Léčba dětské zácpy se může vléci roky, příčina bývá často v hlavě

Pokud jste někdy v dospělosti měli zácpu, nejspíše si umíte představit, jak nepříjemné to je. A to jste nejspíše pochopili, o co jde, v čem je problém a snažili jste se to řešit. Děti, zvláště ty hodně malé, často neumí své potíže popsat anebo je z různých důvodů tají, takže se problémy jen prohlubují.

Může tak nějakou dobu trvat, než si rodiče uvědomí, že dítě trpí zácpou a že ta nabývá chronického rázu. Existují i krátkodobé potíže, často způsobené změnou jídelníčku nebo prostředí, které většinou brzy odezní. U těch dlouhodobých velmi často vstupuje do hry psychika.

Mohlo by vás zajímat: Konec sladkého čaje, méně masa, více luštěnin. Školní jídelny začnou vařit jinak

O zácpě mluvíme, pokud jde člověk na velkou během týdne jen dvakrát nebo dokonce s ještě menší frekvencí. O chronické pak, pokud potíže trvají půl roku a déle. „Charakteristickými projevy jsou občasný odchod velmi objemné stolice a jen významně krátkodobé odeznění symptomů po objemné defekaci,“ popsal Jiří Nevoral, pediatr z pražské nemocnice v Motole. Mezi typické příznaky kromě toho patří bolest břicha, bolestivé vyprazdňování, nechutenství, nadýmání, tvrdé břicho, krev z poraněného řitního otvoru, někdy i nevolnost, neprospívání.

Chtěli jsme to řešit, dcera o tom odmítala mluvit

„Dcera trpěla chronickou zácpou skoro dva roky, v době, kdy chodila do školky a pak ještě během první třídy. Doma jsme to samozřejmě hodně probírali, ale jakmile se z toho stalo téma, situaci to jen zhoršilo. Byl to takový začarovaný kruh. Jako rodič to kvůli svému dítěti chcete řešit, ale nesmíte o tom moc mluvit nebo na něj tlačit, protože dítě pak nejen zadržuje stolici, ale ještě o tom jakkoli odmítá komunikovat,“ vzpomíná na záležitost starou několik let Vlaďka, matka dvanáctileté dívky. Celé jméno z pochopitelných důvodů s ohledem na dceru zveřejňovat nechce.

Všechno podle ní začalo nenápadně. Dcera už jako malá moc často stolici neměla, ale mezi kojenci a batolaty jsou v tom velké rozdíly a vše bylo v normě. Když začala chodit do soukromé školky, přes den tam chodila jen na malou, velkou si schovávala na doma. Zároveň trvala na tom, aby jí na takový moment rodiče dávali plenku, na záchod si sedat nechtěla. „Někdy tam jsme asi udělali chybu, po dobrém i trošku přísněji a za pomocí úplatků jsme se snažili dceru plenky zbavit a přimět ji k používání toalety,“ líčí matka.

Přečtěte si také: Stoupající teplotu můžete srážet hned, když se dítě cítí špatně. Nečekejte na 38 stupňů

To holčička odmítala a aby se podobným scénkám vyhnula, začala stolici prostě zadržovat. Nejen ve školce, ale i doma. Rodičům to přesto nedošlo hned, protože jejich dítě přece na WC zase tak moc často nechodí. V ranním šrumci nebyl čas se tím zabývat a navečer, když se všichni sešli doma, vlastně taky ne.

Dívka nakonec plenky odložila, ale problém se zácpou trval dál a zlepšil se vždycky jen na krátký čas. „Bylo to matoucí, protože velmi často měla špinavé spodní prádlo a vypadalo to, že má spíše průjem. To už jsme to řešili s lékařkou, která nám vysvětlila, že zatímco zadržovaná pevná část stolice střeva blokuje, může kolem ní tekutý obsah unikat ven. U dítěte, které už chodí do školy, je to velmi nepříjemné,“ popisuje Vlaďka. Rady od lékařky, ať dítě jí víc ovoce, víc pije a chodí pravidelně na velkou, moc nezabíraly. Respektive jakž takž fungovaly, když byl čas a klid, jakmile do toho přišlo něco mimořádného, což se v rodině s více dětmi a zaměstnanými rodiči děje každou chvíli, problém se vracel. Stejně jako bolesti břicha či nechutenství.

