Ve vedru pijte půl litru každou hodinu a radši vodu než prosecco

Můžete si říkat, že vám ani letní vedra zase tolik nevadí a že je svým způsobem máte raději než zimu a její krátké dny. Přesto byste se s ohledem na zdraví měli některých aktivit raději vzdát a o to větší pozornost věnovat jiným věcem. Víte, že byste se opalovacím krémem měli mazat i do města a že některé léky se nesnesou s pobytem na slunci?

Jakmile se denní teploty začnou šplhat přes třicítku, je rozumné upustit od různých aktivit na přímém slunci, stejně jako je dobré nechat si jogging jen na ráno nebo podvečer. Je pravda, že komplikace z horka, jako je dehydratace, nejvíce hrozí nejmenším dětem a seniorům. Ale křeče, mdloby, slabost, zmatenost a s nimi související vyšší riziko úrazů se v takovém počasí nemusí vyhnout nikomu. Nemluvě o úpalu, který má vliv na srdeční frekvenci či tlak. Ačkoli třeba infarkty více hrozí v mrazivém počasí, vedra rovněž představují pro naši oběhovou soustavu velkou zátěž a je dobré ji nepřetěžovat.

Pokud si u někoho, kdo byl delší dobu v horku venku, všimnete zmatenosti, křečí, silného pocení a závratí, přičemž potíže trvají i hodinu po tom, co je člověk v chládku, není od věci zavolat záchranku.

Co byste měli dělat, aby se vám a vašemu okolí podobné potíže vyhýbaly?

1.        Nestačí se dívat na teplotu vzduchu.

Někteří z nás se pořád dívají na teploměr za oknem, jiní sledují tento údaj v mobilních aplikacích. Tak jako tak, mělo by vás zajímat víc než jen to, kolik ukazuje teploměr. Zajímejte se také o biometeorologickou předpověď, která říká, jakou lze čekat zátěž pro lidský organismus, zvláště pokud jsme my nebo někdo v našem okolí na takové věci citliví. „Index tepelné zátěže kombinuje současný vliv teploty vzduchu, vlhkosti vzduchu, rychlosti větru a krátkovlnného i dlouhovlnného záření na povrch lidského těla,“ vysvětluje Český hydrometeorologický ústav. Tepelná zátěž se stanovuje v rozmezí 0 až 4, přičemž 4 už je extrém, ale i při stupni 3 je rozumné pobývat venku co nejméně a pokud je to nutné, pak pít každou hodinu půl litru vody.

Rizikové je extrémní horko v kombinaci s vysokou vlhkostí vzduchu. Čím vyšší je vlhkost vzduchu, tím menší teplotu sneseme. Jedna z vědeckých studií definovala, že pokud je vlhkost vzduchu na minimu a vzduch je suchý, dokáže lidské tělo přežít i teploty kolem padesáti stupňů Celsia. Ovšem v totálně vlhkém prostředí stačí, aby se teplota vzduchu vyšplhala k 31 °C a dochází k vážnému přehřátí organismu.

2. Nežízněte, pijte vodu

Dostatečný příjem tekutin je ve vedru skutečně zásadní a rozhodně byste měli pít dřív, než se dostaví pocit žízně nebo když vás dokonce z nedostatku tekutin začne třeba bolet hlava. Základem vašeho pitného režimu by měla být voda, nikoli úplně ledová. Chybou nejsou ani minerálky, protože pokud se hodně potíte, tělo přichází o draslík, sodík a hořčík. Minerály nicméně můžete do těla dostat i díky pestré stravě.

Přečtěte si také: Vitamín C se musí brát ráno, déčko zase večer. Nevhodné kombinace škodí zdraví

3. Nezahánějte žízeň alkoholem

Nejedna reklama nám naznačuje, že otevřít si na výletě nebo při grilování studené pivo je ta nejlepší věc na světě. Jsou lidé, kteří věří v osvěžující moc prosecca a jiní, kdo si v takovém počasí dávají alkoholické koktejly se spoustou ledu. Trochu osvěžení to zpočátku skutečně přinést může, ale ve skutečnosti alkohol působí močopudně a přispívá tak k rychlejší dehydrataci, i kvůli množství cukru, který obsahuje. Pokud se alkoholu vzdávat nechcete, střídejte ho s vodou, sejme vás pak mnohem méně.

