zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
zpět

Horoskop pro Vás každý týden

Stačí vybrat znamení a zadat Váš email. Jednou týdně vám zašleme horoskop pro vaše znamení.

reklama

návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

reklama

7 vědecky ověřených zdravotních přínosů meditace

7 vědecky ověřených zdravotních přínosů meditace
Autor: iStock 7 vědecky ověřených zdravotních přínosů meditace
Meditace zdaleka není jenom o tom, že zpíváme mantru „óm“ a pro někoho vypadáme jako blázen. Její podstatou je především zklidnit naši mysl. Praktikováním meditace si můžeme, mimo jiné, zlepšit náladu, omezit chuť k jídlu, nebo se dokonce zbavit bolesti. A zdaleka to není všechno!

reklama

Pokud jste někdy na konci jógové lekce strávili pár minut meditací, nejspíš jste zjistili, že snaha o zpomalení myšlenek je o něco složitější, než jste si mysleli. Jako by vám v hlavě pořád něco „šrotovalo“. Velmi těžce se totiž dokážeme od všeho oprostit a žít pouze přítomným okamžikem. Naše mysl je téměř stále v pohybu. Přemýšlíme, zda jsme nezapomněli něco udělat, nebo naopak o tom, co nás ještě čeká. Neustále hodnotíme nejen okolí, ale i sami sebe. A téměř nepřetržitě se zabýváme interakcemi z naší minulosti.

Pravidelné meditování dokáže trénovat naši mysl tak, aby se vědomí plně soustředilo na přítomnost, což nám pomůže dosáhnout „zenu“. Jedná se o stav klidné mysli, který podporuje naše zdraví. Tuto starodávnou praxi už dokonce uznává i běžná medicína. A to díky tomu, že roste řada výzkumů prokazujících její přínosy.

Co je bonusem meditace? Nemá žádné negativní vedlejší účinky, a pokud na ni nechodíte do nějakého kurzu, může být zcela zdarma. Největší nástrahou je pochopit její princip. Nicméně je dobré nenechat se odradit případnými počátečními neúspěchy, protože v posledních letech velké množství vědeckých studií potvrdilo, v čem konkrétně mohou meditace prospět tělu i duši:

Zlepšuje duševní zdraví

Největší přínos meditace na celkové zdraví organismu je schopnost snížit stres, který může vyvolat nebo zhoršit některé závažné stavy včetně onemocnění srdce, obezity, a dokonce i úzkostných poruch. Meditace také může zlepšit náladu, což prokázali vědci z Johns Hopkins University. Ti analyzovali 47 studií (s více než 3500 respondenty) a dospěli k závěru, že meditace při plném uvědomění, kdy se věnujeme jenom přítomnosti, mohou pomoci redukovat stavy úzkosti, deprese nebo chronickou bolest.

Jestliže meditujete dlouhodobě, může se snížit riziko rozvoje deprese, a pokud s ní už bojujete, slouží coby (doplňková) léčba. Jak je to možné? Díky tomu, že má pozitivní vliv na chemii mozku. Výzkum naznačuje, že různé meditační techniky omezují uvolňování cytokinů zodpovídajících za změny nálad. Tato chemická látka může vést v průběhu času k rozvoji deprese.

Redukuje škodlivé záněty

Zánět je reakce těla na něco, co se mu nelíbí. V některých případech je tato odpověď organismu dobrá, a to tehdy, když se vzbouří proti alergenu nebo infekci. Horší je to ovšem s chronickým zánětem. Ten ve vašem těle způsobuje strukturální změny, které souvisejí s některými chronickými onemocněními, jako je rakovina, diabetes, syndrom dráždivého tračníku, a dokonce i Alzheimerova choroba.

Meditace však může tyto škodlivé účinky zmírnit. Ve studii publikované v časopise Brain, Behavior and Immunity podrobili výzkumníci účastníky meditační technice všímavosti (mindfulness) nebo je zapsali do všeobecného programu vedoucího ke zlepšení zdravotního stavu. Po osmi týdnech natřeli část jejich pokožky krémem s kapsaicinem, který je hřejivý až pálivý. Díky tomu mohli zjistit, zda má jejich kůže nějakou zánětlivou reakci. Tento způsob testování pokožky je snadnější než zjišťovat reakci mozku. Co bylo prokázáno? Že menší zánětlivou odezvu měli lidé praktikující meditaci.

