Dcera Milady Horákové viděla maminku chvíli před popravou. Nemohla ji ani obejmout
SJK 2017 (34) -Jana Kánská
Její osud patří k těm nejznámějším a zároveň nejsmutnějším, které u nás komunistická moc za 50 let svého krutého vládnutí napsala. Jana Kánská (90) se provinila jen svým narozením. Jejími rodiči totiž byli Milada a Bohuslav Horákovi, třídní nepřátelé číslo jedna, jejichž osudy uvrhly život jí samotné do kolotoče krutých odloučení i šťastných setkání.
Jana Kánská se narodila v roce 1933 tehdy již třiatřicetileté Miladě Horákové. Její maminka věnovala mnoho času své kariéře i dalším aktivitám. Proto není až takovým překvapením, že když se autor knihy Jdu s hlavou vztyčenou Daniel Anýž Jany Kánské zeptal, kdo byl pro ni z celé rodiny nejdůležitější, automaticky řekla táta.
Čtěte také: Zarytý komunista Jaroslav Moučka zavrhl svého bratra. Brutálně mučil a týral lidi
„Táta byl ten, kdo byl odpoledne po práci doma, se kterým si hrála, s kým si povídala, kdo ji často večer ukládal. Milada Horáková trávila s rodinou možná neděle, ale jinak byla pořád pryč,“ citoval autora Český rozhlas. Jana Kánská také v rozhovorech z posledních let opakovaně prohlásila, že táta byl mamince nesmírnou oporou a že bez něj by dost možná Milada Horáková nedokázala být ve svých rozhodnutích tak pevná a přesvědčená.
Od 16 let bez matky i otce
Stejně jako Miladu Horákovou i jejího manžela ve druhé světové válce zatkli nacisté a skončil za protistátní činnost ve vězení. Tehdy stále malá Jana si tak musela zvykat na život u příbuzných, k němuž se následně znovu vrátila. Byť se totiž po druhé světové válce rodina opět šťastně shledala, komunistický převrat v roce 1948 vše opět otočil k horšímu.
Mohlo by vás zajímat: Moderní žena, která šla i k šibenici s hlavou vzhůru. Kdo byla Milada Horáková?
„U nás v rodině byla tehdy atmosféra velmi napínavá, protože otec už byl velmi perzekvován v zaměstnání, pak ho nakonec vyhodili, takže už byl bez zaměstnání. Proto taky byl doma, když mámu přišli zatýkat, a proto jí taky šel dát avízo, ale bohužel už přišel pozdě,“ vzpomínala v Show Jana Krause na zatčení své matky ze dne 27. září 1949 Jana Kánská, které tehdy bylo pouhých 16 let. Krátce poté její otec uprchl do zahraničí a shledala se s ním až za dlouhých 17 let.
Posledních 20 minut s mámou
Následoval obří zinscenovaný proces, v němž byla Milada Horáková obviněna a usvědčena z velezrady, za kterou dostala trest smrti. Svou maminku Jana naposledy viděla 26. června 1950 jen pár hodin předtím, než byla nad ránem následujícího dne oběšena. „Na poslední návštěvě pár hodin před popravou nám maminka řekla, že nám napsala dopisy. Dostala jsem je až v 90. letech,“ vzpomínala dcera Horákové.
Čtěte také: Psal scénáře smrti a sám skončil na popravišti. Rudolfa Slánského komunisté zneuctili i po smrti
Krátká návštěva, na niž přišla pouze ona a sestra Horákové Věra Tůmová s manželem, trvala pouhých 20 minut. Byla jim povolena pouze komunikace a dcera nemohl maminku ani naposledy obejmout. S vědomím, že jí máma krátce před smrtí napsala ještě poslední dopis, musela následně Jana Kánská žít dlouhých 40 let.
Štěstí našla Kánská až za oceánem
Byť jakožto dcera Horákové zůstala i nadále v hledáčku režimu, nebyla zřejmě považována za extrémní riziko. I přes hrozbu, že skončí u těžké práce v továrně, se jí podařilo skrz rodinné známosti dostat na zubní kliniku a posléze školu pro zubní techniky, kde se tomuto řemeslu naučila. V roce 1968 pak využila uvolněnosti režimu a podařilo se jí odcestovat do USA, kde se již natrvalo usadila a opět se shledala s otcem.
Mohlo by vás zajímat: Nezapomenutelné zločiny komunistů: Zrůdnosti proti desetitisícům Čechoslováků jsou stále strašidelné
„Okamžitě jsem začala pracovat u jednoho slovenského zubního technika. Byl šikovný, naučil mě americkou techniku, něco úplně jiného v porovnání s tím, co se dělalo tady. No a za dva roky jsem se vdala a pak pracovala v ordinaci jednoho lékaře jako jeho technička,“ popsala svůj další osud Kánská v rozhovoru pro Lidovky.cz. Aspoň částečně se tak pokusila splnit své matce sen, že dcera zakotví v oboru medicíny.
V Americe Jana Kánská pravděpodobně již ztratila naději, že onen dopis, o němž jí maminka pár hodin před svou popravou řekla, ještě existuje. Když však v roce 1990 poprvé po revoluci přijela do Československa, ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová jí dopis, který se nějakou záhadou na ministerstvu dochoval, předala. „Bylo to velmi emotivní a smutné,“ popsala své dojmy z psaní Kánská, které nevrátili ani maminčin snubní prsten. „Jen nějaké její šaty. Ještě pořád je doma mám,“ dodala dcera zřejmě nejznámější české oběti komunismu.
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