Tohle vypiješ a půjdeš na záchod

Nakonec nejlépe zafungovala rada, které se rodině dostalo v internetovém fóru. Volně prodejný lék v podobě prášku, který se rozpustí ve sklence vody a vypije. S úplně malým dítětem je domluva těžká, se sedmiletým už to šlo - dívka sama byla motivovaná se potíží zbavit a nápoj a následně do půl hodiny cesta na toaletu se stala její ranní rutinou. Jen bylo nutné myslet na to, že se kvůli tomu musí vstávat s dostatečným předstihem. Časem se dítě obešlo i bez nápoje.

Tento lék je podle odborníků mnohem vhodnější než čípky, které jsou vhodné spíše pro řešení akutních potíží se zácpou a nevedou ke změně návyků. Klasická projímadla se pro děti nehodí vůbec a jejich použití by měl vždy indikovat lékař, stejně jako klystýr v případě vážných akutních potíží. Pokud dítě trpí chronickou zácpou, měli byste jeho stav probrat s pediatrem, případně dětským gastroenterologem.

Dětská zácpa může mít bohužel i těžší průběh, včetně silných bolestí břicha a bolestivého vyprazdňování, které se někdy navíc vůbec nedaří. V krajním a zcela výjimečném případě může proto skončit chirurgickým zákrokem.

I když se podaří najít řešení, díky němuž se situace zlepšuje, stejně jde o běh na dlouhou trať. „Navzdory terapii trpí zácpou stále i po dosažení věku pěti let ještě kolem 40 procent léčených dětí, po dosažení deseti let věku je to stále ještě 20 až 30 procent. Funkční zácpa je tedy v mnoha případech zdlouhavou záležitostí, která vyžaduje trpělivost,“ uvádí například Národní zdravotní informační portál.

V naprosté většině případů přitom jde o takzvanou funkční zácpu, kdy příčinou nejsou problémy se střevy, ale spíše například psychika a obavy spojené s vylučováním. Konečník se kvůli obtížnému vylučování tuhé stolice může navíc poranit, což rovněž zvyšuje snahu dítěte vše zadržet. Proto je dobré myslet i na tohle a používat na tuto partii například hojivé masti.

Na jídle a pití záleží, pozor na rýži a banány

I když je příčina chronické zácpy často psychická, je zásadní řešit i pitný režim a jídelníček. Na pití je nejlepší voda, případně ovocné a bylinné čaje či ovocné a zeleninové šťávy. „Omezit bychom měli příjem černého čaje, kakaa, limonád a veškerých slazených nápojů. Strava by měla být bohatá na vlákninu,“ vysvětlila dětská lékařka Eliška Schütznerová, spoluautorka podcastů Pediatrie pro praxi.

Dítě by mělo denně sníst vlákninu v množství, které odpovídá jeho věku + 5, pětileté dítě tedy celkem 10 gramů, desetileté patnáct. Středně velké jablko obsahuje asi 4 gramy vlákniny. Hodně vlákniny je v luštěninách. A také v celozrnném pečivu, to se ale někdy dětem hůře tráví.

V boji se zácpou pomáhají sušené švestky, fíky, datle a meruňky, případně jablka a hrušky, výborná je také brokolice či hrášek. Lékaři naopak nedoporučují banány, borůvky či konzervovanou zeleninu. Ke vzniku zácpy může přispívat i rýže a někdy i těstoviny či pečivo z bílé mouky, zvláště pokud dítě málo pije. „Stejně tak je dobré omezit či vynechat cukrovinky, čokoládu, bonbony a sladká jídla. Kromě stravy bohaté na vlákninu, je vhodné zařadit do jídelníčku jogurty, kefíry a kysané mléko, které obsahují probiotické kultury. Navíc mléčný cukr působí projímavě,“ radí dále lékařka. Od věci není ani užívání probiotik, zvláště těch, která obsahují Lactobacillus reuteri.

Důležité je, aby dítě mělo klid na jídlo, pití i toaletu. Zásadní je také dostatek pohybu.

Zdroj: www.healthline.com, www.mayoclinic.org, www.nzip.cz, www.healthychildren.org

Petr Havlíček o výživě dětí mimo domov, ve školách a školkách: