Proč antibiotika nezabírají? Často je užíváme zbytečně nebo špatně!

V současné době dochází k masovému, často nezodpovědnému užívání antibiotik. A to jen zvyšuje počet bakterií, které antibiotikům úspěšně odolávají. Máme se bát?

Co jsou antibiotika?

Jde o léky, které usmrcují některé mikroorganismy nebo brání jejich růstu. K dostání jsou pouze na předpis. Jakékoliv použití antibiotika způsobí buď zahubení bakterie, nebo se mu bakterie přizpůsobí a stane se vůči němu odolná (rezistentní). Za posledních 7 let se účinnost antibiotik v důsledku rostoucí odolnosti bakterií vůči antibiotické léčbě významně snížila.

Antibiotická rezistence (odolnost) je schopnost bakterie odolávat účinku antibiotika. Má za následek snížení nebo ztrátu účinnosti antibiotika při léčbě infekce způsobené touto bakterií. Už sir Alexander Fleming, objevitel penicilinu, v roce 1945 varoval před nebezpečím nadměrného spoléhání se na antibiotika a poukazoval na možnost vzniku rezistence bakterií.

I v Česku se objevují bakterie, na které antibiotika nepůsobí. Jde například o zlatého stafylokoka, jímž se podle statistik nakazí zhruba každý stý pacient.

Jak lze zmírnit rezistenci antibiotik?

• Je důležité předepisovat antibiotika jen tam, kde je to nezbytně nutné. Nepředepisovat jen jedno a to samé antibiotikum, ale střídat je.

• Zabránit zneužívání antibiotik, neužívat je bez lékařského dohledu. To vede pouze k tomu, že se bakterie stanou vůči nim odolnými.

• Správně je užívat (dobrání celého balení, správný časový režim) – to může způsobit, že bakterie budou méně odolné proti antibiotikům.

• Když už zjistíme, že se bakterie staly v určité oblasti proti konkrétnímu antibiotiku odolné, na čas ho přestaneme používat.

• Maximálně dodržovat hygienické návyky, jako je mytí rukou po příchodu z venku či po toaletě.

Jak antibiotika správně užívat

• Užívejte je, pouze pokud vám je předepíše lékař. Máte-li i pochybnosti, trvejte na otestování.

• Dodržujte rady lékaře i lékárníka, jak je užívat. Jen tak mohou zůstat i do budoucna účinná.

• Berte si je po dobu, kterou lékař určil, a dodržujte časový režim užívání.

• Pokud vám během užívání lékař lék změnil, poraďte se s lékárníkem, jak zbylé léčivé přípravky zlikvidovat. Nikdy to nedělejte sami.

Foto: Thinkstock

Chyby při užívání antibiotik

• Špatná volba antibiotika

Hlavní zásadou, aby antibiotikum fungovalo v plné míře tak, jak má, je jeho správná volba. V případě chronického onemocnění je důležitá správná identifikace původce tohoto onemocnění a stanovení jeho citlivosti na daná antibiotika. A na základě toho se pak může určit nejvhodnější látka, která má zároveň co nejužší spektrum účinku a přitom je nejméně toxická. V případě akutního onemocnění lékař předepíše antibiotikum, které nejvíce odpovídá očekávanému spektru choroboplodných mikroorganismů a disponuje potřebnými vlastnostmi.

• Nedostatečně dlouhá doba léčby

Nedodržení léčebné doby aplikace, především její zkracování, vede k vývinu a přetrvání bakterií, jež si dokázaly vytvořit určitý stupeň rezistence na aplikované antibiotikum v organismu.

• Nesprávné dávkování

Špatně zvolená dávka může být příčinou přežití části bakterií s částečně vytvořenou rezistencí v organismu a jejich dalšího šíření do okolí. Proto se rozhodně nemají používat zbytky antibiotik z předešlé léčby.

• Užívání z nesprávných důvodů

Braní antibiotik proti nachlazení nebo chřipce nemá žádný užitek.

Antibiotika a vedlejší účinky

V USA vyhledá každý rok více než 140 tisíc lidí pohotovost kvůli alergické reakci na antibiotika. Jsou to téměř čtyři z pěti (79 %) návštěv. Tyto reakce se projevují od mírné vyrážky a svědění, puchýřků na kůži, otoku obličeje a krku až po problémy 
s dýcháním. Mezi další vedlejší účinky patří například únava, bolesti hlavy, průjem, poruchy sluchu, aplastická anémie (útlum krvetvorby), poškození růstových chrupavek a další.

Nejlepší způsob, jak snížit riziko nežádoucích účinků, je minimalizace užívání antibiotik. Případně sdělit svému lékaři, na jaký lék byla v minulosti alergická reakce. „V několika případech skutečně došlo k tomu, že se v Česku objevily bakteriální kmeny, které byly rezistentní na všechna 
dostupná antibiotika. Jednalo se o ojedinělé případy a tyto kmeny k nám byly importovány ze zemí, kde je výskyt rezistence velmi 
vysoký, např. z Řecka, Itálie, indického subkontinentu a Egypta. Naštěstí se takto závažná forma rezistence vyskytuje u mikrobů, které pro zdravého člověka většinou nejsou nebezpečné,“ říká Jaroslav Hrabák, Ph.D., odborný asistent Ústavu mikrobiologie LF UK v Plzni.

„Antibiotika se dnes předepisují na nemoci, kde je jistota infekce nebo podezření na ni. Někdy to ale není infekce bakteriální, 
a protože to není v určitých případech jasné, pacient dostane antibiotikum. Někdy je to i výraz strachu lékaře. Kdyby ATB 
nedal, i když si myslí, že není potřeba je podat, a něco se zkomplikuje, nikdo ho neochrání. A bude popotahován pacienty, 
médii, rodinou a některými právníky, kteří vědí jistě, že lékař udělal chybu a měl ATB nasadit dříve. I když to třeba opravdu 
nebylo nutné. Je to těžká otázka,“ vysvětluje MUDr. Ivo Bureš, primář Geriatrického centra Pardubické krajské nemocnice.

Jak je to doopravdy?

Léčí antibiotika všechny infekce?

NE

Antibiotika jsou účinná pouze proti bakteriálním infekcím. Nevyléčí vás z infekcí, které jsou způsobeny viry, jako je běžné nachlazení nebo chřipka. Nezabrání ani virům, aby se šířily na další osoby. Neplatí ani rozšířený mýtus, že antibiotika urychlují léčbu všech infekcí dýchacího ústrojí.

Musí se brát ve stejnou dobu?

ANO

Účinná látka se v organismu pohybuje určitou dobu, než se vyloučí. Když interval podání léku překročíme, dáváme bakterii šanci, aby se stala vůči antibiotiku rezistentní.

Musí se dobírat?

ANO

Když lékař nasadí antibiotika, měli byste dobrat celé balení, aby bylo v těle dosaženo potřebné hladiny léku. U bakteriálních infekcí neplatí, že pokud se nám uleví, bakterie už v těle nejsou. Stále tam přebývají. Pokud podáme látku jen v malém množství, snadno se vůči ní mohou stát rezistentními.

Měla by se brát po antibiotikách probiotika?

ANO

Antibiotika působí destruktivně na střevní mikroflóru. Ničí jak špatné, tak i dobré bakterie, a narušují tak správné složení střevní flóry. Proto někteří lidé trpí při užívání antibiotik průjmem. Probiotika mohou zmírnit dopad antibiotik a obnovit mikroflóru.

Může se na antibiotika pít alkohol?

NE

Platí, že při užívání jakýchkoli léků by neměly být konzumovány alkoholické nápoje. Důvodů je hned několik. Touto kombinací se neúměrně zatěžují játra, alkohol významně snižuje účinnost antibiotik, takže by nemusela zabrat, a účinky alkoholu jsou případně nevypočitatelné. Vyšší dávky mohou vést dokonce k rychlé akutní otravě.

Může se chodit na slunce?

POZOR! U některých antibiotik může dojít k nežádoucí reakci a pacient se může osypat. Je tedy lepší se intenzivního slunění vyvarovat. Nedoporučuje se ani solárium.

Snižují antibiotika účinky antikoncepce?

ANO

Antibiotika mohou ovlivňovat účinky jiných léků včetně antikoncepce, proto je vhodné spoléhat při styku 
ještě na jinou ochranu. A to i týden po jejich dobrání.

Potřebujete antibiotika? Otestujte se

Doma

Existuje orientační domácí test pro odlišení virové nebo bakteriální infekce, který funguje tak, že zjišťuje hladinu C-reaktivního proteinu (CRP) z kapky krve. Tento protein je zánětlivým parametrem a jeho hodnoty vyšší než 10 miligramů na litr vypovídají o přítomnosti zánětu v organismu.

Test seženete volně v lékárně za cca 200 Kč.

U lékaře

Většina praktických lékařů disponuje přístrojem na zjištění C-reaktivního proteinu (CRP). Jde o přístroj, který z kapky krve pomůže v nejasných situacích rozhodnout, zda jde o virový, nebo bakteriální zánět a je-li, či 
není třeba nasadit antibiotika. Praktičtí lékaři to přirovnávají k vyšetření na sedimentaci.

V laboratoři

Patogeny lze identifikovat pomocí klasických mikrobiologických technik nebo pomocí molekulární detekce 
patogenů. Ta se využívá primárně pro kriticky nemocné pacienty nebo pro imunokompromitované pacienty, u nichž se často 
objevují méně obvyklé patogeny. Výsledky jsou dostupné do několika hodin nebo dvou až tří dnů (v případě nutnosti identifikace patogenu pomocí sekvenční analýzy) od příjmu materiálu.

Umožňuje provést např. Synlab, www.synlab-genetics.cz.

Zdroj: Health&Beauty

Mohlo by vás taky zajímat: