Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
Reklama
Reklama

Vyvracíme mýty o zdraví: Horečku je třeba využít, ne potlačovat!

Chřipková epidemie propukla naplno, což se projevilo hlavně v lékárnách, ordinace „obvoďáků" se naopak neplní jako kdysi. Asi i díky humornému a pravdivému rčení, že neléčená chřipka trvá týden, léčená sedm dní. I nadále ale pokračují snahy o potlačování horečky, která je považována za škodlivou, až nebezpečnou…
Vydáno: 05.02.2019
Vyvracíme mýty o zdraví: Horečku je třeba využít, ne potlačovat!
Vyvracíme mýty o zdraví: Horečku je třeba využít, ne potlačovat! Autor: iStock
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Mýtus č. 1 – horečka zpomalí uzdravení

Právě naopak! Tato zakořeněná pověra vznikla v roce 1899 na základě patentu německé firmy Bayer na tehdy „zázračný" lék aspirin. Až postupně se přišlo na to, že má (stejně jako každý jiný) četné nežádoucí účinky. Enzymy v něm obsažené například dráždí sliznice trávicího traktu, mohou způsobit žaludeční vředy. Je fakt, že umí o pěkných pár stupňů srazit horečku. Jenže právě tím je podle nových poznatků kontraproduktivní! Ta totiž slouží organismu jako účinný obranný prostředek právě tehdy, když ho napadne infekce. Horečka je tedy signálem, že se tělo začalo úspěšně bránit, a je proto protismyslné ji srážet, pokud nevystoupí hodně rychle nad 40 stupňů. V tom případě už jde obvykle o (často smrtící) infekční zápal plic.

Mýtus č. 2 – horečka zvyšuje účinky virů

Nesmysl. Na jejich množení nemá vůbec žádný vliv. Když do organismu proniknou v podobě infekce, začnou hned do krve vyplavovat látky, které se projevují silným pocením spojeným s vysokou teplotou. Ta ovšem sekundárně bojuje právě proti virům, zvyšuje odolnost i imunitu. Zbytečný hazard se zdravím je ale nesledovat její vývoj, což dělají mnozí zastánci alternativní medicíny, kteří teploměr považují za zbytečný. Horečku není radno nikdy podceňovat, může rychle vystoupat ke kritickým hodnotám. To se týká třeba velmi zákeřného meningokokového onemocnění. Tam je důležitá okamžitá hospitalizace! Roli hraje kromě nákazy mnoho dalších vlivů – dehydratace, přepracování, alergická reakce, otrava, plísně, léky i kočičí škrábnutí…

Mýtus č. 3 – na horečku je třeba brát více léků

Ne! Nejhorší je vzít si léky s protikladnými účinky. Následky mohou být velice vážné. Pokud už na jejich užívání věříme, je potřeba znát jednoduché pravidlo – nekombinovat nikdy ty, co mají v názvu „pyrin“, s těmi, kde je „fen“ či „ibu“. Obecně léčiva na průběh nemoci nemají vliv, mohou jen zmírnit doprovodné a obtěžující následky, a to ještě s otazníkem. Hodně třeba vadí silný suchý kašel. Toho se nedá ničím naráz zbavit, má svůj průběh. Naopak přetrvává v těle nejdéle, až tři týdny, jen ve snesitelné formě. Účinná jsou tzv. režimová opatření. Přijímat hodně tekutin, jíst spíš kašovitou stravu, ideálně slepičí vývar. Od vařícího čaje se ustupuje, podle mnoha lékařů viry ještě rozdráždí. Lepší je horká voda (tak 90 °C) s nastrouhaným zázvorem. Mělo by se i často a krátce větrat, zvlhčovat vzduch. Na to není nutné kupovat žádný přístroj, stačí namočit čisté prádlo (ne čerstvě vyprané, mohou se z něj do ovzduší uvolňovat chemikálie) a dát ho blízko zdroje tepla.

Mýtus č. 4 – horečku vždy provází silná rýma

Ne. U chřipky se navíc objevuje zřídkakdy, spíše u virózy. U té bývají teploty o něco nižší, má celkově snazší průběh, neprojevuje se tolik bolest svalů, kloubů, únavnost. Na obojí neuškodí zkusit sprchu vlažnou vodou, tak na 5 minut. Ani u virózy se nemá případná horečka srážet. Ve vzácných případech může vzniknout tzv. cytokinová bouře. Ta může mít ničivé důsledky, kdy vlastní imunitní systém se stane nejhorším nepřítelem. Začne útočit na zdravé nervové a plicní tkáně. Není zcela vyloučeno trvalé poškození (např. Guillian-Barreův syndrom), ve výjimečném případě i úmrtí kvůli poškození plic.

