České školy zabíjí motivaci ke vzdělávání, říká psycholog Ptáček. Doporučuje na známky nereagovat

Psycholog Radek Ptáček doporučuje začít s přípravou na školní rok už v průběhu prázdnin. Ovšem ne v podobě moření se s domácími úlohami, protože prázdniny by si podle něj měli děti i dospělí hlavně užít. „Myslím, že prázdniny jsou především od toho, aby si je děti, ale samozřejmě také rodiče užili. Rozumná doba, kdy se začít nějak systematicky připravovat na školní rok, je přibližně 10 dní až 14 dní před jeho začátkem.“ Konkrétně pak doporučil začít s dětmi už v létě například pravidelně vstávat a poté přidat třeba nějaké velmi lehké úkoly, které děti musí zvládnout samy.

Co dělat, když se děti do školy netěší?

Zatímco prvňáčci jsou často na školu natěšení a plni očekávání, starší děti už mnoho rodičů musí do vstávání nutit. „Česká škola u většiny dětí zabíjí motivaci ke vzdělávání a většina prvňáčků, kteří se těší a nemohou se dočkat, se přibližně za 2–3 měsíce do školy těšit přestane,“ povzdechl si Radek Ptáček a dodal: „Je to proto, jakým způsobem škola funguje a jak pracuje s motivací dětí k tomu se učit nebo obecně naplňovat jakékoliv povinnosti. Když se podíváme do ‚anatomie‘ a vůle k motivaci, tak ta musí samozřejmě vznikat zevnitř. A vzniká na základě toho, s čím je aktivita spojena. Když je spojena s něčím příjemným, je to fajn, chci to dělat znovu, když s něčím nepříjemným, tak to chtít nebudu.“

Motivace je spojená s pocitem, který souvisí s dosahováním, ne s dosažením dané činnosti.

Jaký je nejlepší způsob známkování?

Tématem, které se neustále rozebírá a řeší, je také způsob hodnocení dětí ve školách. Jsou lepší známky na stupnici 1–5, procenta, slovní hodnocení nebo něco úplně jiného? „Nejlepší způsob neexistuje, každé dítě je individuální. Nicméně musíme najít to, co bude přijatelné pro většinu a tady je důležité, abychom si uvědomili, že to nejcennější, co může dítěti zvláště první stupeň dát, je vztah ke vzdělání. Z toho bude těžit celý život,“ vysvětlil Radek Ptáček.

Dále pak uvedl, že dětem na prvním stupni bude stačit slovní hodnocení, protože potřebují dostat zcela jasnou informaci. U starších dětí je pak vhodná kombinace slovního hodnocení a procent.

Rodiče by na známky neměli reagovat

Asi každý rodič se někdy dostane do situace, kdy dítě přinese z jeho pohledu špatnou známku. Co v takové situaci dělat? „Já doporučuji rodičům na známky vůbec nereagovat, protože známka je vždy souběhem okolností. A sice jaké dítě je – to rodič ví, jak se připravovalo – za to je zodpovědný a jaký je učitel, možná i jak se učitel v daný den vyspal…“ popsal Radek Ptáček.

„Když jako rodič reaguji pouze na známky, tak dítěti nedávám najevo vůbec nic. A proto děti pak třeba mažou známky ze žákovské, protože vědí, že jde pouze o to jedno,“ vysvětlil a dodal, že ač se to učitelům nemusí líbit, on sám se svými dětmi jejich první pětku oslavil.

Mohlo by vás zajímat: Děláte pro dítě to nejlepší, ale výchova drhne? Zaměřte se na typ osobnosti, radí psycholožka

Radek Ptáček při své praxi také stále naráží na to, že někteří rodiče staví svou výchovu na bolesti a pocitech viny. „Mnoho z nich bohužel nic jiného neumí. A to vyplývá z našich vlastních výzkumů, které se svým týmem realizujeme na 1. lékařské fakultě, respektive Psychiatrické klinice. Mnoho rodičů si nedovede výchovu představit bez fyzických trestů a mnoho rodičů, když už s dítětem mluví, tak vzbuzuje pocity viny, a to samozřejmě ve výchově nechceme. Rodič je zdrojem důvěry a lásky. A důvěrou a láskou lze motivovat, ne strachem a bolestí,“ popsal psycholog, který dostává hodně nenávistných komentářů právě kvůli jeho odporu k fyzickým trestům. V Česku je bohužel fyzické trestání dětí ještě stále velmi časté.

Češi jsou na prvních příčkách v pití alkoholu i fyzickém trestání dětí

„Děláme výzkumy, samozřejmě jsme ve spolupráci s odborníky z celého světa, a když se podíváme na tu, řekněme, rozvinutou část, to znamená Severní Amerika, Kanada, Evropa, tak tam jsme zcela spolehlivě téměř úplně na konci. Zatímco v konzumaci alkoholu jsme na prvním místě, tak v tom, jak bijeme děti a co si myslíme o významu fyzických trestů u dětí, jsme zase úplně na konci. Snažím se zvláště v posledních letech šířit nějakou osvětu, že fyzické tresty opravdu nefungují,“ popsal Radek Ptáček.

Máme tvrdá data, která jasně ukazují, že fyzické tresty v dlouhodobém horizontu nefungují.

„Řekněme si jednu základní věc. V jednadvacátém století a v souvislosti s naším zdravím a zdravím našich dětí bychom měli dělat věci, o kterých víme, že fungují a neměli bychom dělat věci, které nefungují nebo nás dokonce dovedou poškodit. My máme tak strašně tvrdá data, která jasně ukazují, že fyzické tresty v dlouhodobém horizontu nefungují. Samozřejmě, když vám dítě vběhne do silnice a vy ho plácnete, je zvýšená pravděpodobnost, že to v tu chvíli znovu neudělá. Ale nezvýší se šance, že už to neudělá nikdy. Jestliže používáme fyzické tresty, tak si vlastně programově ubíráme na metodách výchovy, které nefungují. Takže pozdrav všem, kteří stále používají fyzické tresty a doufání pro jejich děti, že to na ně nebude mít negativní vliv,“ uzavřel.

Dále odborník promluvil o chronické spánkové deprivaci, kterou dnes trpí mnoho dětí a mladistvých. Zaměřili jsme se ale i na dospělé – co dělat, abychom nevyhořeli a nestáhli s sebou do hlubin beznaděje i své blízké? Pusťte si celý díl podcastu ON TOPIC s psychologem Radkem Ptáčkem. Najdete ho na začátku článku, ale i v podcastových aplikacích a na YouTube.