metaanalýzy 75 studií provedené týmem prof. Popkina z univerzity v Severní Karolíně jsou alarmující a v určitém smyslu převratné. Obezita je odborníky i laiky většinou vnímána jako nemoc, u které se metabolické komplikace typu cukrovky, vysokého krevního tlaku či cholesterolu projeví až s odstupem let. Pacienti tak mají falešný pocit dostatku času pro změnu svého životního stylu,“ říká MUDr. Jozef Čupka, MPH, vedoucí Pracovní skupiny preventabilních onemocnění při Společnosti všeobecného lékařství.
Podle dalších studií publikovaných již v květnu 2020 se obézní pacienti potýkají s horším průběhem infekcí COVID-19 hned z několika důvodů. Obezita například omezuje plicní ventilaci, zhoršuje imunitní odpověď na virovou infekci a zvyšuje v organismu zánětlivé procesy. Velký obvod pasu a vysoká tělesná hmotnost také komplikují péči o pacienta v nemocnici – například zavedení plicní ventilace nebo i položení nemocného na břicho, aby se zvýšil objem jeho dechu. „Obézní lidé jsou také náchylnější k syndromu akutní respirační tísně, což je v současnosti hlavní příčina úmrtí pacientů na koronavirus,“ doplňuje MUDr. Čupka. Obézní jedince před koronavirem neochrání zřejmě ani vakcína, kterou se nyní snaží vyvinout vědci po celém světě. Jejich imunita totiž na očkování podle odhadů specialistů nezvládne správně zareagovat.