4. Nechoďte ven v tom největším vedru

Největší vedro bývá ve tři odpoledne, ale slunce nebezpečně žhne už od jedenácti. Proto byste v těchto hodinách měli pobyt venku co nejvíce omezit. Dává smysl inspirovat se jižními národy, které mají s podobnými teplotami dlouhodobé zkušenosti, a jejich siestou. Ve všední dny tuto dobu mnozí stráví v práci, ale o víkendu zkuste třeba práce na zahradě nechat na ráno nebo podvečer.

Pokud musíte být venku – například kvůli práci nebo nějaké venkovní akci – snažte se co nejvíce času strávit ve stínu, noste sluneční brýle a pokrývky hlavy. Jinak si koledujete o úžeh. „Ten vzniká i vlivem přímého působení slunce na oblast hlavy a šíje. Přehřátí hlavy se záhy projeví její bolestí, únavou nebo malátností, závratěmi, nevolnostmi, až zvracením. Může se vyskytnout ztuhnutí šíje, ve vážných případech může dojít k otoku mozku a dalším život ohrožujícím komplikacím,“ popisuje projevy úžehu praktická lékařka Ludmila Mazylkinová. Naproti tomu úpal je důsledkem celkového přehřátí.

5. Nepřehánějte to s klimatizací

Není od věci se během dne zchladit v nějakém klimatizovaném prostoru, ale rozdíl teplot by neměl být příliš vysoký. A pozor, i klimatizované prostory zvyšují nároky na dostatek tekutin.

„Při pobytu v klimatizovaném prostoru je potřeba myslet na větší ztrátu tekutin kvůli dýchání suchého vzduchu, tedy opět častěji pijte, podobně jako při sportu. Prostory bychom klimatizací neměli přechladit. Správné nastavení klimatizace by mělo být v létě o pět až sedm stupňů nižší než okolní teplota. Jestliže tedy máme venku 35°C, pak by v klimatizovaném prostoru mělo být kolem 29°C, ne méně,“ vysvětluje mluvčí Státního zdravotního ústavu Štěpánka Čechová.

Při větším rozdílu teplot se zvyšuje riziko vzniku teplotního šoku, výsledkem mohou být angíny, ale třeba i onemocnění močových cest. Ideální je, když klimatizaci vlastně na sobě ani moc necítíme. Jakmile je vám zima a studené proudění vzduchu je nepříjemné, je to špatně. Než z takových prostor vyjdete do horka, zkuste alespoň minutu pobýt třeba v chodbě bez klimatizace.

Video: Jak ochránit před vedrem domácí mazlíčky?

6. Opalovací krém by měli používat i muži

Opalovací krém byste měli na nechráněná místa na těle používat vždy, ženy stejně jako muži, protože nebezpečný melanom pohlaví nerozlišuje. U mužů patří k rizikovým místům hlava, pokud s věkem přišli o vlasy – není proto od věci nosit klobouk nebo čepici. Hledejte produkty chránící před UVA i UVB zářením a ochranný faktor neboli SPF alespoň 30.

7. Pozor na slunce a léky

O tom, jak budeme snášet vedra, mohou pro někoho překvapivě rozhodovat i léky, které užíváme. Naši výdrž mohou negativně ovlivnit antidepresiva, antihistaminika na alergii, léky na krevní tlak a antipsychotika na vážnější psychické potíže. Mohou totiž narušit tepelnou regulaci mozku a množství potu, které vyprodukujeme.

Kromě toho některé léky zvyšují riziko, že se na slunci člověk osype nebo snáze spálí, typicky například některá antibiotika či léky na odvodňování.

Na druhou stranu, když je rozumné ve vedru spíše zpomalit a nepřehánět to s některými aktivitami, neznamená to, že byste neměli od června do září vystrčit nos z baráku. Pokud nemáte nějaké vážné zdravotní potíže. Postupně si na horko zvykejte, abyste i v takovém počasí mohli vyrazit třeba na rozumný výlet. Jen nebuďte stále na slunci a nezapomeňte si s sebou vzít dostatek vody.

Zdroje: www.nhs.uk, www.huffpost.com, www.bbc.com