Může pomoci kontrolovat chutě

V nedávné studii publikované v časopise Journal of Behavioral Medicine vytvořil výzkumný tým v čele s dr. Brewerem aplikaci, která využívá prvků meditace a mindfulness ke snížení chutí. Jak studie probíhala? Po celých 28 dnů skupina dobrovolníků s nadváhou a obezitou meditovala 10 minut denně. Výsledkem bylo potlačení touhy související s konzumací zhruba o 40 %.

Trénink mindfulness nám pomáhá uvědomit si, jaký skutečný prožitek s sebou přinášejí naše chutě, díky čemuž je dokážeme udržet na uzdě. Meditace nám zase může přetrhnout spojení mezi nutkáním a samotným činem.

Oživuje činnost mozku

Existují důkazy, že meditace založená na všímavosti (mindfulness) podporuje činnost mozku. Techniky všímavosti (mindfulness) omezily roztěkanost mysli a zlepšily kognitivní (poznávací) výkony mozku. Ještě není zcela jasné, jak tento mechanismus funguje. Nicméně další výzkumy zjistily, že meditace může způsobit, že budou sílit některé části mozku včetně oblastí spojených s pozorností a introspekcí, tedy sebepozorováním.

Jiná studie přišla se závěrem, že meditace 40 minut denně po dobu pouhých dvou měsíců stačila ke zvýšení objemu mozku v oblastech souvisejících se stresem, učením, pamětí, empatií, perspektivou a soucitem. Tedy těch částí, díky nimž máme teoreticky lepší výsledky v určitých poznávacích úkonech.

Pomáhá bojovat s předčasným stárnutím

Dlouhodobý a nezvladatelný stres je jednou z největších příčin stárnutí. Zvyšuje riziko rozvoje srdečních onemocnění, mrtvice a rakoviny. V jedné studii z roku 2016 publikované v časopise Translational Psychiatry došli výzkumníci k zajímavému závěru. 102 žen strávilo 6 dní v programu, kde měly jenom relaxovat nebo také meditovat. Když se porovnaly vzorky krve odebrané před výzkumem a po něm, ukázalo se zlepšení v biomarkerech souvisejících se stárnutím. Přesný důvod ještě není zcela jasný, ale z této a z mnoha dalších studií víme, že meditace opravdu funguje. Dokáže snižovat negativní vliv stresu na proces stárnutí.

Do budoucna napomáhá předcházet nachlazení

Meditace je prospěšná také z hlediska nachlazení. Ve studii publikované v Annals of Family Medicine přiřadili vědci 150 účastníků (ve věku 50 let a více) na 8 týdnů do jedné ze 3 skupin: meditační trénink všímavosti, trénink se střední intenzitou cvičení nebo kontrolní skupina.

Jak to všechno dopadlo? Ukázalo se, že lidé v prvních dvou skupinách byli méně náchylní k nachlazení než kontrolní skupina. V průběhu studie prožili zhruba o polovinu méně dnů, kdy byli nemocní, než jedinci v kontrolní skupině.

I v tomto případě platí, že významným faktorem k prevenci nemocí jsou relaxační techniky, které redukují stres. Díky tomu pak umí imunitní systém lépe bojovat s infekcí.

Může pomoci vypořádat se s bolestí

Pokud je bolest opravdu ve vaší mysli, teoreticky se můžete pokusit ji „vypnout“. Malá studie publikovaná v časopise Journal of Neuroscience se zaměřila na to, jak vám s tímto problémem může pomoci meditace.

Aby bylo možné stanovit základní linii, bylo 15 lidem bez zkušeností s meditací řečeno, aby se při měření na magnetické rezonanci jednoduše zaměřili na svůj dech. Během skenování jim výzkumníci střídavě pouštěli do lýtek menší množství tepla. Po experimentu je požádali, aby zhodnotili svou bolest.

Před zopakováním celého procesu byli účastníci studie proškoleni čtyřdenním tréninkem všímavosti. Je zajímavé, že poté tito jedinci uvedli zhruba o 57 % snížení nepříjemných pocitů a o 40 % redukci intenzity bolesti.

Jaké z toho můžeme vyvozovat závěry? Že meditace nezmění intenzitu fyzické bolesti. Skenování mozku ve studii ovšem ukazuje, že dokáže snížit aktivitu mozku v oblastech spojených s pocitem bolesti, čímž k němu dokážeme změnit náš postoj.

Během meditačního tréninku se aktivně učíme, jak pozorovat, co cítíme, a pak na to následně nereagovat. Je to jeden ze způsobů, jak trénovat mysl, aby se snížila naše negativní odpověď.

-šp-

reklama

Související témata: meditace , jak meditovat , jóga , jak se zbavit stresu , nachlazení , jak omezit chuť k jídlu , zánět v těle

reklama

Přečtěte si také

reklama