Zima u moře: Idylka, nebo hazard se zdravím?
Představa týdne na slunečné teplé pláži je krásná, ale dokáže si s tím vaše tělo poradit? Zdroj: Thinkstock
Zaletět si v zimě do teplých krajin, kde se dá třeba na Ježíška koupat v moři, se stalo módou. Zájezdy v tomto období jsou vyprodány dlouho dopředu. Ale opravdu vám to prospěje?
Energie která nevydrží
Hodně lidí si pochvaluje, jak je slunce či koupání v moři nabíjí energií. Imunologové ovšem tvrdí, že to platí jen u dlouhodobých pobytů, tedy delších než dva měsíce! Naopak jet někam na týden zdraví víc uškodí než prospěje, hlavně po příletu zpět.
Je třeba si uvědomit, že pokud odlétáme od nás, kde je teplota dejme tomu na nule, a přiletíme za pár hodin někam, kde je o 25 stupňů víc, je to pro tělo pořádný šok. Aklimatizace se tak podstatně prodlouží nad rámec obvyklých tří dnů. Často se lidé na odlišné podmínky adaptují dokonce až ve chvíli, kdy cestují zpět domů, kde je čeká stejně dlouhý proces aklimatizace, ale ve tmě, zimě, i sněhu, což je velký nápor na imunitní systém.
"Oslabený organismus je pak ideálním cílem pro chřipkové či jiné viry a další choroby, včetně smrtelně nebezpečného infekčního zánětu plic," varuje internista Štěpán Mach.
Špendlík v mozku
Rizikem je i pásmová nemoc (jet lag) při dlouhých cestách do zámoří – Karibik, Asie a podobně. Rychlé překonání časových pásem naruší biologické hodiny, které v mozku „tikají“ stále, aniž si to uvědomujeme. Jde o centrum velké jen asi jako hlavička špendlíku, ale moc důležité. Ovlivňuje orgány vylučující hormony, tělesné a duševní pochody i sexualitu. Každý z nás má svůj chronotyp, vžilo se pro něj označení skřivan a sova.
A právě překročení pásem biorytmům škodí. Výsledkem je únava, bolest hlavy, dehydratace, žaludeční obtíže, podrážděnost. Ty se podle výzkumů víc projeví při cestě na východ, opačně bývá adaptace rychlejší. Typické je, že cestující přiletí v noci a cítí se fit. Spát nechce, tělo prostě stále funguje, jako by byl den. Pocit svěžesti mu ale dlouho nevydrží a bdít do další noci, čímž se částečně uvede do rovnováhy, vydrží málokdo.
Předletová příprava
Dobrá zpráva je, že na jet lag se dá připravit. Více pít, přes den jíst spíše lehčí stravu, večer naopak pokrmy s vysokým obsahem sacharidů a bílkovin. Hodně lidí si bere hypnotika, což lékaři nedoporučují s výjimkou spánkového hormonu melatoninu.
Během letu, zvlášť na delší vzdálenost, by se neměl zcela zásadně pít alkohol, což se také hodně porušuje. Vhodná není ani káva, kolové a sycené nápoje a těžká jídla.
Kůže si pamatuje
Další problém je reakce kůže. V zimním období je „geneticky naučená“ na chlad a změny v tak krátkém čase jí vůbec nesvědčí. Známé rčení, že má kůže dobrou paměť, potvrzují i dermatologové. Nelze nezmínit vysoké riziko vzniku zhoubných kožních nádorů.
Doporučuje se preventivní chození do solária před cestou i po ní. Ovšem i s tím se musí opatrně, UVA záření obsažené v solárních trubicích je zcela jiného typu.
Zákaz cestování
Kdo by měl mít přísný zákaz cestovat nakrátko v zimě za sluncem (a hlavně zpátky) jsou lidé pravidelně užívající antirevmatika, léky proti infekcím močových cest, těhotné ženy, diabetici, alergici, pacienti s kardiostimulátorem či trpící křečovými žilami.
A hlavně ti, co mají psychické potíže! U nich hrozí silné depresivní stavy způsobené návratem do pochmurného zimního prostředí....
Jan Janula
Autor článku
Anna Kopečková
Anna je dlouholetou redaktorkou v rámci magazínové tvorby na webech TV Prima. Primárně se stará o obsah na webu Prima Ženy. (anna.kopeckova@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
