Dceru Petra Hapky vychoval otčím. Táta byl na zábavu, mladé ženy jsem mu nekritizovala
Oslava nedožitých osmdesátin Petra Hapky
Petra Hapková je jedním ze sedmi potomků legendárního hudebního skladatele, zpěváka a dirigenta Petra Hapky. Její matkou je Hapkova první manželka, herečka Zora Ulla Keslerová, s níž vyrůstala bez táty v italském Římě. Nakonec se však potatila, dnes se věnuje hudbě a sama je matkou pětileté dcerky. V podcastu Známí známých řekla, jak vzpomíná na tátovu výchovu nebo zda je ve styku s ostatními sourozenci.
Petr Hapka by letos v květnu oslavil své 80. narozeniny. V listopadu si pak připomeneme již deset let od chvíle, kdy dodnes ceněný hudebník zemřel. „Letos je to stejné jako každý rok. Jenom mě vždycky zarazí, jak už je to dlouho. Někdy mi to přijde jako včera,“ přiznala Petra Hapková, jeho dcera. Autor skladeb jako Dívám se, dívám nebo Bude mi lehká zem po sobě zanechal celkem sedm potomků.
Právě ona byla dalším hostem podcastu Známí známých, kde mimo jiné řekla, že své příjmení vnímá jako jistý závazek. „Závazek je to určitě, ale rozhodně ne ve špatném slova smyslu. Nesčetněkrát se mi stalo, že za mnou lidi přišli po koncertě s tím, že když viděli mé jméno, čekali protekčního spratka, a nakonec byli velmi mile překvapeni. V poslední době mi často říkají, že by na mě byl táta pyšný, to je milé a vždycky mě to potěší. Doufám, že by se mu ty věci v mém podání líbily,“ popsala Hapková, která se potatila a dnes se rovněž věnuje hudbě.
Její dětství bylo velmi specifické. Po rozvodu rodičů totiž s maminkou Zorou Ullou Keslerovou vyrůstala v Římě, kde žila, avšak několikrát do roka jezdila za tátou do Prahy. „Jezdili jsme sem, ale faktem bylo, že táta byl daleko a že jsem ho tím pádem vídala méně. Ale když se do takové situace už narodíte a vyrůstáte v ní, ani si nevšimnete, že je něco jinak nebo divné. Do České republiky jsme jezdili třikrát až čtyřikrát ročně, což mi vlastně zůstalo dodnes. Jen jsem změnila místo, takže dneska cestuju opačným směrem,“ popsala Petra, která dnes pro změnu žije v Praze a tu a tam se vrací do Říma.
Že byl od ní táta v dětství vzdálen stovky kilometrů, však jako významné negativum nevnímala. Matka Zora si totiž v Itálii našla novou lásku. „Měla jsem výborného otčíma, který mě vychoval a byl s mámou 32 let. Takže jsem ho měla jako vzor a byl bezvadný. Táta byl takový ten prdlý vzor na zábavu, na hraní, na blbosti a Franco byl ten řádný člověk, který mě naučil, jak se vlastně v tom životě probojovat,“ popsala Hapková rozdílné vztahy, které měla se svými dvěma dětskými mužskými vzory.
Ona sama přitom později na vlastní kůži poznala i pravou Italskou domácnost. „Měla jsem partnera Itala, žili jsme spolu devět let a to byl vlastně čistý stereotyp. Furt jenom fotbal, strašně žárlil a výborně vařil. Pak jsem ale zjistila, že mi to nevyhovuje. Můj muž je klidný a rozumný, takže se případně hádám nanejvýš sama, což mě nebaví, takže se zase uklidním,“ svěřila se hudebníkova dcera, která je dnes šťastně vdaná a vychovává pětiletou dceru, které prý vděčí za to, že je dnes mnohem klidnějším a trpělivějším člověkem.
„Před dcerou totiž nechcete ukazovat vaše špatné vlastnosti. Ta mě taky naučila trpělivosti, byla jsem zvyklá třískat věcmi, když mi něco nešlo, to táta dělal taky. A pak chcete třísknout kostičkou Lega a zjistíte, že vlastně nemůžete, protože to bude dělat po vás. Takže mě pomaličku učí trpělivosti. A místo třískání Legem musím jen občas vstát a jít si zakouřit, uklidnit se,“ přiznává své tak trochu cholerické sklony Petra, která v sobě po otci kromě uměleckého talentu nezapře i tuto vlastnost.
Děti mít nechtěla, změnil to až osudný infarkt
K založení rodiny ji přiměl až osud, většinu života byla totiž pevně rozhodnutá, že děti nikdy mít nechce: „Dřív jsem děti mít nechtěla a byla jsem o tom naprosto přesvědčená. Zlom nastal, když můj muž ve 39 letech dostal ošklivý infarkt. Ležel na JIP a mně se najednou něco změnilo v hlavě. Řekla jsem si, že toho člověka miluju a je nám přece dobře, takže tady prostě musíme něco společně zanechat. Bála jsem se, že zemře. A pak mi došlo, že kdybychom měli to jedno dítě, jednu holčičku, tak bych byla šťastná. No, vesmír poslechl a máme ji.“
Petra od mala tíhla spíš k maminčině profesi. Když ale dospěla, uvědomila si, že její opravdová vášeň leží v hudbě: „Původně jsem myslela, že budu taky herečka. Od dvanácti let jsem hrála divadlo, vydrželo mi to deset let. Pak jsem ale najednou zjistila, že mě zpívání baví mnohem víc. Protože tam jsem sama za sebe, ne někdo jiný. Můžu mít jakoukoli náladu, můžu si dovolit povídat s lidmi a být sama za sebe, což mi vyhovuje mnohem víc.“
Dcera Hapky za tátou z Říma od útlého dětství létala sama bez doprovodu maminky. Jinak to totiž prý nešlo. „U mě jiná možnost nebyla. Máma s tátou se prostě nemohli ani vidět, takže nemohly probíhat žádné takové ty návštěvy u kafíčka, že by mě máma přivezla a trávila tam s námi taky čas. To bylo nepředstavitelné, to bychom měli zkažený zážitek všichni. Takže abych úplně nepřišla o tátu, probíhalo to takhle a ona to musela zkousnout, byť vím, že nebyla úplně ráda,“ přiznala Hapková, která prý v Praze pod dohledem táty vždy zcela zvlčila.
„Musela mě vlastně třikrát ročně úplně převychovat, abych se dostala zpátky do normálního života a byla schopná chodit do školy, ráno vstávat, jíst zdravě, sportovat a podobně. Protože od táty jsem měla všechno úplně převrácené. Doma v Římě byl řád, normální život, jako měli všichni kamarádi, ale v Praze, to byla výjimečná situace. Vždycky, když jsem odjížděla z Prahy zpět do Říma, šíleně jsem plakala. Z Říma do Prahy jsem ale neplakala vůbec,“ popsala Hapková bohémskou část svého dětství.
Ta je dnes v kontaktu i se svými šesti sourozenci, byť pravidelné rodinné sešlosti prý spíš nepořádají: „V kontaktu jsme, ale všichni jsme jinde a každý vedeme úplně jiný život. Na narozeniny nebo Vánoce proběhne telefonát. A když má někdo čas, nebo jede kolem, tak dáme kafíčko. S někým víc, s někým méně.“ Řeč následně přišla i na celoživotní zálibu v ženách jejího otce, jehož poslední partnerka byla o 48 let mladší. Přesto Petru nikdy nenapadlo tátovi mladé partnerky jakkoli rozmlouvat.
„Ne, proč bych to dělala. Dala mu pár veselých let, smál se, byl šťastný. On do mého života taky nekecal a já bych si nikdy nedovolila někomu říct, co má dělat, nebo co nemá dělat. Já jsem tehdy měla čerstvě svého partnera, takže jsme vyráželi spolu i ve čtyřech, to byla sranda,“ vysvětlila a dodala, že má tento přístup i v životě všeobecně: „Podle mě se nevyplácí kecat rodičům do života. Nemám ještě zkušenost, ale řekla bych, že ani pak dětem. Co z toho máte. Jediný, kdo se trápí, jste nakonec vy. Samozřejmě kdyby tam tehdy bylo něco v nepořádku, asi bych se ozvala, ale jinak proč.“
Poslechněte si celý díl podcastu Známí známých s dcerou hudebníka a skladatele Petra Hapky Petrou:
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
