Nešvary českých lyžařů? Neznáme a nerespektujeme pravidla!

Přitom Michael Schumacher nejel před svým osudovým pádem nijak rychle. Určitě ne jako někteří „kaskadéři“ na našich sjezdovkách, kteří se řítí dolů v tak vysoké rychlosti, že nemohou stačit uhnout, pokud jim někdo vjede do cesty, ani zvládnout zabrzdit, když hrozí nebezpečí jim. Spousta lidí nebere vážně zákazy horské služby, například jízdy mimo vymezené tratě, lavinové výstrahy. Obvykle do doby, než skončí v nemocnici, v lepším případě se zlomenou nohou či rukou.

Alkohol – metla lyžařů

Asi nejčastějším nešvarem na sjezdovkách je pití na zahřátí. Zejména grog a „svařák“ se u stánků prodávají pomalu po hektolitrech! Jen málokdo ale tuší, že pozitivní účinky obou zmíněných nápojů jsou jen krátkodobé. Po velmi krátkém pocitu tepla tělo naopak víc prostydne!

Ale to není jediný důvod, proč na sjezdovkách nepopíjet během lyžování. Vědci prokázali, že i dvě sklenky horkého alkoholu (který působí na organismus mnohem rychleji) zvýší sklon k riskování, vedou ke ztrátě kritického úsudku, což podstatně prodlouží reakci na nenadálou situaci. Navíc lyže jsou vratké samy o sobě. I střízlivý člověk může mít potíže zachovat vždy rovnováhu.

Podle průzkumu pojišťoven u vleků popijí alkohol pět dospělých lidí ze šesti! Že tím neohrožují sebe, ale hlavně ostatní včetně dětí, si buď neuvědomí, nebo jim je to jedno. A těch, kteří při kolizi s jiným lyžařem nejen nezastaví, ale ani se neohlédnou, zda je ten, koho srazili v pořádku, jsou bohužel plné české sjezdovky.

V zahraničí se lyžařům běžně dává preventivně dýchnout, v Itálii dokonce zranění vyžadující i drobný lékařský zákrok vyšetřuje policie! Pokud naměří i malé hodnoty, podá hlášení pojišťovně a ta odmítne plnění, což se hříšníkovi řádně prodraží.

Zákony džungle

Nejen nemírné popíjení vede k úrazům. Sjezdové lyžování či snowboarding prostě patří mezi disciplíny s vysokým počtem úrazů. Mezinárodní lyžařská federace proto už dávno vydala závazná pravidla určující chování při jízdě (uveřejňujeme je na závěr). Bohužel je zná jen málo lidí, natož aby se podle nich řídili. To dokázal i průzkum, který podnikli dobrovolníci z řad profesionálních záchranářů ve volném čase. Jeho výsledky jsou dost skličující a jen dokládají „zákony džungle“ na sjezdových tratích.

Až 50 % dotázaných uvedlo, že při nehodě, ať už jsou aktéry, či svědky, nemusí prokázat svou totožnost. Jenže podle zákona právě to musí! Další častou příčinou střetů je domněnka lyžařů, že na svahu platí (jako na silnici) přednost zprava. Omyl, má ji vždy ten pomalejší! Hodně diskutovaným tématem je nošení helmy. V některých zemích (Itálie, Rakousko, Slovensko, Slovinsko) jsou povinné pro děti do 15 let, u dospělých obvykle pravidla neplatí, s výjimkou provincie Nové Skotsko v Kanadě, kde ji musí mít také. U nás neexistuje předpis, který by to upravoval, i když důvod je nasnadě. Zejména mládež má hodně často tendence přeceňovat své síly.

Běžte na svah dopoledne

Lékaři tvrdí, že mají nejvíc práce po obědě, brzy odpoledne a večer. Na vině bývá únava. Spousta z nich by nejraději zakázala večerní či noční lyžování. Na sjezdovce při umělém osvětlení totiž nejsou vidět drobné nerovnosti, což může lyže rozhodit a pád je na světě. Roli při pádech hrají také hůlky a nepřirozená poloha těla. Obvykle tak dochází ke komplikovaným frakturám, někdy i více končetin. Navíc dnešní carvingové lyže vedou k agresivnější jízdě, technický sníh je mnohem tvrdší než přírodní, hlavně po ránu jde spíš o led. Musíme vzít v úvahu i to, že kapacita lanovek je kvůli výdělkům provozovatelů předimenzovaná, což pochopitelně zvyšuje hustotu „provozu“ a lyžař má mnohem méně volného prostoru.

Foto: iStock

10 základních pravidel lyžařského provozu

Závěrem přinášíme pravidla lyžařského provozu schválená Mezinárodní lyžařskou federací. Snad povedou alespoň k zamyšlení…

1. OHLEDUPLNOST K JINÝM

Každý lyžař se musí chovat tak, aby neohrozil jinou osobu a nezpůsobil škodu.

2. PŘIMĚŘENÁ RYCHLOST

Každý lyžař musí dodržovat rychlost a jet v souladu se svými schopnostmi, podmínkami a počasím.

3. VOLBA SMĚRU

Má-li lyžař možnost vybrat si směr jízdy, musí jet tak, aby se vyhnul nebezpečí srážky s lyžařem pohybujícím se na svahu pod ním.

4. PŘEDJÍŽDĚNÍ

Předjíždět se může zleva i zprava, ale vždy s takovým odstupem, aby bylo možno zareagovat na pohyb předjížděného lyžaře.

5. PŘEJÍŽDĚNÍ SVAHU A KŘÍŽENÍ CESTY

Lyžař vjíždějící na sjezdovku anebo ji přejíždějící musí dávat pozor a sledovat vše nad a pod sebou, aby tak mohl učinit bez nebezpečí jak pro svou osobu, tak pro jiné. Stejně tak je třeba se chovat při každém zastavení.

6. ZASTAVENÍ

Lyžař nesmí zastavovat, není-li to nevyhnutelně nutné, uprostřed sjezdovky, na přejezdech a na místech bránících v dobré viditelnosti. V případě pádu se musí lyžař na sjezdovce co nejrychleji zvednout. Zastavit může poté na okraji sjezdovky.

7. STOUPÁNÍ

Lyžař stoupající po trati musí postupovat pouze po kraji sjezdovky a v místě se zhoršenou viditelností musí k tomuto kraji ještě více ustoupit. Totéž platí v případě, schází-li lyžař po sjezdovce pěšky.

8. RESPEKTOVÁNÍ SIGNALIZACE

Všichni lyžaři musí na sjezdovkách respektovat jejich označení a signalizaci.

9. V PŘÍPADĚ NEHODY

Každý je povinen v případě nehody poskytnout pomoc.

10. IDENTIFIKACE

Každý účastník či svědek nehody je povinen poskytnout údaje o své osobě.

Jan Janula

Mohlo by vás taky zajímat: