Mnoho lidí trápí střevní chřipka: Jak ji poznat a správně léčit?
Střevní chřipky se objevují nejvíc v létě. Mívají sice rychlý průběh, ale často dost drastický a nepříjemný. A i když jde o poměrně častou nemoc, spousta lidí neví, jak ji správně léčit.
I když se správně nazývá gastroenteritida, říká se jí střevní chřipka, protože má s tou zimní společné příznaky – únavu, někdy vysokou horečku, bolest kloubů a pochopitelně původce, virus. Ten si ale za svůj cíl nevybere respirační orgány, ale sliznici trávicí soustavy.
Obývák na záchodě
Střevní chřipka se objevuje do tří dnů od vzniku infekce a obvykle stejně tak trvá, může se ale protáhnout až na týden. Někdy mívá drastický průběh, úporné a vyčerpávající zvracení, průjmy, případně obojí. Nakažený si může v nadsázce vybrat mezi „běhavkou" nebo přestěhováním na záchod, tam totiž stráví nejvíc času. Ve vodnaté stolici lze kromě hlenů objevit i stopy krve. „Problém je, že podobný průběh mají poruchy zažívání způsobené různými typy salmonel a bakterií, zrádná a nebezpečná je hlavně Escherichia (E) coli," varuje gastrentorolog z pražského IKEMu MUDr. Marek Beneš. Původce bývá ve vodě z přírodních studánek, zanešených studní.
Síla kolektivu
Virové střevní chřipky se přenášejí i kontaktem ve větších kolektivech, na společenských akcích. Častá je nákaza tepelně málo zpracovaným jídlem, zanedbanou hygienou – například na stanovém táboře, kde děti pijí z jedné láhve, potoka, berou cizí příbory, nemyjí si ruce po návštěvě WC...
Kdy jít k lékaři
I když střevní chřipka není normálně nebezpečná, není radno ji podceňovat. Za nepříznivých okolností se mohou bakterie s toxiny dostat do krevního oběhu a vyvolat važné komplikace, v krajním případě i smrt! Pokud se ale neobjeví intenzivní bolesti břicha, není nutné jít k lékaři – až na malé děti. U nich bývá nutná hospitalizace kvůli nitrožilní výživě do těla. Dramatický průběh, obvykle bez vedlejších následků, může mít střevní chřipka také u seniorů, jejichž oslabený imunitní systém se s problémy hůř vypořádává.
Hodně pít, ale nehladovět
Důsledkem častého vyměšování je silná dehydratace, což znamená zvýšit příjem tekutin až na čtyřnásobek. Nejlépe nesycenými minerálkami či čajem z bylin (heřmánek, fenykl, máta). Čaje je dobré nesladit, pokud ano, tak hroznovým cukrem, lépe se vstřebává. „První den by se mělo jen pít po malých doušcích, poté zvolna přidávat lehce stravitelné pokrmy – suchary, rohlíky, strouhaná jablka, rozmačkané banány, suchou rýži, nemaštěnou bramborovou kaši. Není ovšem žádoucí hladovět, tělo potřebuje sílu, aby se s nemocí vypořádalo," radí Marek Beneš.
Kromě tekutin ztrácí tělo důležité stopové prvky a minerály. Osvědčené byliny jsou řepík, ostružinové či malinové listí (obsahuje tanin, má svíravý účinek na střevní sliznici, zadržuje tekutiny), sušený plod borůvky, červený květ jetele, dubová kůra či jitrocel blešníkový.
Uhlí ne!
U průjmu lidé automaticky sáhnou po lécích s dezinfekčními účinky typu Endiaron nebo živočišné uhlí. To je ovšem chyba, protože tyto léky nemají na viry způsobující střevní chřipku žádný účinek! Působí totiž podobně jako antibiotika proti bakteriální, nikoli virové nákaze. V případě střevní chiřpky může pomoci čištěný jíl, Smecta. Jejich užívání je ale lepší – třeba i telefonicky – konzultovat s lékařem. „Po ukončení problémů bývá vhodné nasazení probiotických přípravků ke zklidnění rozbouřených střev, ideálně přípravku Vivomix, doslova je kolonizuje miliardami prospěšných bakterií," doporučuje MUDr. Beneš.
Pozor na stres
I když se hodně lidí spolehne na „samoléčbu” a klid na lůžku, návštěva gastroenterologa nic nezkazí. Už jen proto, že nařídí laboratorní rozbor vzorků stolice, obvykle i moči a krve. Ten může určit původce choroby. To je důležité u chronické formy gastroenteritidy, která nemá téměř žádné příznaky, ale přetrvává týdny a stále se vrací. Na druhou stranu opakované jednorázové průjmy může způsobit syndrom dráždivého tračníku. Ten může mít psychický původ, obvykle jde o důsledek neřešených problémů, depresí, stresů a podobně.
-JJ-