13. prosince 2024 06:00
Ema BártováV zimě hrozí infarkt mnohem více než v létě. Neodkládejte volání záchranky
Pravděpodobnost infarktu je v prosinci a lednu vyšší
Coby medicínští laici máme často pocit, že pro srdce a vůbec náš organismus představuje větší zátěž horko. Letitá zkušenost potvrzená výzkumy ovšem ukazuje, že například infarkt daleko více hrozí v zimě než v létě. Mimo jiné kvůli střídání chladného počasí venku s přetopenými místnostmi.
Podstupovat v horkém létě velkou fyzickou námahu je vysilující a představuje výzvu nejen pro naši fyzičku, ale i pro srdce a oběhovou soustavu. Jenže v mrazivých dnech to nemusí být lepší, i když nám to tolik nepřijde, protože se tolik nepotíme a pocit zátěže nemusí být tak velký.
Pro lidský organismus to ale zátěž rozhodně je. V zimě kvůli tomu stoupá riziko vážných potíží. Včetně fatálního srdečního infarktu - že je tato hrozba v zimě větší než v létě nedávno potvrdil například výzkum prezentovaný na konferenci British Cardiovascular Society.
Autoři odborné práce pečlivě porovnali data od více než čtyř tisícovek pacientů, které v několika předchozích letech postihl infarkt a zjistili, že více těch smrtelných bylo v šesti chladnějších měsících roku. Jinými slovy, v zimě nebylo nutně infarktů o tolik více, ale měly v průměru těžší průběh a více lidí na ně proto zemřelo.
Lze to vysvětlit tím, že pro srdce představuje chladné až mrazivé počasí zátěž, zvláště pokud střídáme pobyt v teple s tím na mrazu, ale příčin je zřejmě více a jejich vliv se sčítá. Roli mohlo hrát i to, že lidé jsou oslabeni různými banálními kašli a rýmami, stejně jako fakt, že kvůli špatnému počasí mohl trvat převoz do nemocnice k nutné odborné pomoci déle.
Přečtěte si také: Některé nápoje byste při nachlazení pít raději neměli. Nepomůže vám káva ani šťávy
Vadí zima a stres, ne špinavý vzduch
Podobná studie vznikla před časem rovněž na univerzitě ve švédském Lundu. Podle ní bylo riziko největší ve dnech, kdy teplota klesla pod bod mrazu - čím silnější mráz, tím hůře. Nebezpečí infarktu se naopak výrazně snížilo, jakmile se oteplilo alespoň na tři čtyři stupně nad nulou. Nízká teplota hrála větší roli než třeba větrné počasí.
Zimní infarkty švédští vědci vysvětlují tím, že chladné počasí způsobuje zúžení tepen, čímž se tělo snaží šetřit energií a udržet teplotu, což zvyšuje tlak na srdce. „Chladné, větrné počasí rovněž zvyšuje emoční stres, který je také spojen s výskytem srdečního infarktu,“ dodal David Erlinge, hlavní autor švédského výzkumu. Roli podle něj může hrát i fakt, že v zimě obvykle lidé méně zdravě jedí a méně cvičí. Naopak větší znečištění ovzduší příznačné pro chladnější část roku se nijak neprojevilo.
Ačkoli je řeč o zahraničních výzkumech, zjištění lze nepochybně vztáhnout i na českou populaci. Výskyt onemocnění kardiovaskulární soustavy je v Česku velmi vysoký. A i zde lékaři potvrzují, že v zimě nejsou infarkty a další srdeční potíže žádnou vzácností, přičemž k nim může kromě zimy přispět i stres spojený s koncem roku a rozruch kolem Vánoc.
Příznaky infarktu? Okamžitě volejte záchranku
„Propad venkovních teplot přibližně o 10 °C zvyšuje počet srdečních příhod asi o 7 procent. Chlad zužuje tepny, a tak vzrůstá riziko ucpání cév. Mráz vyvolává i poruchy srdečního rytmu,“ potvrdil profesor Petr Ošťádal, předseda České kardiologické společnosti.
Podle něj je správný jediný postup: Jakmile člověk začne vnímat pálení, tlak a bolest na hrudi, mít pocity na omdlení nebo se špatně dýchá, je na místě okamžitě volat záchranku. Český systém péče o lidi s infarktem je na velmi vysoké úrovni, ale pacient se do něj musí dostat včas.
Riziko infarktu sice stoupá po padesátce, ale zejména muže může postihnout i mnohem dříve.
Podle kardiologů se přitom běžně stává, že lidé případné potíže ignorují, protože jimi například nechtějí obtěžovat své blízké. Mohou tak přechodit infarkt, aby po svátcích skončili v nemocnici s vážným srdečním selháním.
Video: Čidlo pozná infarkt
Dosud platná doporučení a varování se ale možná budou muset upravit. Mohou za to změny klimatu a fakt, že i v mírném podnebném pásu jsou léta čím dál teplejší a celé týdny panuje extrémní horko. Více na jih se pak letní počasí stává vyloženě nesnesitelným.
Podle nedávno publikované studie se horké počasí promítá do zdravotnických statistik, protože kvůli němu měřitelně přibývá například smrtelných infarktů. Teplota 42 stupňů Celsia zvyšuje riziko až trojnásobně. Může se tak nakonec stát, že více infarktů bude lidem hrozit v létě než v zimě. Neznamená to ale, že se rizika spojená s chladným počasím zmírní.
Zdroje: www.bhf.org.uk, www.nih.gov, www.theguardian.com
Autor článku
Ema Bártová
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
