Zamilovanost, homosexualita, oblíbená pasta... Co všechno vzniká v mozku?
„Do hlavy člověku nevidíš“, zní staré úsloví. Podle výzkumů, které různě probíhají, to ovšem přestává být pravda. O mozku víme stále víc, i když některé údaje nejsou zatím spolehlivě ověřeny. Právě tady vzniká zamilovanost a láska, homosexualita nebo sklony k závisti.
Zamilovanost je droga
Hodně času věnovali vědci stádiu zamilovanosti. Podle některých hrají u ní hlavní roli žlázy s vnitřní sekrecí - hypotalamus, hypofýza a nadledviny. Pochody, co se v těle odehrávají, jsou přitom extrémně silné - až na hranici chemické intoxikace. Organismus údajně vykazuje známky podobné stresu či závislosti, podobné té, jakou prožívají patologičtí hráči nebo narkomané! To částečně potvrdili i endokrinologové.
Podle nich zamilovanost vyplavuje z těla fenylethylamin a další aminy, jejichž účinky se podobají návykovým látkám. „Postižený“ jedinec touží milovanou osobu neustále vídat, být s ní, každý kontakt ho naplňuje novým pocitem štěstí a euforie.
U muže má význam i testosteron, pohlavní hormon. U romantické fáze, bez sexu, jeho hladina klesá, což zřejmě způsobí, že se muž k ženě chová nejcitlivěji a nejněžněji.
Co dokáží hormony
Zjistilo se, že hormon oxytocin, který má vliv na porod, kojení a mateřskou lásku, působí i na muže! Aktivuje ho mazlení a hlazení ženy, které se podílí na jeho vzniku, ovlivňuje důvěru, věrnost.
Výzkumy také zjistily, jak se aktivuje náš motorický systém. Kuriózním příkladem byl experiment, kdy si hladil zdravý člověk ruku před druhým člověkem, který měl ruku amputovanou. Ten pak ve svém pahýlu cítil výraznou úlevu!
Co na to neurologie?
O názor jsem poprosili i MUDr. Martina Jana Stránského, našeho předního neurologa, který kromě praxe na Poliklinice Národní je primářem na prestižní universitě Yale v USA, kde i přednáší. Říká, že všechna předchozí tvrzení nelze zatím 100% dokázat. „Je ale fakt, že o mozku se toho dozvídáme stále víc, na základě čeho se nám zdají sny, kde se berou sklony k závisti, jak vzniká a funguje nejen zamilovanost, ale i láska. Jde o pocit samozřejmě vygenerovaný mozkem, ne srdcem, i když o tom básníci pějí ódy. Jedna se ovšem o dost složitý neurochemický, evoluční proces. Za opravdu velký úspěch považujeme, že se nám povedlo přesně zmapovat vznik homosexuality. Tím se definitivně potvrdila vrozená dispozice a vyvrátily pověry, že šlo o mravní zhýralost či nemoc," tvrdí primář Stránský a představuje další možnosti svého oboru.
Gayové a zubní pasta
„Neuromarketinkové výzkumy nám přesně ukážou, jaké zboží, dejme tomu zubní pastu, si při nákupu vyberete a proč. Umíme určit, jakou barvu má člověk nejraději, i když to třeba sám zcela jistě neví," překvapuje pan primář tvrzením.
I když se zdá tato činnost nedůležitá, není to tak docela pravda. Odhaluje totiž vzorce chování, rozhodování, jednání lidí v určité situaci. I to je pro vědce důležité.
Z mozku lze vyčíst i to, jakou barvu rtěnky máte nejraději.
Děti jako auto
Vývoj jde fantasticky dopředu. „Už dnes jde ovlivnit, jestli se rodičům narodí syn či dcera, v blízké budoucnosti bude možné, že si budou moci vybírat barvu vlasů, určité schopnosti a zdravotní dispozice," líčí možnou budoucnost Martin Jan Stránský.
V nadsázce řečeno se plánování dítěte bude podobat koupi auta - řeknu si, jaké chci, aby mělo vlastnosti a zdravotní dispozice a podle toho ho pak budu mít…
Jan Janula