Mýtus č. 5 – na horečku jsou nejlepší antibiotika

Antibiotika jsou účinná proti bakteriím, na viry vůbec nepůsobí. Bohužel tím, že je desetiletí lékaři mylně předepisovali a pacienti vyžadovali, si bakterie vypěstovaly rezistenci. Velká část antibiotik tak nezabírá, ztratila smysl. Uplatní se jen při nákaze pneumokokem. Ten má v počátcích příznaky jako chřipka – teplotu, zimnici, třesavku, bolesti hlavy, zvracení – takže se s ní dá snadno zaměnit a léčba kvůli tomu začne později, než je třeba. Přenáší se řečí, kašláním, kýcháním, přetrvává na věcech potřísněných hleny. Do těla proniká rychle, mezi vedlejší následky patří otrava krve, záněty – kloubů, nosních dutin, mozkových blan, středního ucha (i u dospělých, kde k němu nedochází), v krajním případě může způsobit hluchotu! Proti pneumokokové nákaze se dá očkovat, přitom jedna dávka působí celoživotně!

Mýtus č. 6 – horký alkoholický nápoj pomůže

Nebezpečným nesmyslem je snaha „přepít horečku" grogem, svařeným vínem, punčem, apod. Sice opravdu výrazně zahřejí, ale jen velmi krátkou dobu. Poté způsobí rozšíření cév, takže se krev pod kůží naopak mnohem rychleji ochlazuje. Alkohol je dvojsečná zbraň, hlavně ten, v němž je líh (proto ho obsahují dezinfekční prostředky). Má sice antiseptické účinky a umí mnohdy zničit viry. Jenže většinou pozdě, kdy následky v těle působí a odbourávání alkoholu v játrech boj s nemocí vyloženě zhoršuje. Podobně jsou na tom sliznice, i ty se nákaze hůře brání.

Mýtus č. 7 – zahnání horečky chladem

Ano i ne. Nákazu lze v počátcích zastavit díky kryoterapii. Jde o pobyt v komoře, kde teplota dosahuje až minus 120 stupňů. Výrazný chlad aktivuje nervové receptory na kůži, z nich se na virus přenese informace o něm. Ten ho vnímá jako ohrožení a víceméně se deaktivuje. Pokud ale už došlo k rozmnožení, tato metoda virus ještě „nakopne". Je to tak trochu sázka do loterie. Naše babičky používaly studený obklad (odborně Priessnitzův zábal). Ten uleví, ale působí jen lokálně, ne celotělově. Účelem je dosáhnout co nejrychleji zapaření a následně zvýšeného prokrvení, určitého místa. Voda na přiložené látce (kapesník, látkový ubrousek, ručník) má být rozprostřena rovnoměrně po celé ploše a ještě navíc přikryta vrstvou nepromokavého materiálu, nejlépe igelitu. Omylem je ponechávaní obkladu co nejdéle, tím naopak ztratí účinnost. Ideálně se má aplikovat dvakrát denně po dobu třiceti minut až hodiny.

Mýtus č. 8 – horečka je nevyzpytatelná

Není, pokud jde o tu „zdravou", kdy bílé krvinky jsou pohyblivější, mají větší schopnost se vypořádat s nežádoucími zárodky, které se při infekci v těle šíří, odstraňují poškozené tkáně a proudí rychle k místu infekce. Horečka má vlastní pravidla. Ráno má být nejnižší, organismus se teprve zahřívá. Po obědě a odpoledne následuje nejvyšší vzestup, večer pak druhá postupně klesající fáze, která vrcholí kolem půlnoci. Jde o přirozenou 24hodinovou sinusoidu vývoje, kopírující biologický cyklus organismu. Pokud se projevuje jinak, je vhodné navštívit lékaře, nepůjde o běžný typ. V dnešní globalizované době se nedá vyloučit ani exotická nákaza. U ní mohou pochopitelně být následky nevyzpytatelné.

Jan Janula

Článek je zařazen v: horečka, chřipka, chřipková epidemie
Reklama