zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
zpět

Horoskop pro Vás každý týden

Stačí vybrat znamení a zadat Váš email. Jednou týdně vám zašleme horoskop pro vaše znamení.

reklama

návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

reklama

Zdravá střeva hrají významnou roli v boji proti koronaviru, vysvětluje mikrobiolog Petr Ryšávka

Petr Ryšávka
Autor: archiv Prima Petr Ryšávka
Petra Kloidová , Vydáno: 30.09.2020
Střevní bakterie se zásadně podílejí na zdraví a kvalitě našeho života. Molekulární biolog RNDr. Petr Ryšávka o druhém mozku, jak se střevnímu mikrobiomu říká, tvrdí, že může mít zásadní roli v době pandemie.

reklama

  • Proč se o našich střevech v poslední době mluví jako o druhém mozku?

Střevní mikrobiom v nadneseném slova smyslu můžeme brát jako druhý mozek, je to dáno tím, že ve střevech máme 1 až 1,5 kilogramů bakterií. A ty bakterie vylučují celou řadu látek, které působí na náš nervový systém. Jsou to látky typu některých hormonů jako například serotonin, který vyvolává pocity spokojenosti a štěstí, 95 procent serotoninu máme ve střevech. Bakterie ve střevech produkují celou řadu dalších látek, jako jsou endorfiny, takže bakterie jsou schopné nám vyvolávat pocity slasti a uspokojení. Dále tam najdete látky, které člověka naopak zklidňují nebo tlumí. Člověk, který má deprese, má i většinou i narušený mikrobiom. Dnes už se ví, že střevní bakterie dokážou ovlivňovat i naše pocity k tomu, na co máme chuť.

  • A zároveň jsou klíčovým faktorem pro naši imunitu.

Přesně tak, 70 procent imunity se nám vytváří ve střevě a je naprosto logické, že ten 1,5 kilogram bakteriální masy musí imunitní systém důmyslně regulovat. Když děláme analýzu mikrobiomu, tak už na první pohled vidíme, že když má člověk imunitní problémy, má narušený střevní mikrobiom. Zdravý střevní mikrobiom je správný krok k tomu, abychom měli dobře nastavený imunitní systém.

  • Zmiňoval jste i chutě, já jsem četla spoustu článků o tom, že správně nastavený mikrobiom může být zárukou i toho, že je člověk štíhlý. Je to pravda?

Je to pravda, mluví o tom světové studie, ale i my v naší laboratoři máme zanalyzováno přibližně deset tisíc vzorků štíhlých i obézních pacientů. Ty výsledky poukazují na to, že existuje velmi úzká spojitost mezi určitými bakteriálními skupinami a obezitou. Ve střevech existují bakterie, které jsou schopné z potravy vyždímat energii a předají tu energii našemu tělu. Takže, když se pak podíváme na mikrobiom obézního člověka, velmi často vidíme, že má větší počet právě těchto bakterií. My pacienta ani nemusíme vidět, ale podle těchto bakterií si můžeme tipnout, že je obézní nebo má dispozici k obezitě. Na druhou stranu existují bakterie, které jsou vůči nám šetrnější, pokud máme jejich počet v rozumné míře, dávají nám šanci být štíhlí.

Biolog Petr Ryšávka
Autor: archiv Prima Biolog Petr Ryšávka
  • V situaci pandemie se nabízí otázka, která s obezitou souvisí. Během první vlny koronaviru lékaři upozorňovali na to, že těžkým průběhem procházejí hlavně obézní muži středního věku. Může to mít něco společného?

Vidím v tom velmi úzkou souvislost. Evropa je velmi pozadu za Čínou, protože ona neřeší probiotika ve vztahu k prevenci nebo ke změně průběhu covidových infekcí. Když se podíváte na obézního člověka, tak v naprosté většině případů má mikrobiom v nepořádku, navíc ten člověk trpí syndromem propustného střeva, to znamená, že bakteriální složky pronikají v mírném množství do krevního řečiště a vyvolávají u člověka systémový zánět. To v principu znamená, že u tohoto člověka není dostatečně regulovaný imunitní systém. Když tedy dostane takový člověk nějakou infekci, například covid, tak se tento neregulovaný systém může „zbláznit“ a může reagovat velmi intenzivně, velmi přehnaně. Imunitní systém pak neničí jen tu poškozenou tkáň, ale i tu zdravou. Ten zásah do mikrobiomu a regulace imunitního systému skrze probiotickou suplementaci je docela zajímavý přístup a myslím si, že o tom ještě hodně uslyšíme.

  • Závěr je tedy takový, že by v této situaci měli lidé pečovat o svůj mikrobiom více?

Ano, výrazně více. Neříkám, že mikrobiom a probiotika zachrání populaci před covidem, ale jak už jsem řekl, vzhledem k tomu, že 70 % imunity máme ve střevě, tak když imunita ve střevě není správně nastavená, tak si zakládáme na problém. Když covid chytneme, imunitní systém zareaguje neadekvátně.

  • Často mluvíte o tzv. genocidě mikrobiomu, kam podle vás patří například nadužívání antibiotik, ale i třeba císařský řez. Jak císařský řez ovlivňuje imunitu dítěte?

Maminka při porodu předává část svých bakterií na dítě, předává bakterie z poševní i fekální mikroflóry. Tak to bylo statisíce let během celé evoluce a takto my částečně dědíme mikrobiom. Každý člověk si během dospívání ten mikrobiom sám nastavuje, ale ta primární zkušenost je důležitá, protože se vám během prvních třech let života nastavuje imunitní systém, dozrává nervový systém atd. Kvůli císařskému řezu ale maminka nedokáže své bakterie předat dítěti, tím pádem je to dítě kolonizováno uměle, v prostředí, v kterém se ocitlo. To znamená v prostředí lékaře a sestřičky u porodu, ale není kolonizováno mikroflórou matky, tím pádem je už ten start kolonizace nesprávný. Dnes už se ví, že děti narozené císařským řezem mají zvýšené riziko autoimunitních nemocí, alergií, astmatu nebo atopické dermatitidy…

  • Císařské řezy jsou časté, dá se dítěti pomoc při tvorbě imunity i jinak?

Řeší to už západní kliniky, některé kliniky dokonce už běžně. Když se dítě narodí císařským řezem, tak lékař vezme tampon a udělá stěr z poševní sliznice matky a tím tamponem to dítě normálně potře. Nechá přenést ty bakterie novou cestou, ale pořád jsou to bakterie matky.

  • Kromě mikrobiomu ve střevech, máme i mikrobiom dutiny ústní. Ten podle výzkumů dokáže ovlivnit kazivost zubů, záněty zubů, afty atd. Jsou to stejné bakterie, které máme ve střevech, nebo jsou jiné?

Mikrobiom dutiny ústní má svoje specifické bakterie. Bakterie střeva a dutiny ústní se každopádně částečně prolínají. V poslední době se ale ukazuje, že mikrobiom dutiny ústní je daleko důležitější, než jsme si mysleli. Už se ví, že existuje úzká spojitost mezi orálním mikrobiomem a kardiovaskulárním onemocněním, když se podíváte na člověka, který trpí aterosklerózou (kornatěním cév, pozn. red.), ve všech těch aterosklerotických plátech, to znamená v těch usazeninách, najdete DNA bakterií z dutiny ústní.

U rakoviny dutiny ústní, to je šestá nejčastější rakovina na světě, kdy onemocní až 300 000 lidí ročně, je spjata se sníženou hygienou dutiny ústní a chronickým zánětem, který je zase způsoben bakteriemi. Někteří lidé jsou kolonizováni druhy bakterií, které je chrání, ty bakterie pak zamezují množení bakterií, které způsobují nemoc. Když uděláme analýzu, tak se dá jednoduše porovnat, že tento člověk je chráněný a tento člověk není.

  • Vy se zabýváte individualizovanými probiotiky. Jak to funguje?

Dnešní svět je nastavený na univerzální výrobu, to znamená, že přijdete do lékárny, máte tam pět, šest typů probiotik, ale jsou to probiotika, která ve fabrikách valí ve velkém a nikdo neřeší, jestli danému člověku budou pasovat nebo ne. My v tomto ohledu máme úplně jiný přístup, protože víme, že každý člověk má svůj specifický mikrobiom. Takže nejprve uděláme analýzu mikrobiomu, podíváme se na složení bakteriální masy. Na základě této analýzy vyvíjíme mix těch probiotik konkrétně ušitý na míru pro daného člověka, což je naprostý unikát. Samozřejmě ten účinek probiotické směsi je pak úplně jinde. Máme tam spoustu pacientů, kteří mají nespecifické střevní záněty a využívají aplikace, které umí ukázat nejbližší toaletu, protože ji musí rychle použít. My těmto lidem dokážeme snížit frekvenci z pěti, osmi průjmů denně na jeden. Člověk pak může normálně fungovat a žít. Neříkám, že ta úspěšnost je 100procentní, to v žádném případě, ale ta účinnost se pohybuje okolo 70 až 80 procent. Tolik pacientů cítí výrazné zlepšení.

Gastroentorolog Marek Beneš jako host v Show Jana Krause

Zrychlit metabolismus už dokážeme i laserem, říká gastroenterolog Marek Beneš

reklama

Související témata: korona , jak posílit imunitu , boj proti koronaviru , Petr Ryšávka , mikrobiom , zdravá střeva , mikroflóra , prevence , Covid

reklama

Přečtěte si také

reklama