Za zvláštní název, kvůli kterému se zaměňuje s kávou, s níž nemá absolutně nic společného, vděčí zřejmě námořníkovi jménem Forester a jeho synovi. Ti se ale zúčastnili až druhé Coookovy výpravy v roce 1776. Co je k tomuto pojmenování vedlo, se neví. Jisté ale je, že domorodci z Polynésie i dalších oblastí západního Pacifiku znali příznivé účinky pepřovníku už tři tisíce let před nimi. Pro ně byl navíc neodmyslitelnou součástí zejména náboženských shromáždění. Dodnes ho na ostrově Fidži považují za národní přírodní poklad. Místní šamani údajně ovládali namíchat z něj a dalších přírodních prostředků směs, díky níž se dokázali uvést v tranzu k vyšším úrovním vědomí a komunikovat se záhrobím.
Kava-kava ale nebyla určena jen pro vyvolené, jako tomu bylo u některých jiných rostlin. Je předpoklad, že se přiměřeně popíjela stejně jako třeba maté v Jižní Americe nebo čaj v Asii. Na rozdíl od nich má ovšem mnohem pestřejší využití. Někde se její části žvýkaly, sloužila na léčbu zranění, vnitřních bolestí. Na Havaji zase dávali rodiče dětem její kořen. Poté, co ho děti rožvýkaly, zklidnily se a přestaly plakat. Čerstvé listy uměly vysát navíc jed od hmyzu či hada. Prostě její účinky byly a jsou různorodé, stejně jako její působení na člověka. Začínalo se proto na nízké dávce, kdy zahání únavu a povzbudí mozkovou činnost, takže se hodí třeba při učení. U jedinců se sklony k depresím a duševním potížím se ovšem logicky dávka zvyšovala.
Kava-kava dokáže také u někoho vyvolat opojné až euforické účinky, podobně jako například alkohol. A stejně tak může ovlivnit stabilitu a motoriku. Její užívání se zkrátka musí vyzkoušet. U kava-kavy platí stejné pravidlo, jako u každého léčebného přípravku – opatrnost v počátcích užívání. Vědecké výzkumy na druhé straně opakovaně dokázaly, že u psychicky labilních či úzkostí trpících jedinců navodí pocit klidu, výrazně podporuje usínání, prohlubuje spánek. Mnohé vyhlášené zahraniční kliniky ji léta využívají jako pomocný nástroj při chronické nespavosti. Podle nich se ale nemá kava-kava užívat déle než dva roky v nezměněné dávce.
Kromě psychického významu má i význam fyzický. Uvolňuje unavené či namožené svalstvo, umí zastavit křeč. Hlavně starší muži si také pochvalují její afrodiziakální účinky.
Asi ne nadarmo je druhé jméno pepřovníku opojný. Dávno už volně neroste jen v Polynésii, ale i v dalších částech světa, kde jsou vhodné, spíše subtropické podmínky, včetně Afriky. Jde o v průměru 2,5 metru vysoký keř (výjimečně až 6 metrů!). Má lesklé, sytě zelené listy srdcovitého tvaru s délkou 25 cm a šířkou 10 cm. Květy má bílé, přibližně 6 cm velké. Plodem je bobule, v níž bývá pouze jedno semeno.
Nedávné klinické studie ukázaly, že kava-kava není absolutně návyková a ve srovnáním s léky na uklidnění na předpis funguje stejně. Další objev je, že zlepšuje koncentraci a paměť, dokáže navodit pocit relaxace. Už roku 1993 byla zařazena do British Journal of Phytotherapy, tedy mezi rostliny bez nebezpečných vedlejších efektů, vhodné pro fytoterapii. Celkem pochopitelně se tyto příznivé výzkumy nezamlouvaly farmaceutickým koncernům, které ji před pár lety chtěly poškodit tvrzením, že její konzumace vede k poškození jater. U nás její dovoz před dlouhými lety přechodně zakázal Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Žádná podezření o škodlivosti pepřovníku na činnost nejen jater, ale ani žádného jiného lidského orgánu se nikdy nepotvrdila. Jako nejlepší důkaz navíc slouží fakt, že pokud by existovalo zdravotní riziko spojené s jeho užíváním, za tři tisíce let by se už dávno muselo projevit. Místo toho se naopak zjistilo, že kava-kava obsahuje tělu prospěšné amidové alkaloidy, lakton, chlakon, flavonoidy a látku kava-lakto. Ta napomáhá uvolňovat svaly a přitom neblokuje tzv. nervové vzruchy. Vyrábí se obvykle ve formě prášku. Ten se rozmíchá v jakémkoli nápoji. Denní doporučené dávkování je 0,5–0,9 gramů, ale jak už bylo řečeno, je třeba to zkoušet.
Stejně jako u všech léků tlumících deprese, se ani kava-kava nesmí kombinovat s alkoholem. Opatrnost je na místě u těch, kteří trpí srdečními problémy nebo mají vysoký krevní tlak, v těchto případech se doporučuje konzultace s lékařem. Nemají ji užívat těhotné a kojící ženy, mládež do 18 let. Nespornou výhodou kava-kavy je, že na rozdíl třeba od benzodiazepamů nesnižuje schopnosti koordinace, prostorové orientace, soudnosti, ani nepřináší problémy s pamětí. To nakonec dokázaly i výzkumy dobrobolníků, kdy jedna část užívala kava-kavu a druhá chemická antidepresiva.
Paradoxně zpochybňování účinků pepřovníku vedlo k tomu, že si ho vzali na „mušku" další medicínské obory k důkladnému zkoumání.To vedlo k velmi překvapivým výsledkům, které těžko někdo čekal. Například urologové zjistili příznivý vliv na záněty močových cest a cyst a usnadnění vylučování, neurologové dokázali, že má úlevné pocity při bolestech hlavy včetně těch chronických, gastroenterologové zase ocenili význam u zklidnění podrážděného žaludku. Podle pediatrů léčí dětský černý kašel. Pneumologové odhalili, že zmírňuje obtíže při astmatických, tuberkulózních záchvatech, podle dermatologů je užitečný při léčení plísňových infekcí, různých kožních zánětů či na zklidnění štípanců nebo kousanců od hmyzu. Nicméně největší úlohu má u úzkostí, depresí, nespavosti a dalších, tzv. civilizačních chorob.
Obrovská výhoda kava-kavy je, že ani při dlohodobém užívání (jak bylo řečeno, je bezpečné po dobu dvou let) člověk necítí potřebu zvyšovat denní dávku, jak je běžné například u sedativ a hypnotik. Vedlejší účinky jsou nepatrné nebo bagatelní, občas může přechodně dojít k pocitu znecitlivění jazyka a hrdla. Zatím záhadou je, jakým mechanismem funguje při léčbě kapavky, ale že na ni výrazně zabírá, je nesporné. Zřejmě umí úspěšně působit proti některým lidským patogenům. V tom může být její další potenciál.
U nás se kava-kava i přes veškeré vyjmenované výhody shání dost obtížně. V kamenných prodejnách s přírodními produkty ji většinou vůbec neznali, na webu ji nabízí jen několik e-shopů.
Jan Janula
