Manuál na šťastný život 31. díl: Jak vycházet s rodiči?
Vytvořte si podle našich návodů návyk pozitivního myšlení a vpusťte štěstí do svého života. Budeme se věnovat vztahům, sebelásce, práci i zdraví. Manuál vám nabídne i množství rad, jak pracovat s těžkými životními situacemi, jako je například rozchod, nevěra, strach, úzkosti nebo ztráta někoho blízkého.
Pozitivní myšlení je tím, co pomáhá zvládat životní situace. V každém díle vás čeká něco málo teorie, ale především praktické postupy, techniky a cvičení. Některé rady vám mohou posloužit jako rychlá intervence při případných problémech. Po přečtení a ukončení návodu se můžete k určitým krokům vždy vrátit. Ničeho se neobávejte a pusťte se směle do své cesty za štěstím!
Jak vycházet s rodiči
V dětství jsme na nich závislí a neumíme si život bez nich představit. V pubertě s nimi bojujeme, nechápeme jejich kritiku a těšíme se na dospělost, kdy s nimi najdeme společnou řeč. To se ale nepodaří každému. Dospělé děti mají pocit, že jim rodiče nerozumí, a rodiče zase nemohou pochopit, proč je děti odmítají. Vztahy mezi generacemi jsou někdy velice stresující. Problém je většinou v tom, že každý má jiný pohled na svět a chybí vzájemný respekt. Největší kámen úrazu představuje to, že rodiče často nedokážou přijmout, že jejich dítě je dospělé. Zasahují tak do jeho vztahů a života a ono se někdy i neadekvátně brání. Bývají to matky, které nevědomě podporují nedospělost svého dítěte a podvědomě se fixují na svoji mateřskou úlohu.
Rodiče občas poskytují dobře míněné, ale nevyžádané rady, které jejich dospělé děti rozčilují. Při takovém rozhovoru je dobré si opakovat, že se nejedná o výtky, ale pouze o vyjádřený pohled na věc ze strany rodičů. Máme vždy na vybranou, zda se jím budeme zabývat, nebo ho jen vyslechneme a dál mu nebudeme věnovat pozornost. V této situaci je možné odpovědět velice takticky: „Děkuji za názor, vážím si toho, ale já bych to chtěl/a udělat takto, protože mi tento způsob přináší uspokojení a nemám tedy důvod své rozhodnutí měnit.“
Existují rodiče, kteří svoje dítě považují za majetek a vyžadují i v dospělosti naprostou poslušnost. Odvolávají se na to, že jim jde pouze o jeho dobro. A v neposlední řadě dítě citově vydírají. Takový vztah je pouze manipulací a nepřináší do života dospělého dítěte žádný pozitivní aspekt. Ve většině případů to jsou matky, které nechtějí pustit svého syna do života s jinou partnerkou. Oprostit se od vlivu manipulativních rodičů je velice těžké, protože ve většině případů obviňují své dítě z toho, jak se cítí. Pokud opakovaně nedojde k porozumění, stává se součástí vztahu s rodiči vztek.
Jak mluvit s rodiči?
- Nejdůležitější je vzájemná komunikace. Snažit se rodičům vše vysvětlit, a to s láskou, pokorou a spravedlivým postojem, bez citového vydírání – jen takto může vzájemná komunikace fungovat.
- Poprosit rodiče, aby respektovali naše rozhodnutí, protože my respektujeme to jejich. Vzájemný respekt je pro každého dospělého jedince důležitý.
- Pokud nechcete, aby vás rodiče stále vychovávali, nevychovávejte ani vy je.
- Pokud je to možné, tak se rodičům se vším nesvěřovat. Nechat si svůj život pro sebe a sdělovat jen ty opravdu důležité věci. Na svěřování si najděte kamarády nebo terapeuty.
- Uvědomit si, že i když rodiče jsou o generaci starší, nemusejí mít vždycky pravdu a možná jste je už dávno přerostli. Přesto k nim zachovávejte úctu.
- Upozornit na skutečnost, že si rodičů vážíme a respektujeme je, ale to samé žádáme i od nich.
- Myslet na to, že náš vztah s rodiči není boj kdo s koho.
- Sdělit opatrně rodičům, že není už čas vychovávat a předělávat, ale naučit se vzájemně spolu vycházet.
- V případě, že rodiče rozčilují určité záležitosti ve vašem životě, například velké utrácení nebo výchova vašich dětí a jiné, je lépe se daným tématům raději vyhnout a neotvírat je.
- Hodnotíme-li stále chování rodičů, nejsme od nich dostatečně odpoutáni.
- Dospělý člověk nemusí své rozhodnutí obhajovat ani zdůvodňovat! Přesto se rodičům můžete pokusit své stanovisko bez hádek vysvětlit, v případě, že vysvětlení nepřijmou, se příště danému tématu raději vyhněte. Otec a matka jsou nedílnou součástí našeho života a jejich naprosté odmítnutí situaci nevyřeší. Rodiče většinou nezměníme, ale můžeme změnit náš úhel pohledu na danou situaci.
Položte si následující sebekoučovací otázky:
- Mají rodiče nadvládu nad mým životem?
- Zvládnu život bez rodičů?
- Přebírám odpovědnost za svá rozhodnutí, nebo k tomu potřebuji souhlas rodičů?
Šárka Vávrová
Šárka Vávrová